Vazivo

Funkce

spojuje epitelovou tkáň s ostatními tkáněmi (se svalovinou), vytváří pouzdra orgánům
je tvořeno z buněk a velkého množství mezibuněčné hmoty ,která převažuje nad buněčnou složkou
mezibuněčná hmota je produkována fixními buňkami vazivové tkáně (fibroblasty)

Buňky vaziva

vazivové buňky obecně rozdělujeme do 2 typů:
buňky fixní-ve vazivu trvale usedlé
prekursorem klasická mesenchymová buňka
fibroblast ,fibrocyt ,myofibroblast ,retikulární buňka ,adipocyt

buňky bloudivé-do vaziva vcestovaly až druhotně
původem jde většinou o krevní buňky (plasmatické buňky ,makrofágy)
heparinocyty ,makrofágy ,plasmatické buňky

Fixní buňky

fibroblast

buňka syntetisující extracelulární matrix-nejrozšířenější buněčný typ ve vazivové tkáni
vzniká z mesenchymu
protáhlý až hvězdicovitý tvar s množstvím výběžků
mohutně rozvinuto GER a Golgiho komplex
mohutná syntetická aktivita-kolagen ,elastin ,GAG ,multiadhezivní glykoproteiny
velké ovoidní jádro s výrazným jadérkem-uloženo zhruba ve středu buňky
jakmile je fibroblast obklopen nově nasyntetizovanou extracelulární matrix-stává se z něho fibrocyt

fibrocyt

jedná se o fibroblast zalitý v extracelulární matrix
velikostně o něco menší než fibroblast
malé longitudinální jádro
acidofilní cytoplasma-ménně GER než u fibroblastu
prakticky žádná syntetická aktivita

retikulární buňka

vzniká z mesenchymu = stejně jako všechny ostatní fixní buňky vaziva
hvězdicovitý tvar s velmi dlouhými výběžky ,které se vzájemně dotýkají a vytváří trojrozměrnou síť
produkují prekurzory kolagenu typu III→vznik retikulárních fibril
výskyt hlavně v periferních lymfatických orgánech-všechny kromě thymu→ vytváří zde nosné vazivo

melanocyt

nevzniká z mesenchymu, ale z neuroektodermu
melanocyty obsahují hnědý pigment melanin
má mitochondrie, RER, SER
výběžky se dostávají mezi buňky epitelu – předávají pigment melanin

tuková buňka (adipocyt)

ve vazivu se nachází buď jednotlivě ,nebo v malých skupinách
prekurzorem je lipoblast-vyvinul se z prekurzorové mesenchymové buňky
zásobárna neutrálních tuků + mají schopnost produkovat teplo
od okolních struktur odděleny zevní laminou = podobná bazální lamině epitelu
základní složka tukové tkáně-může tvořit až 30%hmotnosti těla
2 základní typy-multivakuolární + univakuolární adipocyty

univakuolární adipocyt

sférické buňky
velikost v rozmezí 50-100μm
tvořen 1 velkou tukovou kapénkou - obklopena menším množstvím cytoplasmy
jádro uloženo na periferii buňky = utlačováno tukovou kapénkou
GER ,Golgiho komplex málo vyvinuty
AER mohutně vyvinuto + cetné pinocytotické vezikuly a mikrotubuly

multivakuolární adipocyt

obsahují množství drobných kapének
hlavní buněčná složka tzv. hnědé tukové tkáně
sférické jádro umístěno ve středu buňky
v cytoplasmě velké množství mitochondrií-produkuje velké množství energie
produkce tepla spouštěná noradrenalinem

Mobilní buňky

přicházejí do vaziva
vznikají v červené kostní dřeni-prekursorová buňka = hemocytoblast → do vaziva se dostanou krevním oběhem

makrofág = histiocyt

velikost v rozmezí 10-30μm
patří do tzv. monocytomakrofágového systému ,tj.buňka ,která má schopnost fagocytosy
prekursorová buňka = hemocytoblast ,která se vyskytuje v červené kostní dřeni → z této buňky vzniknou monocyty ,které cirkulují v krvi → později
vycestují do vaziva → vzniknou makrofágy
na povrchu četné mikroklky = jev typický pro fagocytující buňky
velké jádro nepravidelného tvaru - umístěno ve středu buňky
GER ,Golgiho komplex mohutně vyvinuty + elementy cytoskeletu
2 typy-fixní a bloudivé
další buňky patřící do monocytomakrofágového systému: monocyty-krev ,Kupfferovy buňky-játra ,Langerhansovy buňky-kůže ,osteoklasty-
kost, mikroglie-CNS ,dendritické buňky-lymfatické uzliny

plasmatická buňka

patří mezi imunokompetentní buňky-zodpovědny za tzv. humorální imunitu = efektorové buňky B-lymfocytů
ovoidní až sférická buňka
velikost v rozmezí 10-20μm
bazofilní cytoplasma - bohatá na GER
jádro excentricky uloženo-heterochromatin loukoťovitě uspořádán-heterochromatin se střídá s euchromatinem
ve vazivu se nevyskytují příliš často
produkují protilátky = humorální imunita

mastocyt (heparinocyt) = žírná buňka

důležitý pro správný průběh zánětlivé reakce
obsahuje granula naplněná heparinem a histaminem
vyvolává alergickou reakci

Vlákna vaziva

Kolagenní

z aminokyselin: glycin, prolin, hydroxyprolin → tvoří trojšroubovici → je velmi pevný, pevnější než ocel

Typy:

hlavní typ – 4–20 μm; z fibril; perioda příčných pruhů; tvoří svazky vláken, makroskopický
chrupavka – netvoří svazky, tenké, velmi jemný, těžce viditelný
retikulární – praekolagenní, „Ag filní“; v lymfatických org. a kostní dřeni
laminin – není vláknitý, vrstvička v bazálních membránách
fetální – ve fetálních membránách

Elastická

fibrilin
produkován nejen fibroblasty, ale i hladkými svalovými buňkami

Retikulární

kostra pro lymfatické struktury
tvoří síť, která obsahuje lymfocyty
!! thymus – je též lymfatický orgán, ale vnitřní síť není z retikulárního vaziva, ale z retikulárního epithelu !!

Základní hmota amorfní

komplex proteinů a polysacharidů = proteoglykany = mukopolysacharidy
hyaluronová kyselina – vytváří hlavní součást vaziva, slouží jako významná bariéra imunologická – obrana proti mikrobům
strukturální glykoproteiny – laminin a fibronectin hlavně obsažen v mezibuněčné hmotě a bazálních membránách

Druhy vaziva

mesenchymální vazivo

vytváří vazivovou součást plodu

rosolovité vazivo

v pupečníku – Whartonův rosol – hvězdicovité fibroblasty

kolagenní vazivo

neuspořádané – propletené všemi směry → velmi pevné
uspořádané – vlákna paralelně uspořádaná – naše šlachy a ligamenta (mezi nimi nepatrné množství fibroblastů)

elastické vazivo

ligg. flava – z paralelně uspořádaného vaziva; z elastických vláken, ale mezi sebou mají tenká vlákna kolagenní

Odkazy

Související články

Použitá literatura

JUNQUEIRA, L. Carlos, José CARNEIRO a Robert O. KELLEY. Základy histologie. 7. vydání. Jinočany : H & H, 1997. 502 s. a LANGE medical book; ISBN 80-85787-37-7.