Mechanické charakteristiky kostí: Porovnání verzí
| Řádek 10: | Řádek 10: | ||
== ''Kostní architektonika'' == | == ''Kostní architektonika'' == | ||
Kostní architektonika je dána uspořádáním [[spongiózy]] (kostní trámčiny) v [[epifýzách]] dlouhýchých kostí. Trámce vytvářejí trajektorie odpovídající tlakovému zatížení kosti. Při jiném dlouhodobějším tlakovém zatížení dochází k přestavbě trámců. Nezatěžováním kosti docházi k přestavbě a zeslabení kostních trámců. To vede ke ztrátě pevnosti a pružnosti | Kostní architektonika je dána uspořádáním [[spongiózy]] (kostní trámčiny) v [[epifýzách]] dlouhýchých kostí. Trámce vytvářejí trajektorie odpovídající tlakovému zatížení kosti. Při jiném dlouhodobějším tlakovém zatížení dochází k přestavbě trámců. Nezatěžováním kosti docházi k přestavbě a zeslabení kostních trámců. To vede ke ztrátě pevnosti a pružnosti a následkem může být až zlomenina samotné kosti. Tento jev je částý zejména u starých lidí. V dutinách mezi trámci se nacházejí další struktury - [[tukové buňky]], [[kostní dřeň]], [[cévy]], [[nervy]] a mezibuněčná tekutina. Tyto struktury se podílí na tlumení nárazů a trámce jsou zatíženy až posléze, tvoří tedy hydraulický systém kosti. | ||
==''Odkazy''== | ==''Odkazy''== | ||
Verze z 2. 1. 2013, 01:00
Mechanické charakteristiky kostí
Mechanické charakteristiky kostí představují mechanické vlastnosti kostní tkáně, které závisejí především na mezibuněčné hmotě této pojivové tkáně, na zatěžování dané kosti, stáří, architektonice, chemickém složení atd.
Pevnost kosti
Kost je velmi pevná, této její vlastnosti je dosaženo s minimální spotřebou materiálu. Pevnost kosti klesá ve stáří o 10−20 %. Kost nejlépe snáší statická zatížení působící ve směru své podélné osy. Například humerus snese zatíření asi 600 kg, femur 760 kg, nejvíce však tibie, a to 1350 kg. V tahu vykazuje kost ještě větší pevnost než v tlaku. V příčném směru je pevnost kosti asi poloviční, např. pro humerus je to kolem 300 kg. Nejméně odolává kost namáhání ve zkrutu (torzi), např. pro humerus je mezní hodnota 10 kg, pro klavikulu 8 kg, nejmenší pro fibulu − 6 kg.Tato její malá pevnost je dána pravděpodobně nepřítomností kolagenních vláken mezi jednotlivými lamelami (mezi jednotlivými lamelami se nachází vysoce mineralizovaná tmelová substance s osteocyty). Pevnost kosti v živém organismu je menší, neboť kost je zatížena i působením svalů.
Kostní architektonika
Kostní architektonika je dána uspořádáním spongiózy (kostní trámčiny) v epifýzách dlouhýchých kostí. Trámce vytvářejí trajektorie odpovídající tlakovému zatížení kosti. Při jiném dlouhodobějším tlakovém zatížení dochází k přestavbě trámců. Nezatěžováním kosti docházi k přestavbě a zeslabení kostních trámců. To vede ke ztrátě pevnosti a pružnosti a následkem může být až zlomenina samotné kosti. Tento jev je částý zejména u starých lidí. V dutinách mezi trámci se nacházejí další struktury - tukové buňky, kostní dřeň, cévy, nervy a mezibuněčná tekutina. Tyto struktury se podílí na tlumení nárazů a trámce jsou zatíženy až posléze, tvoří tedy hydraulický systém kosti.
Odkazy
- Radomír Čihák: Anatomie 1, strana 89, obr. 92. pevnost kostí
- Radomír Čihák: Anatomie 1, strana 88, obr. 91. architektonika spongiozni kosti
Použitá literatura
- Navrátil, Rosina a kol.: Medicínská biofyzika. GRADA Publishing, 2005.
- Radomír Čihák: Anatomie 1, Třetí, upravené a doplněné vydání. GRADA Publishing, 2011.
- Miloš Grim, Rastislav Druga: Základy anatomie 1, obecná anatomie a pohybový systém.
