	Vítáme Vás ve WikiSkriptech,
	ve světě, který vzniká spoluprací. Tvořte ho s námi.

Jak začít?

Se začátky ve WikiSkriptech Vám poradí nápověda.
Potřebujete-li si nanečisto vyzkoušet editace, můžete využít svoje Pískoviště.
Jestliže Vám něco nebude jasné, bez obav se zeptejte na stránce Ptáte se.
O spolupráci můžete požádat i mailem redakce@wikiskripta.eu, nebo napsat vzkaz na diskusní stránku někoho z redakce.

Nebojte se editovat!
I kdyby se Vám to hned napoprvé nepovedlo, redaktoři Vám s pochopením pomohou.

Přejeme Vám příjemnou práci s WikiSkripty a pěkný den!

--Azrael (Antonín Šípek) 10. 3. 2010, 14:04 (UTC)

Hezký den!

Doslechla jsem se, že jste se upsal k práci v terminálovně. Ráda bych Vám pomohla zorientovat se v práci redaktora ve WikiSkriptech - mrkněte na Fórum:Pokyny pro redaktory - najdete zde podrobnou instuktáž. Pokud Vám cokoli z toho nebude jasné, ráda se Vám to pokusím vysvětlit a případně Vám pomohu. Bohužel nejsem k dispozici osobně, ale můžete mi napsat do diskuse nebo poslat e-mail.

V současné době máme ve Wikiskriptech poměrně mnoho článků, které je potřeba dodělat a zařadit do portálů (vytvořit na ně v příslušných portálech odkazy). Záleží ale hlavně na Vás, jakým způsobem máte chuť ve WikiSkriptech pracovat. Osobně bych Vám doporučila vyhledat (například pomocí příslušné kategorie) obor, který Vás zajímá, a články v něm zařazené pročíst, ověřit jejich původ (nejedná se o copyvio?), opravit pravopis a typografii, upravit nadpisy a členění, doplnit kategorie, vytvořit na ně přesměrování synonym a odkazy z příslušných portálů, zkompletovat parametry šablony redakce,.... Na druhou stranu, pokud máte chuť aktivně psát nové články, jsou taktéž vítány. Jenom při tom nezapomínejte také na práci redaktora : )

Máte-li jakýkoliv dotaz, jsem tu pro Vás. S pozdravem --Valtameri 16. 3. 2010, 16:50 (UTC)

Rady :-)

Ahoj Petře,

šel dneska v terminálovně net? Koukám, že jsi se do vkládání pustil až na večer, ale přesto s vervou :-) Měla bych dvě připomínky nebo-li (lépe řečeno) rady. První: Pokud poprvé ukládáš nově vložený článek, vyplň jako shrnutí editace "Vloženo se souhlasem..." dle zdroje, ze kterého to bereě. Přesná věta pro každý tam uvedený zroj je na fóru. Druhá: Podívej se na ty dva Tebou vložené články a na to, jak jsme je upravili, aby vypadaly o něco přátelštěji. Konkrétní změny jak jsme to provedli, zjistíš po kliknutí na záložku Historie a porávnáš verze. Snad Ti malé rady pomůžou v rychlejším zorientování v prostředí WikiSkript. Ať se daří! S přátelským pozdravem --Kotletka 17. 3. 2010, 23:03 (UTC)

Pískoviště

Milý kolego, vidím, že jste se pustil do úprav článku o divertikulóze a chcete tak udělat na svých stránkách před ostrým vložením. To je chvályhodné. Jen bych chtěl doporučit, abyste k tomu místo své diskusní stránky použil své "pískoviště" - klikněte na odkaz Moje pískoviště vpravo nahoře. Diskusní stránka je určena pro komunikaci mezi uživateli; o změnách na ní jsou informováni všichni, kteří Vám někdy psali do diskuse atd. Ať se Vám daří!--MUDr. Martin Vejražka, PhD. 24. 3. 2010, 13:07 (UTC)

Dobrý den,

děkuji za upozornění. Už jsem na svém pískovišti :)

--Fabera.petr 24. 3. 2010, 13:23 (UTC)

Jak dál

Milý Petře,

právě jsem procházel Vaše příspěvky a vidím, že se Vám hezky daří! Projděte si jejich histori a podívejte se, jak Vám je ostatní upravovali. Já jsem právě dokončil Dermatitis herpetiformis (díky za doplnění citace); tento článek vypadá velmi dobře a může v nynější podobě sloužit jako vzor hezky zpracovaného textu.

