Transkripční faktory s homeodoménou: Porovnání verzí
Feedback

Z WikiSkript

m (prolinkování)
m (překlad ze slovenštiny)
Řádek 1: Řádek 1:
__NOTOC__
__NOTOC__
Jeden z najdôležitejších typov TF ([[transkripční faktor|transkripčný faktor)]] predstavujú '''homeodoménové [[proteiny|proteíny]]'''.
Jeden z nejdůležitějších typů TF ([[transkripční faktor|transkripční faktor)]] představují '''homeodoménové [[proteiny|proteiny]]'''.
* obsahujú vysoko konzervovanú '''homeodoménu''' zloženú zo 60 [[aminokyseliny|aminokyselinových]] zbytkov, ktorých súčasťou je [[DNA]]-väzbový motív helix-slučka-helix. Okrem toho môžu TF obsahovať aj ďalšie konzervované sekvencie (napr. gény Engrail, Lim, PAX-gény atď.).
* obsahují vysoce konzervovanou '''homeodoménu''' složenou z 60 [[aminokyseliny|aminokyselinových]] zbytků, jejichž součástí je [[DNA]]-vazebný motiv helix-smyčka-helix. Kromě toho mohou TF obsahovat také další konzervované sekvence (např. geny Engrail, Lim, PAX-geny atd.).
* homeodoména je kódována sekvenciou 180 nukleotidov – '''homeobox'''. Tieto sekvencie boli po prvýkrát pozorované u homeotických génov Drosophila ''antennapedia'' a ''bithorax''.
* homeodoména je kódována sekvencí 180 nukleotidů – '''homeobox'''. Tyto sekvence byly poprvé pozorovány u homeotických genů Drosophila ''antennapedia'' a ''bithorax''.
* komplex génov Drosophila m. sa skláda z 8 génov obsahujúcich homeobox lokalizovaných v 2 zoskupeniach (cluster) na 1 chromozóme
* komplex genů Drosophila m. se skládá z 8 genů obsahujících homeobox lokalizovaný ve 2 seskupeních (cluster) na 1 chormozomu.
* ľudia majú '''39 homologických homeoboxových génov – HOX''' lokalizovaných v 4 zoskupeniach na 4 rôznych [[chromozom|chromozom]]chromozómoch.
* lidé mají '''39 homologických homeoboxových genů – HOX''' lokalizovaných v 4 seskupeních na 4 různých [[chromozom|chromozom]]chromozomech.
* gény su aktivované a exprimované v presne určenom slede '''v smere 3´→5´ súhlasne s ich pozíciou na chromozóme.''' Z toho vyplýva, že u ľudí sú 3´ -gény exprimované skôr a anteriorne než 5´ -gény.
* geny jsou aktivovány a exprimovány v přesně určeném pořadí '''ve směru 3´→5´ souhlasně s jejich pozicí na chromozomu.''' Z toho vyplývá, že u lidí jsou 3´ -geny exprimovány dříve a předně než 5´ -gény.
== Funkcie génov Hox ==
== Funkce genů Hox ==
* hrajú významnú úlohu v '''kraniokaudálnom usporiadaní tela''' a '''pri diferenciálnej (časopriestorovej) regulácii''' niektorých dôležitých vývojových génov.
* hrají významnou úlohu v '''kraniokaudálním uspořádání těla''' a '''při diferenciální (časoprostorové) regulaci''' některých důležitých vývojových genů.
* pôvodne sa predpokladalo, že Hox-gény pôsobia len pozdĺž hlavnej telesnej osy, neskôr sa ukázalo, že sa exprimujú aj v '''špecifických neaxiálnych štruktúrach''' rozličných orgánov (črevo,prsty,končatiny), krvné bunky, pohlavné orgány, vlasové folikuly.
* původně se předpokládalo, že Hox-gény působí pouze podél hlavní tělesné osy, později se ukázalo, že se exprimují také ve '''specifických neaxiálních strukturách''' rozličných orgánů (střevo, prsty, končetiny), krevní buňky, pohlavní orgány, vlasové folikuly.
* regulácia Hox-génov je zložitá, hlavným regulátorom je pozdĺž anteroposteriórnej osy '''[[kyselina retinová]]'''. Aj po transkripcii môže byť m[[RNA]] týchto génov inaktivovaná mikroRNA.
* regulace Hox-genů je složitá, hlavním regulátorem je podél anteroposteriorní osy '''[[kyselina retinová]]'''. Také po transkripci může být m[[RNA]] těchto genů inaktivována mikroRNA.
* mutácie Hox-génov vedú k morfologickým zmenám v segmentovanej štruktúre:  
* mutace Hox-genů vedou k morfologickým změnám v segmentované struktuře:  
*# stratové mutácie (loss-of-function) – zmeny predozadné;
*# ztrátové mutace (loss-of-function) – změny předozadní;
*# ziskové mutácie (gain-of-function) – zmeny zadopredné.
*# ziskové mutace (gain-of-function) – změny zadopřední.
<noinclude>
<noinclude>
== Odkazy ==
== Odkazy ==
Řádek 18: Řádek 18:
* [[Genová kontrola diferenciace v ontogenezi]]
* [[Genová kontrola diferenciace v ontogenezi]]
=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
* [[w:en:Transcription factor|Transkripčné faktory]]
* [[w:en:Transcription factor|Transkripční faktory]]
* [[w:en:Pax genes|PAX gény]]
* [[w:en:Pax genes|PAX geny]]
=== Použitá literatura ===
=== Použitá literatura ===
* {{Citace
* {{Citace

