Mesotelioma
Feedback

Z WikiSkript

Verze z 17. 5. 2011, 22:07, kterou vytvořila Míša R (Diskuse | příspěvky) (noinclude)

Mezoteliom - mikrokopický obraz.
RTG - mezoteliom v levé pleurální dutině

Mezoteliom je nádor vycházející z mezotelu (výstelka tělních dutin pocházející z coelomového epitelu (mezodermálního původu), tvoří ji jedna vrstva plochých buněk nasedajících na bazální membránu, pod ní se nachází vrstvička subserózního vaziva), jeho buňky si zachovávají schopnost dvojí diferenciace – směrem k epiteloidním i k fibrózním strukturám. Tomu odpovídají také mikroskopické formy nádorů:

  1. epiteliální – papily pokryté oploštělými buňkami,
  2. fibrózní (mezenchymová) – vřetenovité buňky vzhledu fibroblastů,
  3. smíšená (bifázická) – přítomnost epiteliální i vazivové komponenty.


Biologická povaha mezoteliomu může být benigní i maligní (u maligních mezoteliomů je charakteristické implantační metastazování – diseminace po seróze (tzv. difuzní maligní mezoteliom), vzniká deskovité ztluštění viscerálního i parietálního serózního listu, dále nádor invazivně vrůstá do tělní stěny a do vnitřních orgánů).

Makroskopicky se mezoteliomy vyskytují v podobě:

  1. difuzní – především epiteloidní mezoteliomy,
  2. lokalizované – především fibrózní mezoteliomy.

Lokalizace mezoteliomů: pleura, perikard, peritoneum, periorchium (zde se nazývají adenomatoidní nádory a jsou vždy benigní).

Mezoteliom jako nemoc z povolání − souvisí obvykle s mnohaletou expozicí azbestu. Od expozice až po vznik nádoru uplyne obvykle až několik desítek let.

Odkazy

Související články

Zdroj