Odontogenní nádory

Odontogenní nádory jsou nádory vznikající ze zubní lišty nebo z jejích derivátů.

Tvoří pouze 1 % nádorů dutiny ústní.

Odontogenní nádory dělíme na epitelové, mezenchymové a smíšené.

Epitelové odontogenní nádory

Ameloblastom vycházející z mandibuly.

Ameloblastom

Ameloblastom je nejčastější odontogenní nádor. Bývá benigní, ale často recidivuje. Je to cystický špatně ohraničený útvar. Roste destruktivně.

Kalcifikující epiteliální odontogenní nádor

• tzv. Pindborgův nádor
• pomalý, místně invazivní růst
• lokalizace v molárové a premolárové krajině (mandibula)
• vzniká v souvislosti s rutinovaným zubem
• většinou bez obtíží, pouze nebolestivé zduření čelisti
• na RTG jako cystické projasnění
• tvorba eozinofilních hyalinních amyloidu podobných kulovitých útvarů, které mohou kalcifikovat
• nádorové buňky spojeny IC můstky, skládání do trámců
• polymorfní jádra
• recidivy při nedokonalém odstranění

Adenomatoidní odontogenní nádor

• postihuje mladé jedince (do 20 let)
• častěji v maxile
• tvoří jej polyedrické epiteliální buňky, které se místy diferencují v cylindrické

Mesenchymové odontogenní nádory

Jedná se o cementomy. Vycházejí z cementoblastů. Charakterizuje je přítomnost ostrůvků cementu ve vazivových strukturách.

Rozdělujeme je na čtyři typy:

• pravý cementom,
• cementifikující fibrom,
• gigantiformní cementom,
• periapikální cementální dysplazie.

Smíšené odontogenní nádory

Smíšené odontogenní nádory obsahují jak složku epitelovou, tak mezenchymální.

• Ameloblastický fibrom
• Odontom

Odontom

			Článek neobsahuje vše, co by měl.
			Můžete se přidat k jeho autorům a doplnit jej.
			O vhodných změnách se lze poradit v diskusi.

Odkazy

Související články

• Odontom
• Ameloblastom
• Cementom

Použitá literatura

• LIŠKA, Karel. Orofaciální patologie. 1. vydání. Praha : Avicenum, 1983. 159 s.