Racionální ATB terapie (pediatrie)

Infekce dýchacího systému patří mezi nejčastější onemocnění u dětí v průběhu celého roku. Jejich počet stoupá především v chladných měsících, kdy onemocnění mívá dítě i vícekrát během několika měsíců. Jedná se především o infekce horních cest dýchacích s lehkým průběhem. V řadě případů se ovšem nemusí jednat o onemocnění banální. Především infekce dolních dýchacích cest, ale i postižení středouší mohou mít těžký průběh a být provázeny řadou komplikací, nebo vést dokonce k dlouhodobým následkům. Převážná většina respiračních infekcí je virového původu, takže jejich léčba je symptomatická. Nicméně některá onemocnění jsou původu bakteriálního – buď jde o primární bakteriální zánět, nebo se bakteriální agens uplatní při komplikaci virového zánětu. Kauzální léčba je potom antibiotická, nicméně vzhledem ke vzrůstající rezistenci a možným komplikacím při antibiotické léčbě především v době hrozivě narůstající četnosti klostridiových enterokolitid (zatím především v dospělém věku) je nutno zvolit antibiotikum co nejužšího spektra se znalostí předpokládaného či prokázaného původce. Antibiotika jsou látky, které inhibují růst (množení) mikroorganismů – bakteriostatická antibiotika, nebo je usmrcují – baktericidní antibiotika.

Základní požadavek na ATB terapii je: optimální antimikrobiální účinek a minimální negativní účinek na hostitele, tedy vysoká selektivita účinku.

Nežádoucí a toxické účinky

• toxické účinky – po vysokých dávkách, při vyšší citlivosti na ATB (většinou se jim dá předejít, případně zmírnit projevy);

• alergie – potřeba pátrat v anamnéze;

• biologické účinky – změnou přirozené bakteriální mikroflóry kůže či sliznic (často při podávání širokospektrálních antibiotik např. ampicilin, tetracyklin).

Faktory ovlivňující léčbu

1) Správná volba antimikrobiálních látek

• chronické infekce – správná diagnoza, identifikace původce → cílená ATB terapie;
• akutní infekce – empirická léčba (bez průkazu původu);
• život ohrožující infekce – navodit dostatečný účinek, co nejrychleji;
• Rozšiřující se paleta ATB a nedostatečný přehled o jejich přínosu pro terapii svádí lékaře k předepisování léků se zbytečně širokým spektrem a silným účinkem → rozvoj mnohočetné rezistence.

2) Doba léčby – předčasně ukončená ATB terapie je jedním z hlavních důvodů, který se podílí na vzniku rezistence.

3) Velikost dávky – dána charakterem infekce a vlastnostmi ATB, akutním stavem a věkem nemocného.

4) Cesta podání.

5) Vhodná kombinace léčiv.

6) Monitorování ATB terapie.

ATB politika

Rezistence bakterií vůči antimikrobiálním látkám je jedním z nejzávažnějších problémů antibiotické terapie. Široké spektrum zavedení antibiotik do klinické praxe vytváří selekční tlak podmiňující přežívání a šíření rezistentních kmenů. Vývoji rezistence napomáhá neuvážené jednání lidí, včetně lékařů (přidávání antibiotik do krmiva zvířat, předepisování antibiotických přípravků při banálních onemocnění nebo jejich volný prodej). S častým výskytem multirezistence se setkáváme hlavně v nemocnicích. Rozvoj rezistence je možné částečně omezit dodržováním racionální terapie (administrativní opatření, ponechání antibiotik v rezervě, vyšetření citlivosti na antimikrobiální látky).

Nejčastější chyby v ATB léčbě

• podání antibiotik u neinfekčních stavů
• podání antibiotik u běžných respiračních onemocnění (většinou banální virózy)
• podání antibiotik před odběrem materiálu
• předčasná změna antibiotik
• zbytečná prodloužená terapie (pochybení pacienta)
• menší dávka antibiotika (vznik rezistenčních klonů)
• použití širokospektrých antibiotik, kde by stačilo užší spektrum
• použití injekční formy, kde by stačila perorální (nákladné, nepříjemné pro pacienta)
• použitím kombinace antibiotik, kde by stačilo pouze jedno
• nedostatečný počet mikrobiálních vyšetření (úsporné důvody)

Zásady správného užívání antibiotik

Evropské středisko European Centre for Disease Prevention and Control a americký úřad Food and Drug Administration zveřejnily v boji proti antibiotické resistenci několik hlavních zásad pro správné užívání antibiotik.

• Nevynechávejte dávky a užívejte svůj přípravek tak, jak je předepsáno.
• Antibiotika jsou nejúčinnější pouze v tom případě, že je budete užívat pravidelně dle rozpisu zdravotnického pracovníka. Užívejte antibiotika po celou dobu stanovenou zdravotnickým pracovníkem.
• Je důležité využívat celé balení léčivého přípravku, i když se již cítíte lépe. Pokud se léčba zastaví příliš brzy, nemusí léčivo zničit všechny bakterie. Tj. můžete opět onemocnět a zbývající bakterie mohou získat rezistenci vůči antibiotikům, která jste užívali. Nesnažte se „ušetřit si“ antibiotika.
• Léčivo je určeno pro konkrétní infekci, konkrétní osobu a konkrétní dobu užívání. Neužívejte zbytky léčivého přípravku.
• Vezmete-li špatné léčivo, můžete zpomalit vhodnou léčbu a vaše infekce se může naopak zhoršit. Neužívejte antibiotika předepsaná pro jiné osoby.
• Nemusejí být vhodná pro vaše onemocnění, mohou oddálit správnou léčbu a mohou váš stav zhoršit. Pouze zdravotnický pracovník může určit správnou léčbu infekce. Promluvte si se zdravotnickým odborníkem.
• Ptejte se zejména tehdy, pokud si nejste jisti, kdy je použití antibiotika vhodné nebo jak jej máte užívat. Nevyužívejte k tomu pouze lékaře, ale ptejte se v nejlépe dostupném místě zdravotní péče – ptejte se ve vaší lékárně!

Odkazy

Související články

• Antibiotika
• Rezistence na antibiotika

Zdroje

• VOTAVA, Miroslav, et al. Lékařská mikrobiologie obecná. 2. vydání. Brno : Neptun, 2005. ISBN 80-86850-00-5.

• JULÁK, Jaroslav. Praktická cvičení a semináře z lékařské mikrobiologie. 2. vydání. Praha : Karolinum, 2009. ISBN 9788024611419.

Odkazy

Racionální ATB terapie

Převzato z

Racionální antibiotická léčba u dětí s respiračními infekcemi - Pediatr. praxi 2014; 15(1): 16–21