Diuretika proximálního tubulu
Feedback

Z WikiSkript

Verze z 2. 7. 2010, 15:49, kterou vytvořil OK (Diskuse | příspěvky) (+obrázek)

Soubor:Inhibitory karboanhydrázy.png
Chemické vzorce jednotlivých diuretik

Do této skupiny diuretik řadíme inhibitory karboanhydrázy, které inhibují reabsorpci bikarbonátů v proximálním tubulu s následnou bikarbonátovou diurézou. Významné ztráty bikarbonátů mohou vést k metabolické acidóze. Účinek však v průběhu několika dnů postupně klesá. Příčinou je zvýšená reabsorpce NaCl, k níž vede acidóza.

Zástupci

Hlavními dvěma zástupci jsou:

  • acetazolamid a
  • dorzolamid.

Indikace

Hlavní indikací je terapie glaukomu. Ciliární těleso sekretuje do nitrooční tekutiny bikarbonát mechanizmem podobným tubulární reabsorpci, avšak v opačném směru. Může být rovněž blokován inhibitory karboanhydrázy, což vede k poklesu množství nitrooční tekutiny. Dorzolamid se podáva ve formě očních kapek. Další indikací je korekce metabolické alkalózy.

Nežádoucí účinky a toxicita

  • Metabolická acidóza.
  • Ledvinové kameny – během bikarbonátové diurézy se vyvíjí fosfaturie a hyperkalciurie. V těchto podmínkách se stávají kalciové sole v alkalickém pH potencionálně nerozpustné, čímž jsou splněny podmínky pro tvorbu kamenů.
  • Hypokalémie.

Odkazy

Související články

Zdroj