Hypofýza

Hypofýza (podvěsek mozkový, glandula pituitaria) je centrální orgán endokrinního systému. Je uložena za chiasma opticum, v prohlubni kostí klínové zvané sella turcica, a to v její nejhlubší části, tedy ve fossa hypofysialis. Je zavěšena na stopce (infudibulu), která vybíhá z hypothalamu na bázi diencefala. Je do velké míry nadřazena všem ostatním žlázám endokrinního systému.

Skládá se ze dvou hlavních oddílů, přední adenohypofýzy a zadní neurohypofýzy, mezi nimiž je ještě klínovitá část – pars intermedia. Tyto oddíly se liší nejen svou funkcí, ale také embryonálním původem. Adenohypofýza a pars intermedia vzniká jako Rathkeova výchlipka z primitivní ústní dutiny – stomodea. Je patrná už ve třetím týdnu embryonálního vývoje. Zatímco neurohypofýza se diferencuje z výchlipky diencefala.

Adenohypofýza

Hormony hypofýzy

Skládá se z pars distalis, pars tuberalis, pars intermedia.

Uložení hypofýzy v sella turcica

Pars distalis

Pars distalis se skládá z trámčitého epitelu, řídkého kolagenního vaziva a krevních sinusoid. Obsahuje chromofobní a chromofilní buňky. Chromofilní buňky se barví intenzivně vzhledem k počtu cytoplasmatických sekrečních granul, kde jsou skladovány hormony. Chromofobní buňky se barví málo a představují buď degradované chromofilní buňky, nebo buňky folikulární, které poskytují oporu chromofilním buňkám.

Chromofilní buňky dále dělíme na buňky acidofilní (barví se intenzivě eosinem) a bazofilní (barví se hematoxylinem).

Acidofilní buňky produkují jednoduché proteiny a v trámčitém epitelu převažují, patří mezi ně dva hlavní typy buněk:

somatotropní buňky − produkují růstový hormon (GH, somatotropin);
mammotropní buňky − produkují prolaktin.

Bazofilní buňky secernují glykoproteiny – barví se PAS positivně:

gonadotropní buňky − folikuly stimulující hormon (FSH), luteinizační hormon (LH);
kortikotropní buňky − adrenokortikotropní hormon (ACTH);
thyreotropní buňky − thyreotropní hormon (TSH).

Pars tuberalis

Nálevkovitý horní výběžek pars distalis obklopující horní stvol infundibula. Obsahuje především gonadotropní buňky, jsou choromofóbní.

Pars intermedia

Pars intermedia je zóna mezi zadním a předním lalokem hypofýzy. Vyskytují se zde různě velké uzavřené folikuly, které jsou vystlané jednovrstevným epitelem a tyto folikuly obsahují koloid (sekret), nazývají se Rathkeho cysty. Dále zde nalezneme trámečky chromofóbních buněk a také bazofilních neboli melanotropních buněk secernujících melanocyty stimulující hormon.

Neurohypofýza

Neurohypofýza má tři základní strukturální součásti: axony neurosekrečních buněk tractus hypothalamohypophysialis, pituicyty, fenestrované kapiláry. Zadní lalok nemá strukturu žlázy, nesyntetizuje žádné hormony.

Neurosekreční buňky, které se nacházejí zejména v nucleus supraopticus a nucleus paraventricularis, vysílají nemylienizované axony do neurohypofýzy. Toto spojení tvoří dohromady hypothalamohypofyzární trakt. Axony vytvářejí velké dilatace vyplněné bazofilními neurosekrečními granuly, které se nazývají Herringova tělíska. Obsah granul je syntetizován v neurosekrečních neuronech a uvolňován do okolí kapilár v neurohypofýze. Granula obsahují oxytocin a antidiuretický hormon (ADH, vazopresin). Pituicyty jsou gliové buňky obklopující nemylienizované axony, čímž jim poskytují oporu.

Krevní zásobení

Hypofyzární oběh

Primární kapilární plexus − leží v horní části infundibulárního stvolu, krev sem přitéká z předních a zadních horních hypofyziálních arterií a odtéká hypofyziálními portálními vénami.
Hypofyziální portální vény vedou krev do sekundárního kapilárního plexu probíhajícího adenohypofýzou. Ten přijímá krev ještě z dolních hypofyziálních arterií.

Tento systém slouží k tomu, že hormony ovlivňující aktivitu hypofýzy, uvolňované neurosekrečními neurony do primárního kapilárního plexu, se krví dostanou do místa působení − adenohypofýzy. Krev je odváděna dolními hypofyziálnímí vénami do vv. jugulares internae.

Regulace aktivity

Stimulace nebo naopak inhibice uvolňování hormonů z hypofýzy je řízena z hypothalamu hormony, které jsou syntetizovány v tělech sekrečních neuronů hypothalamu a nemyelinizovanými axony uvolňovány do primárního kapilárního plexu.

Mezi stimulující hormony patří hormon uvolňující kortikotropin (CRH), hormon uvolňující gonadotropiny (GnRH) a hormon uvolňující thyreotropin (TRH).
Inhibiční hormony − somatostatin inhibuje výdej somatotropinu a dopamin inhibuje výdej prolaktinu.

Odkazy

Související články

Externí odkazy

Pituitary Gland, University of Pittsburgh, Department of Neurological Surgery