Je na čase, abyste se posunul o kousek dál :-) Prosím, seznamte se se šablonou {{Redakce}} a začněte ji používat. Články označené touto šablonou se řadí do Kategorie:Redakce; začněte takto zařazené články procházet a pokuste se je redakčně upravovat a vylepšovat.

Prohlédněte si také Poslední změny a projděte ve Fóru Pokyny pro redaktory a další části věnované redakci.

Asi také bude na čase, abyste požádal některého správce o konzultaci. Pokud jsem nic nepřehlédl, konzultovala s Vámi naposledy Kotletka, můžete se tedy přihlásit opět k ní, nebo se napište na některý z mých termínů.

Držím palce, aby se Vám i nadále tak hezky dařilo!

(Pozn.: Trochu jsem Vám uklidil diskusní stránku. Pokud potřebujete víc pískovišť, zakládejte stránky pojmenované třeba Uživatel:Fabera.petr/PískovištěA, Uživatel:Fabera.petr/PískovištěB atd. Nemusíte se ale bát tvořit přímo na "ostrých" stránkách. V případě potřeby označte rozdělanou práci vložením šablony {{Pracuje se}}. Pokud byste potřeboval něco z toho, co jsem smazal z této diskusní stránky, najdete to zde.) --MUDr. Martin Vejražka, PhD. 2. 4. 2010, 15:57 (UTC)

Žloutenka

Žloutenka neboli icterus je žluté zabarvení tkání, které vidíme na první pohled na kůži, na sliznicích a na očních bělmech postiženého. Zdůrazňuji, že žloutenka je pouhý příznak doprovázející řadu chorobných stavů a nikoliv nemoc sama o sobě. Žluté zabarvení tkání našeho těla je u žloutenky dáno nahromaděním sloučeniny, která se nazývá bilirubin. Před popisováním příčin žloutenky je proto nutné si něco říci o vzniku a přeměnách bilirubinu.

Metabolismus bilirubinu

Všichni jistě známe červené krvinky, které v našem těle přenášejí kyslík a oxid uhličitý (dýchací plyny). Přenos kyslíku je umožněn sloučeninou zvanou hemoglobin, který se v červených krvinkách nachází. Po smrti červené krvinky (jedna žije v průměru asi 120 dnů) se z ní hemoglobin uvolní a rozpadne se na dvě sloučeniny – na hem a na globin. Hem se pak přeměňuje na biliverdin a ten se přeměňuje na nekonjugovaný bilirubin. Nekonjugovaný bilirubin se pak vázaný na krevní bílkoviny transportuje do jater, kde se zkonjuguje. Konjugovaný bilirubin je rozpustný ve vodě – při hromadění se tedy může vylučovat i močí - a je snadné ho v játrech vyloučit do žlučových kanálků, které se slévají do hlavního žlučovodu. Žlučovodem se bilirubin jako součást žluče dostane do střeva, kde se vlivem střevních bakterií přeměňuje na urobilinogen a způsobuje hnědavé zabarvení stolice.

Zkráceně lze výše rozepsaný metabolický děj popsat takto: hem-> biliverdin -> nekonjugovaný bilirubin -> játra + konjugace -> konjugovaný bilirubin -> žluč -> stolice -> přeměna na urobilinogen

Pokud se z jakéhokoliv důvodu bilirubin (ať už konjugovaný nebo nekonjugovaný) začne v těle hromadit, vznikne žloutenka. Porucha může být na jakékoliv úrovni jeho metabolismu.

