Zvětšení mikroskopu

			Samostatná práce
			Tento článek je editován studenty 2. LF UK v rámci plnění jejich studijních povinností (seminární práce – vypracování zkouškových otázek z biofyziky). Ostatní uživatele prosíme, nezasahujte výrazněji do jeho tvorby až do doby, než bude práce odevzdána (s výjimkou malých editací – opravy překlepů, pomoci s formátováním apod.). Máte-li nějaké náměty či připomínky, uveďte je prosím v diskusi. V případě potřeby kontaktujte autory stránky – naleznete je v historii.
			Stránka byla naposledy aktualizována v pátek 27. 11. 2015 v 21.50.

Celkové zvětšení světelného mikroskopu

odpovídá součinu příčného zvětšení objektivu (Z_ob) a úhlového zvětšení okuláru (β_ok). Pro jeho výpočet tedy platí vztah

$\Gamma =Z_{ob}\cdot \beta _{ob}={\frac {250\Delta }{f_{ok}\cdot f_{ob}}}$

přičemž platí, že

• $Z_{ob}={\frac {\Delta }{f_{ob}}}$ je příčné zvětšení objektivu
• β_ok je úhlové zvětšení okuláru
• f_ob a f_ok jsou ohniskové vzdálenosti objektivu a okuláru (v mm)
• Δ je optický interval mikroskopu (v mm)
• 250 je konvenční zraková vzdálenost uvedená v mm

Vztah pro zvětšení mikroskopu lze také odvodit ze zákonů geometrické optiky. V praxi je možné jej vypočítat jako součin jednotlivých zvětšení uvedených na okuláru a objektivu. Maximální užitečné zvětšení mikroskopu je mezi 1500-2000. (Další již není možné vzhledem k vlnové povaze světla omezující rozlišovací schopnost mikroskopu).

Prázdné zvětšení

Podle Abbeho teorie je prázdným zvětšením nazýváno takové, při kterém nedochází k pozorování nových detailů zkoumaného předmětu, dojde pouze ke zvětšení obrazu.

Odkazy

Související články

• Optický mikroskop