Záření gama: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 5: | Řádek 5: | ||
[[Soubor:Gammadecay-1.jpg | thumb | 220px |Záření gama]] | [[Soubor:Gammadecay-1.jpg | thumb | 220px |Záření gama]] | ||
'''Záření gama''', značené řeckým písmenem γ, je vysoce energetické | '''Záření gama''', značené řeckým písmenem γ, je vysoce energetické [[http://cs.wikipedia.org/wiki/Elektromagnetick%C3%A9_z%C3%A1%C5%99en%C3%AD]] vznikající při radioaktivních a jiných jaderných a subjaderných dějích. | ||
Lze ho považovat za záření o energii fotonů nad 10 keV, což odpovídá frekvenci vyšší než 10<sup>19 </sup>Hz, vlnová délka tohoto spektra záření klesá pod 124 pm. | Lze ho považovat za záření o energii fotonů nad 10 keV, což odpovídá frekvenci vyšší než 10<sup>19 </sup>Hz, vlnová délka tohoto spektra záření klesá pod 124 pm. | ||
Verze z 4. 12. 2014, 22:42
Záření gama, značené řeckým písmenem γ, je vysoce energetické [[1]] vznikající při radioaktivních a jiných jaderných a subjaderných dějích. Lze ho považovat za záření o energii fotonů nad 10 keV, což odpovídá frekvenci vyšší než 1019 Hz, vlnová délka tohoto spektra záření klesá pod 124 pm.
Energie fotonů gama záření je dána vztahem:
- h - Planckova konstanta, 6,64.10-3 J.s;
- c - rychlost elektromagnetického záření ve vakuu, 3.108 m.s-1;
- γ - vlnová délka záření
Schématicky je možné záření vyjádřit takto: Soubor:Premena.png
Radionuklid vyzařující záření tedy „zůstává na místě“ v periodické soustavě prvků; přechází pouze do stavu s nižší energií. To znamená, že se většinou z excitovaného stavu „blíží“ základnímu stavu (základní energetické hladině) daného nuklidu.
Srovnání s rentgenovým zářením
Do spektrálního pásma gama záření zasahuje i velmi tvrdé rentgenové záření. Tyto dva druhy záření však rozlišujeme dle původu. Foton rentgenového záření vzniká v atomovém jádře, kdežto záření gama při procesech uvnitř jádra atomu.
Vlastnosti záření
Protože fotony nemají elektrický náboj, záření γ se neodchyluje od svého původního směru ani v elektrickém poli ani v magnetickém poli. Záření gama je druh ionizujícího záření. Tato vlastnost se projevuje jako uvolňování nabitých částic v důsledku fotoefektu, Comptonova jevu a tvorby elektron - pozitronových párů (opačný proces k anihilaci). I když je záření gama méně ionizující než α i β, je pro živé organismy včetně člověka nebezpečné. Způsobuje podobná poškození jako rentgenové záření: popáleniny, rakovinu a genové mutace.
Ochrana před gama zářením
Před gama zářením se můžeme ochránit třemi způsoby:
- Zkrácením doby – zdržovat se v oblasti se zvýšeným gama zářením co nejkratší možnou dobu.
- Prodloužením vzdálenosti – pohybovat se co nejdále od zdroje záření, zbytečně se nepřibližovat.
- Stíněním - mezi sebe a zdroj vložit bariéry obtížněji průchodné pro gama záření. Vhodnější jsou materiály s vyšším atomovým číslem a s vysokou hustotou.
Například záření γ, jehož intenzitu 1 cm olova zredukuje na 50 %, bude mít poloviční intenzitu také po průchodu 6 cm betonu. Nejefektivnější ochranou je vždy kombinace všech těchto tří způsobů.
Odkazy
Související články
Externí zdroje
- Záření gama (na serveru Fyzika v moderním lékařství)
- Záření gama (na serveru Fyzika - J. Reichl)
- Radiobiologie (na serveru fbmi.sirdik.com)
- Záření gama na serveru wikipedia.org)
Použitá literatura
- BENEŠ, Jiří, Pravoslav STRÁNSKÝ a František VÍTEK. Základy lékařské biofyziky. 2. vydání. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2007. ISBN 978-80-246-1386-4