Vazivo

Funkce

spojuje epitelovou tkáň s ostatními tkáněmi (se svalovinou), vytváří pouzdra orgánům
je tvořeno z buněk a velkého množství mezibuněčné hmoty, která převažuje nad buněčnou složkou
mezibuněčná hmota je produkována fixními buňkami vazivové tkáně (fibroblasty)

Buňky vaziva

vazivové buňky obecně rozdělujeme do 2 typů:
1. buňky fixní

ve vazivu trvale usedlé
prekursorem klasická mesenchymová buňka
fibroblast, fibrocyt, myofibroblast, retikulární buňka, adipocyt

2. buňky bloudivé

do vaziva vcestovaly až druhotně
původem jde většinou o krevní buňky (plazmatické buňky, makrofágy)
heparinocyty, makrofágy, plazmatické buňky

1. Fixní buňky

fibroblast

buňka syntetizující extracelulární matrix – nejrozšířenější buněčný typ ve vazivové tkáni
vzniká z mesenchymu
protáhlý až hvězdicovitý tvar s množstvím výběžků
mohutně rozvinuto GER a Golgiho komplex
mohutná syntetická aktivita kolagen, elastin, GAG, multiadhezivní glykoproteiny
velké ovoidní jádro s výrazným jadérkem je uloženo zhruba ve středu buňky
jakmile je fibroblast obklopen nově nasyntetizovanou extracelulární matrix stává se z něho fibrocyt

fibrocyt

jedná se o fibroblast zalitý v extracelulární matrix
velikostně o něco menší než fibroblast
malé longitudinální jádro
acidofilní cytoplasma – méně GER než u fibroblastu
prakticky žádná syntetická aktivita

retikulární buňka

vzniká z mesenchymu – stejně jako všechny ostatní fixní buňky vaziva
hvězdicovitý tvar s velmi dlouhými výběžky, které se vzájemně dotýkají a vytváří trojrozměrnou síť
produkují prekurzory kolagenu typu III → vznik retikulárních fibril
výskyt hlavně v periferních lymfatických orgánech – všechny kromě thymu → vytváří zde nosné vazivo

melanocyt

nevzniká z mesenchymu, ale z neuroektodermu
melanocyty obsahují hnědý pigment melanin
má mitochondrie, RER, SER
výběžky se dostávají mezi buňky epitelu – předávají pigment melanin

tuková buňka (adipocyt)

ve vazivu se nachází buď jednotlivě, nebo v malých skupinách
prekurzorem je lipoblast – vyvinul se z prekurzorové mesenchymové buňky
zásobárna neutrálních tuků + mají schopnost produkovat teplo
od okolních struktur odděleny zevní laminou – podobná bazální lamině epitelu
základní složka tukové tkáně – může tvořit až 30 % hmotnosti těla
2 základní typy – multivakuolární + univakuolární adipocyty

univakuolární adipocyt

sférické buňky
velikost v rozmezí 50–100 μm
tvořen 1 velkou tukovou kapénkou – obklopena menším množstvím cytoplasmy
jádro uloženo na periferii buňky = utlačováno tukovou kapénkou
GER, Golgiho komplex málo vyvinuty
AER mohutně vyvinuto + četné pinocytotické vezikuly a mikrotubuly

multivakuolární adipocyt

obsahují množství drobných kapének
hlavní buněčná složka tzv. hnědé tukové tkáně
sférické jádro umístěno ve středu buňky
v cytoplasmě velké množství mitochondrií produkujících velké množství energie
produkce tepla spouštěná noradrenalinem

2. Mobilní buňky

přicházejí do vaziva
vznikají v červené kostní dřeni – prekursorová buňka – hemocytoblast → do vaziva se dostanou krevním oběhem

makrofág = histiocyt

velikost v rozmezí 10–30 μm
patří do tzv. monocytomakrofágového systému, tj. buňka, která má schopnost fagocytózy
prekursorová buňka = hemocytoblast, která se vyskytuje v červené kostní dřeni → z této buňky vzniknou monocyty, které cirkulují v krvi → později
vycestují do vaziva → vzniknou makrofágy
na povrchu četné mikroklky – jev typický pro fagocytující buňky
velké jádro nepravidelného tvaru – umístěno ve středu buňky
GER, Golgiho komplex mohutně vyvinuty + elementy cytoskeletu
2 typy – fixní a bloudivé
další buňky patřící do monocytomakrofágového systému: monocyty – krev, Kupfferovy buňky – játra, Langerhansovy buňky – kůže, osteoklasty –
kost, mikroglie – CNS, dendritické buňky – lymfatické uzliny

plazmatická buňka

patří mezi imunokompetentní buňky – zodpovědny za tzv. humorální imunitu – efektorové buňky B-lymfocytů
ovoidní až sférická buňka
velikost v rozmezí 10–20 μm
bazofilní cytoplasma – bohatá na GER
jádro excentricky uloženo, heterochromatin loukoťovitě uspořádán – heterochromatin se střídá s euchromatinem
ve vazivu se nevyskytují příliš často
produkují protilátky – humorální imunita

mastocyt (heparinocyt) – žírná buňka

důležitý pro správný průběh zánětlivé reakce
obsahuje granula naplněná heparinem a histaminem
vyvolává alergickou reakci

Vlákna vaziva

1. Kolagenní vlákna

z aminokyselin: glycin, prolin, hydroxyprolin → tvoří trojšroubovici → je velmi pevný, pevnější než ocel

Typy:

hlavní typ – 4–20 μm; z fibril; perioda příčných pruhů; tvoří svazky vláken, makroskopický
chrupavka – netvoří svazky, tenké, velmi jemný, těžce viditelný
retikulární – praekolagenní, „Ag filní“; v lymfatických org. a kostní dřeni
laminin – není vláknitý, vrstvička v bazálních membránách
fetální – ve fetálních membránách

2. Elastická vlákna

fibrilin
produkován nejen fibroblasty, ale i hladkými svalovými buňkami

3. Retikulární vlákna

kostra pro lymfatické struktury
tvoří síť, která obsahuje lymfocyty
!! thymus – je též lymfatický orgán, ale vnitřní síť není z retikulárního vaziva, ale z retikulárního epithelu !!

Základní hmota amorfní

komplex proteinů a polysacharidů – proteoglykany – mukopolysacharidy
hyaluronová kyselina – vytváří hlavní součást vaziva, slouží jako významná bariéra imunologická – obrana proti mikrobům
strukturální glykoproteiny – laminin a fibronektin hlavně obsažen v mezibuněčné hmotě a bazálních membránách

Druhy vaziva

1. Mesenchymální vazivo

vytváří vazivovou součást plodu

2. Rosolovité vazivo

v pupečníku – Whartonův rosol – hvězdicovité fibroblasty

3. Kolagenní vazivo

neuspořádané – propletené všemi směry → velmi pevné
uspořádané – vlákna paralelně uspořádaná – naše šlachy a ligamenta (mezi nimi nepatrné množství fibroblastů)

4. Elastické vazivo

ligg. flava – z paralelně uspořádaného vaziva; z elastických vláken, ale mezi sebou mají tenká vlákna kolagenní

Odkazy

Související články

Použitá literatura

JUNQUEIRA, L. Carlos, José CARNEIRO a Robert O. KELLEY. Základy histologie. 7. vydání. Jinočany : H & H, 1997. 502 s. a LANGE medical book; ISBN 80-85787-37-7.