Oběh krve splanchnikem: Porovnání verzí
Z WikiSkript
m (souvisejici clanky) |
m (prolinkování) |
||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
* 2 velké kapilární sítě uspořádané do série | * 2 velké kapilární sítě uspořádané do série | ||
* první kapilární síť: v GIT, slezině a slinivce | * první kapilární síť: v GIT, [[slezina|slezině]] a [[slinivka|slinivce]] | ||
* z těchto kapilárních sítí se venózní krev sbírá do [[Vena portae|v. portae]] | * z těchto kapilárních sítí se venózní krev sbírá do [[Vena portae|v. portae]] | ||
* v. portae se větví do kapilární sítě v játrech | * v. portae se větví do kapilární sítě v játrech | ||
* krev, která přichází cestou v. portae do jater je bohatá na látky vstřebané do krve v zažívacím traktu | * krev, která přichází cestou v. portae do [[játra|jater]] je bohatá na látky vstřebané do krve v zažívacím traktu | ||
* játra – ukládají, metabolizují a detoxikují látky dříve, než se dostanou do ostatních částí krevního oběhu | * játra – ukládají, metabolizují a detoxikují látky dříve, než se dostanou do ostatních částí krevního oběhu | ||
* v játrech se funkční oběh spojuje s nutričním (a. hepatica) | * v játrech se funkční oběh spojuje s nutričním (a. hepatica) |
Verze z 24. 6. 2015, 16:49
Oběh krve splanchnikem je oběh krve GIT, játry, slezinou a pankreatem.
- 2 velké kapilární sítě uspořádané do série
- první kapilární síť: v GIT, slezině a slinivce
- z těchto kapilárních sítí se venózní krev sbírá do v. portae
- v. portae se větví do kapilární sítě v játrech
- krev, která přichází cestou v. portae do jater je bohatá na látky vstřebané do krve v zažívacím traktu
- játra – ukládají, metabolizují a detoxikují látky dříve, než se dostanou do ostatních částí krevního oběhu
- v játrech se funkční oběh spojuje s nutričním (a. hepatica)
- řízení průtoku krve GIT
- převážně nervové řízení
- téměř výhradně sympatikus – vyvolává vazokonstrikci
- z místních řídících mechanismů se prakticky uplatňuje pouze metabolická autoregulace
- zvýšení průtoku krve GIT po přijetí potravy je zprostředkováno především gastrinem a cholecystokininem
- řízení průtoku krve játry
- téměř úplně postrádá místní regulační mechanismy
- uplatňuje se zejména vazokonstrikční efekt sympatiku – význam především pro mobilizaci krve z kapacitních cév jater
- závislost průtoku krve na centrálních mechanismech → značné změny ve velikosti průtoku splanchnikem za různých situací – průtok se musí přizpůsobovat zvýšeným nárokům jiných tkání
Odkazy
Související články
Externí odkazy
Použitá literatura
TROJAN, Stanislav a Stanislav TROJAN, et al. Lékařská fyziologie. 4. vydání. Praha : Grada, 2003. 772 s. ISBN 80-247-0512-5.