Záření gama: Porovnání verzí
(oprava vzniku rentgenového záření) |
mBez shrnutí editace |
||
Řádek 8: | Řádek 8: | ||
Lze ho považovat za záření o energii [[wikipedia:cs:Foton|fotonů]] nad 10 keV, což odpovídá frekvenci vyšší než 10<sup>19 </sup>Hz, vlnová délka tohoto spektra záření klesá pod 124 pm. | Lze ho považovat za záření o energii [[wikipedia:cs:Foton|fotonů]] nad 10 keV, což odpovídá frekvenci vyšší než 10<sup>19 </sup>Hz, vlnová délka tohoto spektra záření klesá pod 124 pm. | ||
Energie fotonů gama záření je dána vztahem: [[Soubor: | Energie fotonů gama záření je dána vztahem: [[Soubor:Vzorec.png]] | ||
: h - [[wikipedia:cs:Planckova konstanta|Planckova konstanta]], 6,64.10-3 J.s; | : h - [[wikipedia:cs:Planckova konstanta|Planckova konstanta]], 6,64.10-3 J.s; |
Verze z 18. 12. 2014, 09:21
Záření gama, značené řeckým písmenem γ, je vysoce energetické elektromagnetické záření vznikající při radioaktivních a jiných jaderných a subjaderných dějích. Lze ho považovat za záření o energii fotonů nad 10 keV, což odpovídá frekvenci vyšší než 1019 Hz, vlnová délka tohoto spektra záření klesá pod 124 pm.
Energie fotonů gama záření je dána vztahem:
- h - Planckova konstanta, 6,64.10-3 J.s;
- c - rychlost elektromagnetického záření ve vakuu, 3.108 m.s-1;
- γ - vlnová délka záření
Schématicky je možné záření vyjádřit takto: Soubor:Premena.png
Radionuklid vyzařující záření tedy „zůstává na místě“ v periodické soustavě prvků; přechází pouze do stavu s nižší energií. To znamená, že se většinou z excitovaného stavu „blíží“ základnímu stavu (základní energetické hladině) daného nuklidu.
Srovnání s rentgenovým zářením
Do spektrálního pásma gama záření zasahuje i velmi tvrdé rentgenové záření. Tyto dva druhy záření však rozlišujeme dle původu. Foton rentgenového záření vzniká v atomovém obalu, kdežto záření gama při procesech uvnitř jádra atomu.
Vlastnosti záření
Protože fotony nemají elektrický náboj, záření γ se neodchyluje od svého původního směru ani v elektrickém poli ani v magnetickém poli. Záření gama je druh ionizujícího záření. Tato vlastnost se projevuje jako uvolňování nabitých částic v důsledku fotoefektu, Comptonova jevu a tvorby elektron - pozitronových párů (opačný proces k anihilaci). I když je záření gama méně ionizující než α i β, je pro živé organismy včetně člověka nebezpečné. Způsobuje podobná poškození jako rentgenové záření: popáleniny, rakovinu a genové mutace.
Ochrana před gama zářením
Před gama zářením se můžeme ochránit třemi způsoby:
- Zkrácením doby – zdržovat se v oblasti se zvýšeným gama zářením co nejkratší možnou dobu.
- Prodloužením vzdálenosti – pohybovat se co nejdále od zdroje záření, zbytečně se nepřibližovat.
- Stíněním - mezi sebe a zdroj vložit bariéry obtížněji průchodné pro gama záření. Vhodnější jsou materiály s vyšším atomovým číslem a s vysokou hustotou.
Například záření γ, jehož intenzitu 1 cm olova zredukuje na 50 %, bude mít poloviční intenzitu také po průchodu 6 cm betonu. Nejefektivnější ochranou je vždy kombinace všech těchto tří způsobů.
Odkazy
Související články
- Záření alfa
- Záření beta
- Ionizující záření
- Nemoc z ozáření
- Gama nůž
- Záchytová neutronová terapie
- Interakce γ záření s elektronovým obalem
Externí zdroje
- Záření gama (na serveru Fyzika v moderním lékařství)
- Záření gama (na serveru Fyzika - J. Reichl)
- Radiobiologie (na serveru fbmi.sirdik.com)
- Záření gama na serveru wikipedia.org)
Použitá literatura
- BENEŠ, Jiří, Pravoslav STRÁNSKÝ a František VÍTEK. Základy lékařské biofyziky. 2. vydání. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2007. ISBN 978-80-246-1386-4