Zvětšení mikroskopu

Zvětšení mikroskopu jakožto údaj nalezneme na okuláru a objektivu mikroskopu. Za znalosti těchto údajů lze vypočítat celkové zvětšení mikroskopu.

Celkové zvětšení světelného mikroskopu

Znázornění ohniskových vzdáleností a optického intervalu na schématu optického mikroskopu.

Celkové zvětšení mikroskopu odpovídá součinu příčného zvětšení objektivu (Z_ob) a úhlového zvětšení okuláru (β_ok). Pro jeho výpočet tedy platí vztah

\Gamma =Z_{ob}\cdot \beta _{ok}={\frac {\Delta }{f_{ob}}}\cdot {\frac {250}{f_{ok}}}

přičemž platí, že

$Z_{ob}={\frac {\Delta }{f_{ob}}}$ je příčné zvětšení objektivu
β_ok je úhlové zvětšení okuláru
f_ob a f_ok jsou ohniskové vzdálenosti objektivu a okuláru (v mm)
Δ je optický interval mikroskopu (v mm). Vyjadřuje vzdálenost ohnisek objektivu a okuláru
250 je konvenční zraková vzdálenost lidského oka vyjádřená v mm

Vztah pro zvětšení mikroskopu lze také odvodit ze zákonů geometrické optiky, nakolik v praxi je možné jej vypočítat jako součin jednotlivých zvětšení uvedených na okuláru a objektivu.

Účinky zvětšení

Žádoucím výsledkem zvětšení získaného okulárem a objektivem je pozorování zkoumaného předmětu s možností pozorovat více detailů. Při nevhodných kombinacích okuláru a objektivu však může docházet ke zvětšením, které nám více detailů nezobrazí. Více podrobností na toto téma lze nalézt v článku o Abbeho teorii, ve kterém jsou tyto vztahy podrobněji popsány.

Z praktického hlediska je pro pozorovatele optimální dosáhnout zvětšení užitečné celkové, které vede k pozorování nových podrobností.

Naopak v případě, že se zvětšením nepozorujeme žádné nové detaily, ale pouze zvětšený obraz, jedná se o prázdné zvětšení.

Odkazy

Související články

Použitá literatura

JAROMÍR, Plášek. DML-CZ - Czech Digital Mathematics Library: Nové metody optické mikroskopie. Praha, 1996, 25 s. Dostupné také z: http://dml.cz/bitstream/handle/10338.dmlcz/139719/PokrokyMFA_41-1996-1_1.pdf. Jednota českých matematiků a fyziků.