Streptococcus pneumoniae

Streptococcus pneumoniae je grampozitivní, aerobní, α-hemolytický, viridující kok, který roste ve dvojicích a má lancetovitý tvar. Běžně kolonizuje sliznici horních cest dýchacích v neopouzdřené formě (kolonizováno je 70% dětí). Je to podmíněný patogen – v opouzdřené formě (obklopuje celou dvojici) může vyvolávat závažné infekce – meningitidy, pneumonie, sepse. Většinou ho předchází jiné infekce a vlivy které snižují lokální imunitu – pacienti starší, se sníženou kapacitou sleziny, snížená opsonizace, poškozená játra. Nemá skupinově specifický antigen (jen u β-hemolytických). Je vysoce citlivý k vnějším vlivům (důležité pro transport a vyšetřovací metody). Je kapnofilní a za anaerobních podmínek spůsobuje β-hemolýzu (vlivem Streptolysinu O).

Diagnostický postup

• MATERIÁL: moč, likvor, sputum, moč.
• IDENTIFIKACE:
  • mikroskopie: G+ koky, barvení na pouzdra;
  • kultivace: KA ( drobné, průhledné kolonie s α-hemolýzou);
  • testy: pozitivní optochinový test, pozitivní test rozpustnosti ve žluči.
• SEROLOGICKÉ METODY: průkaz pouzderného antigenu pomocí imunoelektroforézy, imunofluorescence.

Faktory virulence

• pouzderný polysacharidový antigen (v M a S-fázi)
  • více variant (80-100), některé ex. identické s krvinkovým antigenem
  • antifagocytární vlastnosti, není toxický
  • POUZDRO je hlavní faktor patogenity
  • fagocytóza až po opsonizaci komplementem (protipouzderné protilátky IgG2) → vakcinace
• pneumolysin
  • cytolyzin, zpomaluje oxidační pochody a chemotaxi PMN
  • nekrotizující účinky – poškození membrán endotelu a epitelu DC
  • podporuje zánět, vypotřebuje komplement
• vysoká metabolická aktivita
  • spotřebovává krevní cukr i zásoby glykogenu → vzniká kyselina mléčná → acidóza
  • dochází k poklesu glykémie
  • metabolický rozvrat organizmu (hl. u nemocných s poškozenými játry)
• Adhesiny, Invaziny (hyalurinidáza, neuraminidáza)

Onemocnění

S. pneumoniae je podmíněný patogen, jeho infekcím předchází jiné onemocnění nebo infekce. Infekce z orofaryngu nebo nasofaryngu se mohou šířit dále do těla a způsobit pneumonie (plíce), sinusitidy (paranasální dutiny), otitidy (středouší) nebo meningitidy. S. pneumoniae se množí v krevním řečišti, kde spotřebovává krevní cukr, zejména glukosu, kterou přeměňuje na kyselinu mléčnou, čímž může způsobit pokles glykémie a acidózu.

• Terapie: používá se penicilin, na který si ale celá řada kmenů vytvořila rezistenci. Vedle penicilinu se dále používá erytromycin nebo cefalosporin.
• Vakcína: U ohrožených osob (imunosuprese, stáří, asplenie) se provádí vakcinace polysacharidovými pouzdry 23 typů pneumokoků.

Fotogalerie

• 

  Kultivace Streptococcus pneumoniae na krevním agaru, M-fáze

• 

  Kultivace Streptococcus pneumoniae na krevním agaru, M-fáze, detail hemolyzy

• 

  Kultivace Streptococcus pneumoniae na krevním agaru, R-fáze

• 

  Soubor:Streptococcus pneumoniae R-faze-detail hemolyzy.jpg

Odkazy

Související články

• Rod Streptococcus
• Bakteriální pneumonie

Použitá literatura

• BEDNÁŘ, Marek, Andrej SOUČEK a Věra FRAŇKOVÁ, et al. Lékařská mikrobiologie : Bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vydání. Praha : Marvil, 1996. 558 s. ISBN 8023802976.

• RYŠKOVÁ, Olga, et al. Mikrobiologie pro studující zubního lékařství. 1. vydání. V Praze : Karolinum, 2004. ISBN 80-246-0834-0.

• ŠMÍROVÁ, Václava. Úvod do lékařské mikrobiologie. - vydání. -. 

• JANSKÝ, Petr. Zpracované otázky z mikrobiologie [online]. [cit. 2012-04-21]. <https://www.yammer.com/wikiskripta.eu/uploaded_files/3804405>.