Divertikulární nemoc tlustého střeva
Feedback

Z WikiSkript

Verze z 7. 7. 2019, 17:57, kterou vytvořila Kalo (Diskuse | příspěvky) (rozpracovaný článek)

Mnohočetné divertikly sigmoidea

Divertikl je slepá výchlipka stěny trávící trubice. Divertikly mohou být pravé, kdy se vychlipuje celá stěna, a nepravé, kdy se vychlipuje pouze sliznice.

Etiologie a patogeneze

Nález divertiklů je častější u osob, které konzumují potravu s malým podílem nestravitelných zbytků. Pro vypuzení málo objemné stolice je třeba větších kontrakcí střevní svaloviny, dochází k segmentaci a vytvoření uzavřených prostor s velkým intraluminárním tlakem. Sliznice se vyklene v místech menšího odporu, zřejmě anatomicky predisponovaných (snad vstupy cév nebo prostory mezi svazky svaloviny).


Predilekční místa jsou v jícnu a v tračníku. Divertikly jícnu jsou poměrně vzácné, dle lokalizace je dělíme na Zenkerův divertikl, parabronchiální a epifrenický.

Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Divertikly jícnu.

Divertikly tračníku

Převážně jsou nepravé, nejčastěji v aborální části tlustého střeva. Pokud jsou mnohočetné, hovoříme o divertikulóze. V 90 % jde o divertikulózu prostou, kdy onemocnění nepůsobí žádné klinické obtíže a může být náhodným nálezem. Jako divertikulární nemoc se označuje divertikulóza provázená zřetelnou symptomatologií, často podobnou dráždivému tračníku.


Patologický nález

Nepravé divertikly se nalézají nejčastěji v sigmoideu a dále v sestupném tračníku, nikdy nejsou v rektu. Obecně divertikly přibývají s věkem.

Pravé divertikly jsou vzácnější a jsou spíše v pravém (vzestupném) tračníku.

Klinický obraz

V 90 % nejsou divertikly asymptomatické. Pokud se objeví klinické příznaky, hovoříme o divertikulární nemoci.

Klinicky pak mohou připomínat dráždivý tračník

Dále se může vyskytnout "bolestivý hypersegmentační syndrom", tj. intenzivní bolesti v levém dolním kvadrantu.

Komplikace

Divertikulitida – zánět při retenci stolice v divertiklu a dekubitálních změnách vedoucích k poruše mikrocirkulace a bakterální invazi. Následně může dojít k mikro- či makro- perforaci. Toto se může projevit podobně jako zánět apendixubolest, horečka, leukocytóza. Možný je vznik píštělí (kolovezikální a kolovaginální). Krvácení obvykle nebývá velkého rozsahu.

Diagnostika

  • Užitečná je irigoskopie pro celkový přehled počtu a velikosti divertiklů,
  • endoskopie pomůže odhalit zánět.

Terapie

  • Úprava stravy,
  • při zánětu možno ATB – předtím zvážit chirurgickou intervenci,
  • indikace pro operaci: perforace, ileus, vznik píštěle.


Odkazy

Použitá literatura

  • KLENER, Pavel. Vnitřní lékařství. 3. vydání. Praha : Galén : Karolinum, 2006. s. 607 - 608. ISBN 80-246-1252-6.