Centrální nervový systém
Feedback

Z WikiSkript

Verze z 19. 10. 2010, 22:12, kterou vytvořil Azrael (Diskuse | příspěvky) (+Kat)

Medulla spinalis (páteřní mícha)

Páteřní mícha, která je ústředím jednoduchých reflexů, probíhá páteřním kanálem ve výši L1–L2 a je obalena míšními obaly (jako mozek). Plní reflexní a převodní funkce. Vystupují z ní míšní nervy. Míšní nerv vzniká spojením předního a zadního míšního kořene. Mícha obsahuje smíšená vlákna (motorická a senzitivní) a vegetativní vlákna.

  • Délka 40 až 50 cm.
  • Hmotnost 30 až 50 g.

Cauda equina (Koňský chvost)

Svazek nervů pokračující po konci míchy. Tvořen bílou a šedou hmotou.

Bílá hmota

  • Funiculus lateralis anterior a posterior. Provazce, v nichž vedou nervová vlákna směrem nahoru a dolů. -,
  • Fissura mediana. Přední zářez mezi předními rohy.
  • Sulcus anteriormedianus posteriori (zadní zářez).
  • Sulcus anterolateralis. Z něj vystupují vlákna předních kořenů míšních.
  • Sulcus posterolateralis. Výstup vláken zadních kořenů míšních.

Na zadním kořenu míšním se nachází uzlina ganglion spinale (obaluje těla senzitivních neuronů). Spojením předního a zadního kořene vzniká míšní nerv.

Šedá hmota

Uspořádána do tvaru H, znamená nakupení neuronů, vytváří přední a zadní rohy míšní. Postranní rohy míšní vytváří sloupce columnae anteriores, laterales a posteriores (přední obsahují motoneurony, postranní vegetativní neurony, zadní spojovací neurony). Středem vede míšní kanálek – canalis centralis.

Míšní segmenty

Mícha je rozdělena na míšní segmenty. Míšní segment je úsek míchy, z kterého se sbíhá 1 pár míšních nervů (celkem 31 párů míšních nervů – 8 krčních, 12 hrudních, 5 bederních, 5 křížových, 1 kostrční).

Míšní kořeny

Přední kořeny míšní vedou odstředivá vlákna, zadní kořeny míšní dostředivá vlákna.

Míšní reflexy

Na úrovni míchy mohou probíhat míšní reflexy. Mícha zajišťuje vyprazdňování močového měchýře a konečníku. Anatomickým základem reflexu je reflexní oblouk.
Má 5 částí:

  1. receptor, čidlo;
  2. dostředivá dráha (senzitivní);
  3. CNS;
  4. odstředivá dráha (motorická);
  5. efektor.

Mícha je podřízena ve své činnosti mozku, je vývojově nejnižším reflexním ústředím, její přerušení znamená výpadek reflexů.

Míšní nervy

  • Plexus cervicalis (krční pleteň);
    • senzitivně inervuje kůži hlavy a nadklíčkovou oblast, motoricky inervuje svaly krku;
    • př. nervus phrenicus – brániční nerv.
  • Pažní pleteň (plexus brachialis);
    • vlákna z C4–Th1;
    • nervy inervují horní končetinu;
    • z této pleteně odstupují např. nervus radialis, nervus ulnaris;
  • Hrudní nervy;
    • vedou v mezižeberních prostorech;
    • nevytvářejí žádné pleteně;
    • inervují stěnu hrudníku.
  • Plexus lumbalis (bederní pleteň);
    • vlákna L1–L5;
    • inervuje kůži a svaly břicha, stehna a pánve;
    • nejsilnější nerv z této pleteně je nervus femoralis.
  • Plexus sacralis (křížová pleteň);
    • nejsilnější pleteň;
    • vede vlákna ze segmentů S1–S5;
    • inervuje zadní stranu stehna, hýždě, bérec,nohu;
    • do této pleteně náleží nejsilnější nerv v lidském těle nervus ischiadicus (sedací nerv).


Zadní mozek

Prodloužená mícha (medulla oblongata)

Část zadního mozku a mozkového kmene, navazuje na páteřní míchu, 2 cm dlouhá, prochází velkým týlním otvorem. Vpředu fissura mediana anterior, po stranách jsou pyramidy.

  • Sulcus anterolateralis – vedle pyramidy, vystupuje zde XII. hlavový nerv – nervus hypoglopus (podjazykový).
  • Olivy – tělesa ležící po stranách prodloužené míchy.
  • Sulcus posterolateralis – výstup IX., X. a XI. hlavového nervu.
  • Struktura: šedá hmota (vytváří jádra – obrovské množství, seskupení neuronů); bílá hmota (nervová vlákna).

Most Varolův (pons Varoli)

Navazuje na prodlouženou míchu. Bílá hmota představuje procházející dráhy, šedá tvoří jádra. Výstup V. – VIII. hlavového nervu. Spolu s prodlouženou míchou tvoří spodinu čtvrté mozkové komory.

