Klasifikace epileptických záchvatů
Z WikiSkript
Epileptický záchvat je příznakem epilepsie a může se vyskytovat u řady onemocnění.
- typ záchvatů určí: objektivní anamnéza, klin. pozorování, EEG
- stanovení typu záchvatu přispívá k lokalizaci epilepsie v CNS, po etiologii pátráme až zobrazovacími metodami (příčina neobjasněna až v 50% případů)
- primární epilepsie – silná genetická predispozice, podkladem není žádná strukturální, metabolická či patologická abnormita, v období mezi záchvaty nejsou odchylky od normy
- sekundární (symptomatická) epilepsie – provází jiná onemocnění CNS, prognóza horší než primární epilepsie[1]
Parciální epileptický záchvat (fokální, ložiskový)
- vždy sekundární (nádor, zánět)[1]
Parciální simplexní záchvat
- vědomí zachováno, s příznaky:
- motorickými (tonické / klonické) – 1 sgmt. končetiny, Jacksonská mot. epi., adverzivní záchvaty (z g. praecentralis)
- senzorickými – pseudohaluc., iluze, parestézie, bolest, Jacksonská senzit. epi. (z g. postcentr. a senzor. kůry)
- autonomními – TF, DF, nauzea, zčervenání, bolest
- psychickými – dreamy states, deja vu, depersonalizace (z limbického systému a kůry)[1]
Parciální záchvat s komplexní symptomatologií
- vědomí porušeno: (temporální epilepsie) – aura (unciformní krize, depersonalisace, haluc. / iluse, abdomin. aura), záchvat (pohledem nepřítomný, stereotypní pohyby)
- ztráta vědomí navazuje na parciální simplexní záchvat
- ztráta vědomí od začátku[1]
Parciální záchvat sekundárně generalizovaný
- vzniká z 1) i 2)
- parc. → do kmene → ztráta vědomí → thalamokortikální okruh → do obou hemisfér
- prodromy → aura → iktus → postparoxysmální období
- parciální simplexní záchvat se sekundární generalizací
- komplexní parciální záchvat se sekundární generalizací
- parciální simplexní záchvat v komplexní se sekundární generalizací[1]
Generalizovaný epileptický záchvat
- s křečemi / bez křečí
- porucha vědomí záchvat uvádí, bez aury, prim. i sek.
- absence (petit mal): „záraz“ (zakoukání, záškuby víček), zblednutí / zčervenání, EEG: hrot/pomalá vlna (3/s)
- typická absence
- atypická absence
- myoklonický záchvat – rychlé sval. záškuby bez ztráty vědomí, EEG: výboj hrotů
- tonický záchvat (Westův syndrom) – tonické spazmy trupu a flexe HKK, extenze DKK, u dětí, ment. ret., pády
- klonický záchvat (dětská a Janzova juvenilní myoklon. epi.) – menší frekv. záškubů než myoklonus, ztráta vědomí, děti
- atonický záchvat (astatický záchvat, Lenoxův-Gastautův syndrom) – ztráta tonu posturálních svalů → náhlý pád k zemi, nemusí být porucha vědomí
- tonicko-klonický záchvat (grand mal) – ztráta vědomí, pád, cyanóza, salivace, areflexie zornic, 1) tonická fáze (EEG: vys. symetr. hroty) → 2) tonicko-klonická fáze (↑TK, TF, tonické kontrakce a krátké relaxace, EEG: vys. pomalé vlny / komplexy hrot/vlna) → 3) fáze uvolnění (ochabnutí svalů a inkontinence, EEG: izoel. linie) → probuzení a zmatenost / spánek[1]
- absence (petit mal): „záraz“ (zakoukání, záškuby víček), zblednutí / zčervenání, EEG: hrot/pomalá vlna (3/s)
Neklasifikované záchvaty
Status epilepticus
- kumulace záchvatů / > 5 min. tonicko-klon. křeče
- porucha vědomí i mezi záchvaty
- urgentní stav! (vyčerpání, ↑TK)[1]
Použitá literatura
- ↑ Skočit nahoru k: a b c d e f g SEIDL, Zdeněk a Jiří OBENBERGER. Neurologie pro studium i praxi. 2. vydání. Praha : Grada Publishing, 2004. ISBN 80-247-0623-7.
