Rohovka
Z WikiSkript
Anatomie
Rohovka (Cornea) je přední, průhledná a více zakřivená část tunica fibrosa bulbi, odpovídá kulovému vrchlíku, který zaujímá asi 20 % povrchu oční koule. Je bezbarvá, zcela průhledná a bezcévná.
- Limbus corneae je její zevní okraj, který přechází ve skléru.
- Facies anterior corneae − přední plocha rohovky − má poloměr zakřivení 7,7 mm.
- Facies posterior corneae − zadní plocha rohovky − má poloměr zakřivení 6,6 mm; vzhledem k tomu je rohovka při okrajích tlustší (1 mm) než uprostřed (0,8 mm).
- Angulus sclerocornealis − úhel, mělký žlábek, zvětšený ještě o spojivku připojenou ke skléře na přední ploše oka, v místě sklerokorneálního přechodu kolem rohovky.
- Sinus venosus sclerae (canalis Schlemmi) − kruhový žilní splav uvnitř skléry, někdy neúplný, někdy rozdělený ve více úseků.
- Angulus iridocornealis − úhel mezi rohovkou a duhovkou, který je vyplněn vazivovou trámčinou, zvanou reticulum trabeculare a mezi jehož trámečky jsou tzv. Fontanovy prostory. [1]
Histologie
Rohovka se skládá z pěti vrstev:
- Přední epitel rohovky je vícevrstevný dlaždicový nerohovějící. Sestává z 5 až 6 vrstev buněk. Buňky uložené v povrchové vrstvě mají apikálně vytvořené četné mikroklky. Epitel je zevně pokryt ochrannou vrstvou asi 7 µm tlustou, která je tvořena lipidy a glykoproteiny.
- Bowmanova membrána je homogenní vrstva 7–12 µm tlustá. Je tvořena kolagenními vlákny, která se nepravidelně kříží a jsou zalita do kondenzované mezibuněčné hmoty. Bowmanova membrána přispívá ke stabilitě a odolnosti rohovky.
- Substantia propria corneae je tvořena mnoha vrstvami svazků paralelně uspořádaných kolagenních fibril, které se přibližně v pravém úhlu vzájemně kříží. Mezi jednotlivými lamelami nacházíme výrazně oploštěné fibroblasty s dlouhými výběžky, které pronikají mezi svazky fibril. Substantia propria corneae je avaskulární, nacházíme tu však poměrně často migrující lymfocyty.
- Descemetská membrána je 5–10 µm tlustá homogenní struktura, která má charakter bazální laminy.
- Zadní epitel rohovky je jednovrstevný plochý. V buňkách tohoto epitelu nacházíme organely nezbytné pro proteosyntézu. Buňky zadního epitelu rohovky se podílejí na syntéze descemetské membrány.
Buňky předního a zadního epitelu rohovky jsou schopny transportovat ionty. Substantia propria corneae je tím udržována v relativně dehydratovaném stavu. Malý obsah tekutiny spolu s pravidelným uspořádáním kolagenních fibril zajišťují průhlednost rohovky. [2]
Odkazy
Související články
- Oko
- Vady oka
- Princip vidění | Biochemie procesu vidění
- Optický aparát oka; okohybné svaly, pohyby očí
- Zraková dráha
Reference
- ↑ ČIHÁK, Radomír a Miloš GRIM. Anatomie 3. 2., upr. a dopl vydání. Praha : Grada, 2004. 673 s. sv. 3. ISBN 80-247-1132-X.
- ↑ KONRÁDOVÁ, Václava, Jiří UHLÍK a Luděk VAJNER. Funkční histologie. 2. vydání. Jinočany : H & H, 2000. 291 s. ISBN 80-86022-80-3.