Retikulární formace:
  • Útvar, který prostupuje prodlouženou míchou a Varolovým mostem až do středního mozku. Má síťovitý vzhled, skládá se z jader mnohonásobně propojených. Retikulární formace je propojena s ostatními částmi CNS.
  • Funkce: aktivační a inhibiční (aktivuje a tlumí), koordinační a spojovací, centrum důležitých reflexů (sání, polykání, kašlaní, zvracení), centrum řízení životně důležitých funkcí (dýchání, srdeční činnost,TK).

Mozeček (Cerebellum)

-skládá se ze 2 polokoulí (hemisféry),spojeny tzv. červem-vermis, uložen v zadní jámě lební,váha 130-140g,na řezu rozlišujeme šedou kůru mozečkovou,uvnitř se větví bílá hmota,tzv. strom života –arbor vita,uvnitř mozečková šedá jádra, spojen s prodlouženou míchou,Varolovým mostem a středním mozkem, přicházejí sem informace z rovnovážného, sluchového,zrakového ústrojí,ze svalů,šlach,kloubů a mozkové kůry,tvoří strop 4.komory mozkové

                  -funkce:podílí se na řízení přesných pohybů,koordinaci,orientaci v prostoru,důležitý pro stoj a chůzi


Střední mozek

-vede od mostu Varolova,je překryt hemisférami mozku,středem prochází Sylviův kanálek (mokovod)-spojuje 3.a 4. komoru mozkovou,na zadní straně-tectum-čtyřhrbolí, zajišťuje orientační pohyby za zdrojem světla a zvuku,jádra III. a IV. hlavového nervu

Přední mozek

Mezimozek (diencephalon)

2 části,jsou párové,obsahují více než 50 jader,mezi thalamy je 3.mozková komora

Thalamus:

tvořen šedou hmotou uspořádanou do jader,mezi nimi je bílá hmota,představuje souhrn

                                                      převodních stanic dostředivých drah (přepojování vzruchů=>mozková kůra), kontroluje, 
                                                      propouští a tlumí senzitivní vzruchy
Hypothalamus:

nachází se pod 3.komorou,řídí vegetativní nervový systém,jsou zde

                                                                   hypothalamická jádra,která řídí endokrinní žlázy,tvoří dva hormony (ADH a 
                                                                   oxytocin)
Hypofýza:

podvěsek mozkový-přední lalok-adenohypofýza-tvoří hormony STH,TSH,ACTH,PRL,LH,FSH, sekrece je tvořena hypotalamem,je spojen cévně,krevní cesta

                                                 -zadní lalok-neurohypofýza-není to pravá žláza,jen sklad hormonů vytvořených v 
                                                                  hypotalamu,tvorba hormonů=>hypothalamická jádra,ADH,oxytocin, neurokrinie

-vegetativní (autonomní) nervový systém-řídí žlázy,hladkou svalovinu,útroby (vnitřní orgány), má 2 části (sympaticus-1.synapse acetylcholin,2.synapse noradrenalin,parasympaticus-1.+2.synapse ACH) °sympaticus-vede cestou míšních nervů z krční,hrudní a bederní oblasti,systém cervix-thoraco-lumbální, mediátorem je ACH, noradrenalin,účinky na orgány (zrychluje srdeční akci,rozšiřuje zornice,průdušky,cévy ve svalech,snižuje sekreci žláz,zúžení cév kůže,… °parasympaticus-vede cestou od některých hlavových nervů a křížových,systém cranio-sacrální, mediátorem je ACH,opačné účinky

Koncový mozek (telencephalon)

-skládá se ze 2 hemisfér, které jsou spojeny skrz kalózní těleso (corpus callosum)-bílá hmota-propojuje stejná místa obou hemisfér (komunikují spolu),na povrchu je šedá kůra mozková,která má vyvýšená místa-závity (gyri),prohloubená místa (sulci) -některé rýhy:°sulcus centralis-odděluje čelní lalok mozkový (lobus frontale) od temenní lalok (lobus parietalis)

                  °sulcus lateralis-postranní,odděluje spánkový lalok (lobus temporalis)  a temenní lalok (lobus parietalis)
                  °sulcus parietooccipitalis-odděluje týlní lalok (lobus occipitalis) a temenní lalok (lobus parietalis)

-uvnitř hemisfér je bílá hmota a v ní okrsky šedé hmoty=bazální ganglia (podílí se na řízení pohybu),poškození ganglií-Parkinsonova choroba -mozkové obaly:*omozečnice-pia mater-bezprostředně na mozku,měkká plena,tenká,průsvitná

                      *pavučnice-arachnoidea-bezcévná,ze síťovitě uspořádaných vláken,mezi nimi prostor (subarachnoideální) vyplněný mozkomíšním mokem
                      *tvrdá plena-dura mater-pevná vazivová blána,vedou v ní žíly