Gilbertův syndrom
![]() | Článek byl označen za rozpracovaný, od jeho poslední editace však již uplynulo více než 30 dní | |||
Chcete-li jej upravit, pokuste se nejprve vyhledat autora v historii a kontaktovat jej. Podívejte se také do diskuse. | ||||
Pokud vše nasvědčuje tomu, že původní autor nebude v editacích v nejbližší době pokračovat, odstraňte šablonu {{Pracuje se}} a stránku upravte. | ||||
Stránka byla naposledy aktualizována v úterý 5. října 2010 v 14:29. | ||||
Gilbertův-Meulengrachtův syndrom (morbus Gilbert, juvenilní žloutenka, intermitentní hyperbilirubinémie) je benigní AR dědičná nekonjugovaná hyperbilirubinémie s intermitentními projevy ikteru. Je charakterizována chronickým nevelkým zvýšením nekonjugovaného bilirubinu v séru bez přítomnosti bilirubinu v moči, bez hyperhemolýzy a bez dalších známek jaterního onemocnění. Obvykle se diagnostikuje u adolescentů, ale projevuje se celý život. Je častější u mužů než u žen.
Typickým projevem je zvýšení hladiny bilirubinu při hladovění, psychické zátěži, fyzické námaze, interkurentní infekci, operacích, úrazech, excesu alkoholu, u žen v premenstruu. Naopak ke snížení hladiny bilirubinu dochází při nadměrném energetickém přísunu a po enzymatických induktorech.[1]
- incidence: 3 % populace[2]
- etio – snížená aktivita jaterní UGTA1 (porucha TATAA boxu, snížená exprese, AR, 10-12% populace)
- hodnoty bilirubinu jsou mezi 30-50 μmol/l
- asi u třetiny jsou období, kdy je bilirubin naprosto v normě
- vzestup je často spojen s infekcemi, tučnou stravou, hladověním, požitím alkoholu, fyzickou námahou či premenstruační tenzí
- část pacientů trpí nespecifickými příznaky – trávicí obtíže, slabost, zvýšená unavitelnost
- diagnóza – vychází z pečlivé anamnézy, fyzikálního vyšetření a ze skutečnosti, že jedinci jsou prakticky asymptomatičtí
- laboratoř – opakovaně prokážeme kolísavou, izolovanou, nekonjugovanou hyperbilirubinémii
- musíme vyloučit hemolýzu (normální krevní obraz, včetně retikulocytů)
- musí být normální jaterní testy, negativní HBsAg a anti*HCV
- biopsie není považována za nutnou
- po dobu sledování se mění jen hodnoty bilirubinu a žádný jiný laboratorní nález
- terapie – není nutná
- při intenzivní žloutence můžeme podat každý večer fenobarbital
- pacienta musíme upozornit, že jde o benigní stav s výbornou prognozou
- pouze velká fyzická námaha může způsobit vzestup bilirubinu
- dif. dg mezi Gilbertem a jiným postižením hepatocytů
- anamnéza – prodělaná monokukleóza, kontakt s hepatitidou
- sérologie, jaterní testy
- přítomnost hepatosplenomegálie
- stavy po infekci mají intermitentně zvýšený konjugovaný bilirubin (to Gilbert nemá)
- genetické vyšetření (už se to dá geneticky diagnostikovat)
- nutno též odlišit Wilsonovu chorobu (neurologické symptomy, Cu v moči, při pomyšlení na tuto diagnózu děláme ihned jaterní biopsii – najdeme steatózu, hodně mědi v jaterní sušině, molekulární diagnostika – postihuje asi 90%)
- a nebo defekt α1*antitrypsinu (u dětí se neprojeví typickým emfyzémem, spíš opakovanými respiračními infekty, zde je velmi výtěžná molekulární diagnostika)
- algoritmus vyšetření – KO+retikulocyty
- sérová biochemie
- jaterní funkce – odráží je hlavně úroveň proteosyntézy – Quick, INR, aPTT
- citlivé – cholinesteráza (stupá i při toxickém postižení jater), prealbumin → jsou to ale také proteiny akutní fáze
- imunologie – může být chronická žloutenka, Ig, CIK, ANAb
- ceruloplasmin, α1-antitrypsin, haptoglobin (marker hemolýzy)
- serologie – VHA, VHB, VHC, EBV, CMV, HSV, toxoplasma
- stolice na parazity
- sono jater, sleziny, žlučníku
- dif.dg izolované nekonjugované hyperbilirubinémie hepatálního typu
- Chronická hepatitida nízkého skóre
- bez histologie to jen těžko odlišíme
- často ale u ní stoupají aminotransferázy
- Crigler-Najjar sy – vrozená vada
- typ I je provázen těžkou hyperbilirubinémií s nebezpečím jádrového ikteru
- typ II – hodnoty jsou nižší
- Posthepatická bilirubinémie
- Chronická hepatitida nízkého skóre
Odkazy
Související články
Zdroj
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2007. [cit. 2009]. <http://www.jirben.wz.cz/>.
Reference
- ↑ Nekompletní citace článku. BRODANOVÁ, Marie. Nejčastější metabolicky podmíněná onemocnění jater u nemocného v adolescentním věku. Pediatrie pro praxi [online]. 2002, s. 175-179, dostupné také z <http://www.pediatriepropraxi.cz>. ISSN 1803-5264.
- ↑ MUNTAU, Ania Carolina. Pediatrie. 4. vydání. Praha : Grada, 2009. s. 386-388. ISBN 978-80-247-2525-3.