Průmyslové látky

Hlavními zdroji antropogenního znečištění ovzduší jsou:

spalování fosilních paliv
automobilová doprava
výrobní procesy v petrochemickém a hutním průmyslu
lesní požáry a sopečná činnost

Mnoho průmyslových zemí reguluje předpisy maximální povolenou koncentraci vybraných polutantů v atmosféře.

Tvorba smogu:

Zimní smog – typický pro zimní období, kdy se intenzivně topí (v teplárnách, v domácnostech). Vzniká v období inverzního počasí. Spaliny zůstávají v přízemní vrstvě atmosféry.

Letní (ozónový smog) – vytváří se zejména ve městech s hustým automobilovým provozem při horkém letním počasí s intenzivním slunečním zářením. Hlavní příčinou jsou výfukové plyny, které obsahují oxidy dusíku a zbytky organických sloučenin. Za těchto podmínek vzniká ozón.

Škodlivé sloučeniny vznikající ve spalovacích procesech (Horák et al. 2004)
Produkt spalování	Podmínky ovlivňující tvorbu	Účinek
CO₂	Vzniká vždy.	Je netoxický, běžná součást atmosféry, ovlivňuje skleníkový efekt.
H₂O	Vznik závisí na obsahu vodíku v palivu.	Neškodná součást paliva.
CO	Obsah závisí na přebytku vzduchu a na úrovni řízení spalovacího procesu.	Váže se na krevní barvivo a snižuje schopnost krve přenášet kyslík, je škodlivou složkou výfukových plynů.
NO_x	Vznikají reakcí vzdušného N s kyslíkem, vzniklé množství je závislé na teplotě a režimu spalování. Při vysoké teplotě jich vzniká více.	Jsou dráždivou složkou spalin, jsou složkou způsobující tvorbu zimního i letního smogu. V ovzduší přecházejí na kyselinu dusičnou a jsou složkou kyselých dešťů.
SO₂	Vzniká ze sloučenin síry přítomných v palivu, do spalin přejde prakticky veškerá síra v palivu.	Je dráždivou součástí spalin, v ovzduší přechází rychle na kyselinu sírovou, jednou ze součástí způsobující tvorbu zimního smogu. Je základní složkou kyselých dešťů.
Zbytky paliva	Zbytky nespálených a nedokonale spálených organických sloučenin.	Mají dráždivé vlastnosti. Jsou součástmi způsobujími tvorbu zimního i letního smogu.
Prachové částice	Tvořeny popílkem a zbytky nespálených látek, jejich vznik je závislý na použitém palivu.	Mají dráždivé účinky. Spolupůsobí při tvorbě zimního i letního smogu. Někdy obsahují karcinogenní kondenzované PAH.