Verze z 20. 9. 2022, 12:29

Jeden z nejdůležitějších typů TF (transkripční faktor) představují homeodoménové proteiny.

  • obsahují vysoce konzervovanou homeodoménu složenou z 60 aminokyselinových zbytků, jejichž součástí je DNA-vazebný motiv helix-smyčka-helix. Kromě toho mohou TF obsahovat také další konzervované sekvence (např. geny Engrail, Lim, PAX-geny atd.).
  • homeodoména je kódována sekvencí 180 nukleotidů – homeobox. Tyto sekvence byly poprvé pozorovány u homeotických genů Drosophila antennapedia a bithorax.
  • komplex genů Drosophila m. se skládá z 8 genů obsahujících homeobox lokalizovaný ve 2 seskupeních (cluster) na 1 chormozomu.
  • lidé mají 39 homologických homeoboxových genů – HOX lokalizovaných v 4 seskupeních na 4 různých chromozomchromozomech.
  • geny jsou aktivovány a exprimovány v přesně určeném pořadí ve směru 3´→5´ souhlasně s jejich pozicí na chromozomu. Z toho vyplývá, že u lidí jsou 3´ -geny exprimovány dříve a předně než 5´ -gény.

Funkce genů Hox

  • hrají významnou úlohu v kraniokaudálním uspořádání těla a při diferenciální (časoprostorové) regulaci některých důležitých vývojových genů.
  • původně se předpokládalo, že Hox-gény působí pouze podél hlavní tělesné osy, později se ukázalo, že se exprimují také ve specifických neaxiálních strukturách rozličných orgánů (střevo, prsty, končetiny), krevní buňky, pohlavní orgány, vlasové folikuly.
  • regulace Hox-genů je složitá, hlavním regulátorem je podél anteroposteriorní osy kyselina retinová. Také po transkripci může být mRNA těchto genů inaktivována mikroRNA.
  • mutace Hox-genů vedou k morfologickým změnám v segmentované struktuře:
    1. ztrátové mutace (loss-of-function) – změny předozadní;
    2. ziskové mutace (gain-of-function) – změny zadopřední.

Odkazy

Související články

Externí odkazy

Použitá literatura

  • NOVOTNÁ, Božena a Jaroslav MAREŠ. Vývojová biologie pro mediky. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2005. 99 s. ISBN 80-246-1023-X.