Chemická vazba
Feedback

Z WikiSkript

Verze z 14. 3. 2015, 15:02, kterou vytvořila Betuš (Diskuse | příspěvky) (typo)

= interakce, která k sobě navzájem poutá sloučené atomy prvků v molekule (nebo ionty v krystalu) prostřednictvím valenčních elektronů.

Obecná pravidla

  • Chemické vazby vznikají a zanikají při chemických reakcích.
  • Při tvorbě chemické vazby se uvolňuje energie, tzv. vazebná energie.
  • Pro rozštěpení chemické vazby je nutno dodat energii, tzv. disociační energii.
  • Energie vazebná a disociační mají stejnou velikost; čím je vazebná (disociační) energie větší, tím je vazba pevnější.
  • Podmínkou vzniku chemické vazby je dostatečné přiblížení atomů, které mají dostatečně vysokou energii a správnou prostorovou orientaci.

Vazba sigma a pí

Vazba SIGMA σ

  • Vzniká obsazením molekulového orbitalu sigma.
  • Její elektronová hustota je největší na spojnici jader atomů.
  • Molekulový orbital může vzniknout překrytím:
  1.  dvou orbitalů s, s a p nebo s a d;
  2.  dvou orbitalů p nebo p a d ;
  3.  dvou orbitalů d.
Vazba sigma a pí

Vazba PÍ π

  • Vzniká obsazením molekulového orbitalu pí.
  • Její elektronová hustota je největší mimo spojnici jader atomů, ale v rovině touto spojnicí procházejí.
  • Vzniká až po vzniku vazby sigma a podílí se na vzniku násobných vazeb.
  • Je slabší než vazba sigma, proto sloučeniny s násobnou vazbou jsou reaktivnější než sloučeniny s vazbami jednoduchými.
  • Molekulový orbital může vzniknout překrytím:
  1.  dvou orbitalů p;
  2.  orbitalů p a d;
  3.  dvou orbitalů d.

Násobné vazby

Jednoduchá vazba

  • Kovalentní vazba je uskutečněná sdílením pouze jednoho elektronového páru.
  • Je tvořena vazbou σ a je delší a slabší než násobné vazby (dvojná, trojná).
kovalentní dvojná vazba

Dvojná vazba

  • Kovalentní vazba je uskutečněná sdílením dvou elektronových párů.
  • Tvoří ji jedna vazba σ a jedna vazba π.
  • Dvojná vazba je kratší a pevnější než jednoduchá vazba.

Trojná vazba

  • Kovalentní vazba uskutečněná sdílení tří elektronových párů.
  • Tvoří ji jedna vazba σ a dvě vazby π.
  • Trojná vazba je nejkratší a nejpevnější.

Odkazy

Související články

Zdroje

  • LEDVINA, Miroslav, Alena STOKLASOVÁ a Jaroslav CERMAN. Biochemie pro studující medicíny. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2009, 269 s. ISBN 978-802-4614-144.
  • BENEŠOVÁ, Marika. Odmaturuj! z chemie. Vyd. 1. Brno: Didaktis, 208 s. ISBN 80-862-8556-1.
  • Prezentace ze stránek Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky.