Tento článek byl doporučen ke studiu učitelem! Klikněte pro více informací.

Helicobacter pylori
Feedback

Z WikiSkript


Helicobacter pylori.

Helicobacter pylori (dříve nesprávně Campylobacter pylori) je spirální, mikroaerofilní, gram-negativní bakterie, která kolonizuje žaludeční sliznici. Prevalence infekce H. pylori se v naší populaci odhaduje na 30–55 %. Prevalence roste s věkem populace. Infekce H. pylori bývá přítomna u 90–95 % pacientů s duodenálním vředem a u 60–80 % pacientů s žaludečním vředem (Barry Marshall a Robin Warren – 2005 – Nobelova cena za fyziologii a lékařství).

Helicobacter pylori je klasifikován jako kancerogen 1. třídy podle WHO. Nejsou ale důkazy o tom, že jeho eradikace snižuje riziko rakoviny žaludku.[1]

Etiologie a epidemiologie

Helicobacter pylori v elektronovém mikroskopu.
Helicobacter pylori.
  • objeven v roce 1982
  • pohyblivý, zahnutý mikrob s bičíky
  • žije v hlenu žaludeční sliznice
  • vysoká produkce ureázy
  • má výraznou různorodost proteinů a DNA – typizace druhů a poddruhů
  • čistě lidský patogen, nebyl zjištěn u zvířat ani v půdě
  • předpokladá se, že je infikováno kolem 50 % populace; výskyt je nižší v rozvinutých krajinách
  • přenos − oro-orální nebo orofekální; z člověka na člověka je možný přenos přímý i nepřímý (kontaminované potraviny, příbor, nádobí)
  • většina infekcí je získaná v dětství − nejčastější je přímý přenos od infikované matky; ale vyskytují se i nové infekce v dospělosti, ohrožené jsou hlavně osoby s poruchou imunity

Infekce

Mechanismus vzniku žaludečního vředu

Helicobacter kolonizuje hlavně sliznici antra žaludku, později těla, ale i kardie. Osídlení je fokální, nikoli difuzní; pro záchyt je tedy nutné větší množství endoskopických biopsií. Kolonizace sliznice gastroduodena je doprovázena vznikem chronické gastritidy, která ale jako taková představuje heterogenní skupinu zánětlivých procesů různé etiologie. Déletrvající chronická gastritis způsobená H. pylori může vést až k atrofii sliznice a ke vzniku intestinální metaplázie, nejčastějšímu prekurzoru adenokarcinomu žaludku intestinálního typu.

Infekce H. pylori má kauzální vztah k peptickému vředu gastroduodena.

Bakterie tvoří bílkovinu stimulující tvorbu gastrinu, který zvyšuje sekreci HCl. Dále produkují proteázy a fosfolipázy narušující hlenovou vrstvu. Jsou vybaveny i enzymem katalázou, který narušuje lokální schopnost fagocytózy buněk imunitního systému.

Porušení obranných mechanizmů slizniční bariéry (surfaktant, hlenová vrstva, bazální membrána buněk žaludečního epitelu) bakteriemi je následováno uvolňováním zánětlivých metabolitů epiteliálních buněk a patří k jednomu z nejdůležitějších faktorů v patogenezi chronické gastritidy a peptických vředů. Do jaké míry je stupeň zánětu ovlivněn vlastnostmi hostitele (genetické faktory) nebo patogenu (feno, genotypy), není známo.

Eradikace infekce H. pylori vede k zhojení vředu.

Navíc je infekce spojována extraintestinálními onemocněními a syndromy, jako např. :

K ověření těchto spojení ještě chybí dostatek validních studií.

Diagnóza

Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Diagnostika Helicobacterové infekce.

Terapie

  • zlatým standardem eradikace je trojkombinace léků podávaná 7 dní:
    • omeprazol + ampicilin + klaritromycin (či jiný makrolid)
  • při alergii na penicilin: omeprazol + metronidazol + klaritromycin

V posledních letech byl zaznamenán pokles úspěšných eradikací H.p. po terapii standardní trojkombinací při nárůstu resistence na antibiotika, zejména na klaritromycin. Tam, kde je narůstající rezistence na klaritromycin, se doporučuje kvadruterapie s vizmutem. Probiotika mohou snížit výskyt nežádoucích účinků standardní eradikace.

Nejúspěšnější eradikační léčba je předmětem četných studií.

Faktory virulence Helicobacter pylori.


Odkazy

Související články

Externí odkazy

Reference

  1. ↑ SEIFERT, B a E CHARVÁTOVÁ. Infekce Helicobacter pylori [online]. ČLS JEP, ©2001. [cit. 2011-03-06]. <www.cls.cz/dokumenty2/os/r022.rtf>.

Zdroj

Použitá literatura

  • LOBOVSKÁ, Alena. Infekční nemoci. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2001. 263 s. ISBN 80-246-0116-8.
  • NEČAS, Emanuel. Patologická fyziologie orgánových systémů. Čast 2. 2. vydání. Praha : Karolinum, 2009. 760 s. s. 456-457. ISBN 978-80-246-1712-1.
  • SEDLÁČKOVÁ, Miloše, et al. Infekce Helicobacter pylori :  vředová choroba, karcinom žaludku, dyspepsie. 1. vydání. Praha : Maxdorf, 1996. ISBN 80-85800-32-2.
  • BUREŠ, Jan, Bohumil FIXA a Lubomír JUNGOŠ, et al. Czech and Slovak Contribution to the Research of Helicobacter pylori Infection. Česká a Slovenská gastroenterologie a hepatologie. 2004, vol. 58, s. 14-15, 
  • SEDLÁČKOVÁ, Miloše, A SOUČEK a A DOHNALOVÁ, et al. Rodinné shlukování a přenos infekce Helicobacter pylori. Časopis lékařů českých. 1995, vol. 20, s. 651-654, 
  • MALFERTHEINER, P, M SELGRAD a J BORNSCHEIN, et al. Helicobacter pylori: clinical management. Curr Opin Gastroenterol. 2012, roč. 28, vol. 6, s. 608-614, 
Citováno z „https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Helicobacter_pylori&oldid=209166“