Retikulární formace
Z WikiSkript
Retikulární formace (RF) je fylogeneticky stará síť vzájemně propojených neuronů. Prostupuje mozkovým kmenem, pokračuje do thalamu a hypothalamu, kaudálně navazuje na propriospinální míšní síť.[1]
Jádra:
- při střední čáře pontu (nuclei raphe),
- laterálně magnocelulární RF (převážně eferentní),
- na pomezí pontu a oblongaty gigantocelulární RF + centrální retikulární jádro + parvocelulární RF (převážně aferentní) zasahující do mezencefala,
- v oblongatě jádra paramediánní (propojení mozečku) + laterální (spojení s mozečkem a míchou),
- funkce: gigantocelulární jádro – stoj + chůze, jádro v lat. pontu – kontrola močového měchýře, centrální jádra oblongaty – cirkulace + respirace[1].
Neurony RF produkují:
- serotonin – s maximem v ncl. raphe v oblongatě, pontu i mezencefalu,
- dopamin – v tegmentu mezencefala,
- noradrenalin – v pontu – locus coeruleus + laterobazálně ve stěně IV. komory,
- adrenalin – v oblongatě,
- v patogenezi řady chorob figurují aminergní neurony kontrolující spánek a bdění, pozornost a náladu s úzkým vztahem k senzorice,
- serotonin + noradrenalin vztah k depresi, dopamin k schizofrenii[1].
Ascendentní retikulární formace
- dostává všechny podněty ze všech aferentních senzitivních + senzorických drah (exteroreceptorů, proprioreceptorů, receptorů z vnitřních orgánů),
- propojena s mozkovou kůrou,
- její stálá aktivita zajišťuje bdělost (ARAS – část RF, která svým působením na mozkovou kůru ovlivňuje vědomí a bdělý stav)
- při poruše porucha vědomí (až kóma)[1].
Descendentní RF
- facilitační RF – má stálou aktivitu, v rostrální oblasti kmene,
- inhibiční RF – nemá spontánní aktivitu, řízena kůrou + bazálními ganglii,
Obě tyto části mají vztah k hybnosti, především k dráždivosti γ-motoneuronů.[1].
Odkazy
Související články
Externí odkazy
Reference
- ↑ Skočit nahoru k: a b c d e SEIDL, Zdeněk a Jiří OBENBERGER. Neurologie pro studium i praxi. 2. vydání. Praha : Grada Publishing, 2004. ISBN 80-247-0623-7.