Zvětšení mikroskopu: Porovnání verzí

Verze z 29. 11. 2015, 10:40


			Samostatná práce
			Tento článek je editován studenty 2. LF UK v rámci plnění jejich studijních povinností (seminární práce – vypracování zkouškových otázek z biofyziky). Ostatní uživatele prosíme, nezasahujte výrazněji do jeho tvorby až do doby, než bude práce odevzdána (s výjimkou malých editací – opravy překlepů, pomoci s formátováním apod.). Máte-li nějaké náměty či připomínky, uveďte je prosím v diskusi. V případě potřeby kontaktujte autory stránky – naleznete je v historii.
			Stránka byla naposledy aktualizována v neděli 29. 11. 2015 v 10.40.

Zvětšení mikroskopu jakožto údaj nalezneme na okuláru a objektivu mikroskopu. Za znalosti těchto údajů lze vypočítat celkové zvětšení mikroskopu.

Celkové zvětšení světelného mikroskopu

Celkové zvětšení mikroskopu odpovídá součinu příčného zvětšení objektivu (Z_ob) a úhlového zvětšení okuláru (β_ok). Pro jeho výpočet tedy platí vztah

Znázornění ohniskových vzdáleností a optického intervalu na schématu optického mikroskopu.

\Gamma =Z_{ob}\cdot \beta _{ob}={\frac {250\Delta }{f_{ok}\cdot f_{ob}}}

přičemž platí, že

$Z_{ob}={\frac {\Delta }{f_{ob}}}$ je příčné zvětšení objektivu
β_ok je úhlové zvětšení okuláru
f_ob a f_ok jsou ohniskové vzdálenosti objektivu a okuláru (v mm)
Δ je optický interval mikroskopu (v mm). Vyjadřuje vzdálenost ohnisek objektivu a okuláru
250 je konvenční zraková vzdálenost optického systému lidského oka vyjádřená v mm

Vztah pro zvětšení mikroskopu lze také odvodit ze zákonů geometrické optiky, nakolik v praxi je možné jej vypočítat jako součin jednotlivých zvětšení uvedených na okuláru a objektivu.

Účinky zvětšení

Žádoucím výsledkem zvětšení získaného okulárem a objektivem je pozorování zkoumaného předmětu s možností pozorovat více detailů. Při nevhodných kombinacích okuláru a objektivu však může docházet ke zvětšením, které nám více detailů nezobrazí. Více podrobností na toto téma lze nalézt v článku o Abbeho teorii, ve kterém jsou tyto vztahy podrobněji popsány.

Z praktického hlediska je pro pozorovatele optimální dosáhnout zvětšení užitečné celkové, které vede k pozorování nových podrobností.

Naopak v případě, že se zvětšením nepozorujeme žádné nové detaily, ale pouze zvětšený obraz, jedná se o prázdné zvětšení.