Příčiny

Existují 3 hlavní příčiny žloutenky:

Rozpad červených krvinek
Poškození jaterní tkáně
Narušení odtoku žluči z jater

Rozpad červených krvinek

Zvýšený rozpad červených krvinek (hemolýza). Je to logické – pokud se červené krvinky více rozpadají, uvolňuje se z nich hodně hemoglobinu a v těle se z něj vytváří velké množství bilirubinu, které játra nedokáží konjugovat a vylučovat žlučí z těla. Hromadící se bilirubin pak zbarví tkáně do žluta. K podobnému rozpadu červených krvinek dochází například u malárie, a proto je toto onemocnění provázeno žloutenkou. K podobné situaci by došlo, pokud by člověk při transfuzi dostal krev jiné krevní skupiny – opět dojde k rozpadu krve a vzniku žloutenky.

Poškození jaterní tkáně

Poškození jaterní tkáně z jakékoliv příčiny způsobí, že se znesnadní konjugace a vylučování bilirubinu do žluči. Bilirubin se opět začne hromadit v těle a vznikne žloutenka. Vzhledem k tomu, že se v těle hromadí konjugovaný bilirubin, který je rozpustný ve vodě, se tento může vylučovat močí a dá jí tmavé zabarvení. Do této skupiny příčin patří celá řada chorob:

a) Poškození jater alkoholem – Pravidelné užívání alkoholu samozřejmě játra poškozuje a vede k cirhóze. Žloutenka je spíše pozdní a velmi závažný příznak poškození jater u alkoholika-cirhotika.

b) Wilsonova nemoc – Dochází při ní k ukládání mědi v játrech, poškozuje je a celý proces může opět skončit cirhózou.

c) Infekční hepatitidy – Jedná se o infekční onemocnění jater způsobené mnoha typy virů – označují se písmeny A-F. Známé jsou zejména infekční hepatitidy A, B, C, D. K zežloutnutí jako projevu poškození jater infekcí může a nemusí dojít, žloutenka je nejtypičtější pro infekční hepatitidu typu A. Dovolil bych si jen dodat, že lidově se nesprávně místo „Infekční hepatitida A / B / C“ říká „žloutenka A /B /C“. To je chyba – žloutenka není nemoc, ale pouhý příznak mnoha nemocí.

d) Rakovina jater – Pokročilý zhoubný nádor jater, ať už vznikne z jakékoliv příčiny, může být provázen vznikem žloutenky. Nádorová tkáň zhoubného nádoru totiž logicky poškozuje okolní zdravou jaterní tkáň. Vznikl-li nádor na podkladě předchozí cirhózy, tak to rychlejší vznik žloutenky jen podporuje.

e) Autoimunitní hepatitida – Jedná se o zánět jaterní tkáně, který je neinfekční. Je častější u žen a jde o to, že imunitní buňky jejich těla napadnou a dlouhodobě poškozují jaterní buňky. Důsledky jsou závažné a celý proces může opět skončit cirhózou.

f) Poškození jater toxickými látkami (mimo alkoholu) – Existuje spousta toxických látek, které snadno zabíjí jaterní buňky. Jde například o vysoké dávky paralenu nebo otravy jedy některých hub (amanitin a faloidin u muchomůrky zelené). Žloutenka může provázet akutní otravy všemi těmito látkami.

g) Genetické poruchy – Existují dvě genetické poruchy, které způsobí poruchu konjugace bilirubinu. Jedná se o vzácný Crieggler-Najjarův syndrom a pak o Gilbertovu chorobu. Gilbertova choroba je relativně častá a projevuje se u mladých mužů. Pro bližší informace vás odkazuji na můj článek o ní.

Porucha odtoku žluči z jater

Ačkoliv mohou být játra zdravá a bilirubin konjugovat bez problému, při poruše odtoku žluči se konjugovaný bilirubin nemůže vylučovat do střeva a začne se hromadit v těle podobně jako u předchozích typů žloutenky. Vzhledem k tomu, že u tohoto typu žloutenky se žluč do střeva vůbec nedostane, není stolice zabarvena žlučovými barvivy a je světlá až bělavá. Hromadící se žlučové kyseliny navíc často způsobují úporné svědění kůže. Opět dochází k hromadění konjugovaného bilirubinu, který se může vylučovat močí a způsobí tak tmavé zabarvení moče.

a) Rakovina slinivky břišní – Nádor vyrůstající ze slinivky břišní může velmi často utlačit žlučovod a tím zabránit odtoku žluči. Nebolestivá náhle vzniklá žloutenka u staršího člověka je klasickým příznakem a nesmí být nikdy dotyčným člověkem podceněna.

b) Rakovina žlučníku – Nádor žlučníku může utlačit žlučovod podobně jako rakovina slinivky břišní a projevy budou úplně stejné. Opět vzniká náhlá nebolestivá žloutenka.

c) Účinky alkoholu – Alkohol má na játra dvojí účinek. Za prvé poškozuje jaterní tkáň a její schopnost konjugovat bilirubin (viz. bod B). Za druhé alkohol zabraňuje jaterním buňkám uvolňovat žluč do žlučovodu a tím pádem způsobuje stav podobný klasické obstrukci žlučových cest.

d) Žlučníkové kameny – Pokud žlučníkový kámen ucpe žlučovod, tak kromě bolestivé koliky může při dlouhodobější obstrukci vzniknout i žloutenka.

e) Autoimunitní poškození žlučovodů – Jde o stav obdobný autoimunitní hepatitidě. V tomto případě imunitní systém nemocného napadá drobné žlučové kanálky v játrech a poškozuje je. Způsobuje to poruchu odtoku žluči do žlučovodů a hromadění bilirubinu v těle.

f) Genetické choroby – Existují dvě vrozené choroby, které způsobí poruchu vylučování bilirubinu do žluči. Jmenují se Dubin-Johnsonův syndrom a Rotorův sydrom. Jsou velmi vzácné a proto se jim nebudu blíže věnovat.

Diagnostika

Provádí se mnoho vyšetření. Lékař se samozřejmě zeptá, zda vznikla žloutenka náhle, či má pacient jakékoliv další příznaky (nechutenství, nevolnost, bolesti, zvýšená teplota, bělavá stolice, svědění kůže, tmavá moč), v jakém množství pije alkohol atd. Významné je vyšetření břicha pohmatem.
Z dalších se používá zjištění hladiny jaterních enzymů z krve (ALT, AST, GMT, ALP), které jsou zvýšené u poškození jaterních buněk (spíše zvýšení ALT, AST) a při obstrukcích žlučovodu (spíše zvýšení GMT, ALP).
Z krve můžeme zjistit i přítomnost virové infekce u jednotlivých typů infekčních hepatitid.
Z krve se přirozeně dá zjistit i hladina samotného bilirubinu, jehož vysoká koncentrace je pro diagnózu žloutenky rozhodující. Kromě hladiny nás zajímá, zda se jedná o bilirubin nekonjugovaný nebo konjugovaný. Nekonjugovaný bilirubin nás informuje o zvýšeném rozpadu červených krvinek a konjugovaný o poškození jater nebo zhoršeném odtoku žluči.
Vyšetření se pak doplňuje zobrazovacími metodami, z nichž velmi dobrý je ultrazvuk břicha. Na ultrazvuku bývají dobře vidět žlučové cesty i jaterní tkáň. Internisté – gastroenterologové jsou navíc schopni znázornit si žlučové cesty pomocí endoskopického vyšetření zvaného ERCP.
Další vyšetřovací metody lze dělat podle konkrétního podezření na určitou nemoc.

Prevence a léčba

Prevence a léčba viz. jednotlivá onemocnění. Žloutenka je velmi vážný příznak a podezření na ni musí být urychleně oznámeno lékaři. Žloutenka může poukazovat na infekce, nebezpečné nádory, otravy a poškození jater vůbec.

Reference

Nekompletní citace webu. ŠTEFÁNEK, Jiří. Medicína, nemoci, studium na 1. LF UK [online]. <http://www.stefajir.cz>.


			Článek neobsahuje vše, co by měl.
			Můžete se přidat k jeho autorům a doplnit jej.
			O vhodných změnách se lze poradit v diskusi.

Diskuse s uživatelem:Fabera.petr

Obsah