Asthma bronchiale/PGS (VPL)

			Článek byl označen za rozpracovaný, od jeho poslední editace však již uplynulo více než 30 dní
			Chcete-li jej upravit, pokuste se nejprve vyhledat autora v historii a kontaktovat jej. Podívejte se také do diskuse.
			Pokud vše nasvědčuje tomu, že původní autor nebude v editacích v nejbližší době pokračovat, odstraňte šablonu {{Pracuje se}} a stránku upravte.
			Stránka byla naposledy aktualizována ve čtvrtek 19. dubna 2012 v 00:48.

			Tento článek je určen pro postgraduální studium Všeobecného praktického lékařství
			Článek je součástí vypracovávaných atestačních otázek,
			jejichž seznam můžete najít na portálu Všeobecného praktického lékařství.

Asthma bronchiale je celoživotní chronické onemocnění dýchacích cest. Odhadovaný počet astmatiků je cce 300 milionů (celosvětově). Posledních 20 let pozorujeme nárůst zvl. u dětí a mladistvých - stává se nejčastějším chronickým onemocněním u dětí (i v ČR). Spolu s nárůstem se zvyšuje zdravotně-sociálně-ekonomický dopad astmatu na nemocného, jeho rodinu i společnost. Bývá též nedostatečně a opožděně diagnostikováno a léčeno. V ČR je odhadem 250000–350000 astmatiků nyní nediagnostikovaných. Astma nelze zcela vyléčit, cílem je účinná kontrola onemocnění a jeho příznaků. Nejčastěji jde zvládat ambulantně, zatímco při neléčeném astmatu vznikají ireverzibilní funkční změny a zhoršuje výkonnost pacienta.

Definice

GinA (Globální iniciativa pro astma) vydala informaci (revize 11/2007) zdůrazňující zánětlivý charakter:

Astma je chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest, účastní se v něm mnoho buněk a buněčných působků. Je to chronický zánět, který způsobuje průvodní zvýšení průduškové reaktivity', což vede při dýchání k opakovaným epizodám pískotů, dušnosti, tlaku na hrudi a kašle (zvl. v noci a časně ráno). Obvykle provázeno rozsáhlou proměnlivou bronchiální obstrukcí, která bývá spontánně či po léčbě reverzibilní.

Epidemiologie

Prevalence:

• celková astmatu v ČR - cca 8%.
• u dětí - více než 10%.

Úmrtnost:

• v ČR velmi nízká (posl. 10 let) asi 1/100 tis. obyvatel.

Zvýšené riziko vzniku astmatu v rodinách alergiků a atopiků (zvl. alergická rýma, atopická dermatitida).

Etiologie a patogeneze

Vznik astmatu:

• uplatňují se rizikové faktory vnitřní (na straně hostitele) a zevní (z vnějšího prostředí).
• Vnitřní faktory - ovlivňující pravděpodobnost vzniku astmatu patří:
  • genetická predispozice (ke vzniku a rozvoji astmatu),
  • atopie
  • hyperreaktivita dýchacích cest
  • spoluúčastnit se může i pohlaví (děti: častější u chlapců, dospělí: u žen).
• Zevní faktory - vedou k vyšší vnímavosti, exacerbaci či jsou příčinou perzistujících příznaků:
  • vdechované alergeny
  • profesní senzibilizující látky

nejprve senzibilizují dýchací cesty (již od 17. týdne intrauterinního života) a pak udržují astmatický zánět.

• v obytných budovách zvl. roztoče, alergeny domácích zvířat,
• z vnějšího prostředí zvl. pyly a plísně.

Tabákový kouř, pasivní i aktivní kouření (zvl. matky v těhotenství) a znečištění ovzduší.

• po fázi senzibilizace i jako tzv. spouštěče, vyvolávají exacerbace. Mohou je ale působit i nespecifické podněty jako respirační infekce, námaha, hyperventilace, změny počasí, potraviny, emoční napětí atd.

Odkazy

Externí odkazy

www.svl.cz/....astma-2008.pdf

Použitá literatura

SALAJKA, František. Asthma bronchiale : Doporučený diagnostický a léčebný postup pro všeobecné praktické lékaře [online] . 1. vydání. Praha : Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP, 2008. Dostupné také z <http://www.svl.cz/default.aspx/cz/spol/svl/default/menu/doporucenepostu/doporucenepostu5>. ISBN 978-80-86998-26-8.