Odkazy

http://dml.cz/bitstream/handle/10338.dmlcz/139719/PokrokyMFA_41-1996-1_1.pdf

Související články

@@ Řádek 3: / Řádek 3: @@
 – vypracování [[Portál:Otázky z biofyziky (2. LF UK, VL)|zkouškových otázek z biofyziky]])}}
-'''Zvětšení mikroskopu''' jakožto údaj nalezneme na [http://www.wikiskripta.eu/index.php/Konstrukce_a_funkce_sv%C4%9Bteln%C3%A9ho_mikroskopu#Okul.C3.A1rov.C3.A1_optick.C3.A1_soustava_.5B10.5D okuláru] a [http://www.wikiskripta.eu/index.php/Konstrukce_a_funkce_sv%C4%9Bteln%C3%A9ho_mikroskopu#Objektivov.C3.A1_optick.C3.A1_soustava objektivu] [[Mikroskop|mikroskopu]]. Za znalosti těchto údajů lze vypočítat [http://www.wikiskripta.eu/index.php/Zv%C4%9Bt%C5%A1en%C3%AD_mikroskopu#Celkov.C3.A9_zv.C4.9Bt.C5.A1en.C3.AD_sv.C4.9Bteln.C3.A9ho_mikroskopu celkové zvětšení mikroskopu].
+'''Zvětšení mikroskopu''' jakožto údaj nalezneme na [http://www.wikiskripta.eu/index.php/Konstrukce_a_funkce_sv%C4%9Bteln%C3%A9ho_mikroskopu#Okul.C3.A1rov.C3.A1_optick.C3.A1_soustava_.5B10.5D okuláru] a [http://www.wikiskripta.eu/index.php/Konstrukce_a_funkce_sv%C4%9Bteln%C3%A9ho_mikroskopu#Objektivov.C3.A1_optick.C3.A1_soustava objektivu] [[Mikroskop|mikroskopu]]. Za znalosti těchto údajů lze vypočítat celkové zvětšení mikroskopu.
 == Celkové zvětšení světelného mikroskopu ==
-odpovídá součinu příčného zvětšení [http://www.wikiskripta.eu/index.php/Konstrukce_a_funkce_sv%C4%9Bteln%C3%A9ho_mikroskopu#Objektivov.C3.A1_optick.C3.A1_soustava objektivu] (Z<sub>ob</sub>) a úhlového zvětšení [http://www.wikiskripta.eu/index.php/Konstrukce_a_funkce_sv%C4%9Bteln%C3%A9ho_mikroskopu#Okul.C3.A1rov.C3.A1_optick.C3.A1_soustava_.5B10.5D okuláru] (β<sub>ok</sub>). Pro jeho výpočet tedy platí vztah
+Celkové zvětšení mikroskopu odpovídá součinu příčného zvětšení [http://www.wikiskripta.eu/index.php/Konstrukce_a_funkce_sv%C4%9Bteln%C3%A9ho_mikroskopu#Objektivov.C3.A1_optick.C3.A1_soustava objektivu] (Z<sub>ob</sub>) a úhlového zvětšení [http://www.wikiskripta.eu/index.php/Konstrukce_a_funkce_sv%C4%9Bteln%C3%A9ho_mikroskopu#Okul.C3.A1rov.C3.A1_optick.C3.A1_soustava_.5B10.5D okuláru] (β<sub>ok</sub>). Pro jeho výpočet tedy platí vztah
 [[File:Opticke zobrazeni mikroskop.svg|thumb|Znázornění ohniskových vzdáleností a optického intervalu na schématu optického mikroskopu.]]
 ::<math>\Gamma = Z_{ob}\cdot\beta_{ob} = \frac{250 \Delta }{f_{ok}\cdot f_{ob}}</math>
@@ Řádek 18: / Řádek 18: @@
-Vztah pro zvětšení mikroskopu lze také odvodit ze zákonů [https://cs.wikipedia.org/wiki/Geometrick%C3%A1_optika geometrické optiky]. V praxi je možné jej vypočítat jako součin jednotlivých zvětšení uvedených na [http://www.wikiskripta.eu/index.php/Konstrukce_a_funkce_sv%C4%9Bteln%C3%A9ho_mikroskopu#Okul.C3.A1rov.C3.A1_optick.C3.A1_soustava_.5B10.5D okuláru] a [http://www.wikiskripta.eu/index.php/Konstrukce_a_funkce_sv%C4%9Bteln%C3%A9ho_mikroskopu#Objektivov.C3.A1_optick.C3.A1_soustava objektivu]. Maximální užitečné zvětšení mikroskopu je mezi 1500-2000. (Další již není možné vzhledem k vlnové povaze světla omezující rozlišovací schopnost mikroskopu).
+Vztah pro zvětšení mikroskopu lze také odvodit ze zákonů [https://cs.wikipedia.org/wiki/Geometrick%C3%A1_optika geometrické optiky], nakolik v praxi je možné jej vypočítat jako součin jednotlivých zvětšení uvedených na [http://www.wikiskripta.eu/index.php/Konstrukce_a_funkce_sv%C4%9Bteln%C3%A9ho_mikroskopu#Okul.C3.A1rov.C3.A1_optick.C3.A1_soustava_.5B10.5D okuláru] a [http://www.wikiskripta.eu/index.php/Konstrukce_a_funkce_sv%C4%9Bteln%C3%A9ho_mikroskopu#Objektivov.C3.A1_optick.C3.A1_soustava objektivu].
-=== Prázdné zvětšení ===
+== Účinky zvětšení ==
-Podle [[Abbeho teorie]] je prázdným zvětšením nazýváno takové, při kterém nedochází k pozorování nových detailů zkoumaného předmětu, dojde pouze ke zvětšení obrazu.
+Žádoucím výsledkem zvětšení získaného [http://www.wikiskripta.eu/index.php/Konstrukce_a_funkce_sv%C4%9Bteln%C3%A9ho_mikroskopu#Okul.C3.A1rov.C3.A1_optick.C3.A1_soustava_.5B10.5D okulárem] a [http://www.wikiskripta.eu/index.php/Konstrukce_a_funkce_sv%C4%9Bteln%C3%A9ho_mikroskopu#Objektivov.C3.A1_optick.C3.A1_soustava objektivem] je pozorování zkoumaného předmětu s možností pozorovat více detailů. Při nevhodných kombinacích [http://www.wikiskripta.eu/index.php/Konstrukce_a_funkce_sv%C4%9Bteln%C3%A9ho_mikroskopu#Okul.C3.A1rov.C3.A1_optick.C3.A1_soustava_.5B10.5D okuláru] a [http://www.wikiskripta.eu/index.php/Konstrukce_a_funkce_sv%C4%9Bteln%C3%A9ho_mikroskopu#Objektivov.C3.A1_optick.C3.A1_soustava objektivu] však může docházet ke zvětšením, které nám více detailů nezobrazí. Více podrobností na toto téma lze nalézt v článku o [[Abbeho teorie|Abbeho teorii]], ve kterém jsou tyto vztahy podrobněji popsány.
+Z praktického hlediska je pro pozorovatele optimální dosáhnout '''zvětšení užitečné celkové''', které vede k pozorování nových podrobností.
+Naopak v případě, že se zvětšením nepozorujeme žádné nové detaily, ale pouze zvětšený obraz, jedná se o '''prázdné zvětšení.'''
 == Odkazy ==
+* http://dml.cz/bitstream/handle/10338.dmlcz/139719/PokrokyMFA_41-1996-1_1.pdf
 === Související články ===
 * [[Optický mikroskop]]
 * [[Princip zobrazení optickým mikroskopem]]
 * [[Hloubka ostrosti mikroskopu]]
+* [[Abbeho teorie]]
 [[Kategorie:Biofyzika]]