Slinivka břišní: Porovnání verzí
Feedback

Z WikiSkript

m (úprava informace endokrino)
Řádek 108: Řádek 108:
<noinclude>
<noinclude>
== Odkazy ==
== Odkazy ==
[[Přehled gastrointestinálních hormonů]]
=== Použitá literatura ===
=== Použitá literatura ===
* {{Citace| typ = kniha| isbn = 80-247-0143-X| příjmení1 = Čihák| jméno1 = Radomír| příjmení2 = Grim| jméno2 = Miloš| titul = Anatomie| vydání = 2. upr. a dopl| místo = Praha| vydavatel = Grada Publishing| rok = 2002| rozsah = 470| svazek = 2}}
* {{Citace| typ = kniha| isbn = 80-247-0143-X| příjmení1 = Čihák| jméno1 = Radomír| příjmení2 = Grim| jméno2 = Miloš| titul = Anatomie| vydání = 2. upr. a dopl| místo = Praha| vydavatel = Grada Publishing| rok = 2002| rozsah = 470| svazek = 2}}
</noinclude>
</noinclude>
[[Kategorie:Anatomie]]
[[Kategorie:Anatomie]]

Verze z 2. 6. 2012, 13:40

Pankreas neboli slinivka břišní je orgán, který je uložený za žaludkem a táhne se napříč po zadní stěně břišní od duodena doleva ke slezině. U dospělého člověka je dlouhý asi 12–16 cm a má hmotnost 60–90 g. Je uložen za nástěnným peritoneem, kam se přesunul během embryonálního vývoje, proto jej považujeme za orgán sekundárně retroperitoneální.

Pankreas je složen ze dvou funkčních jednotek:

  1. pars exocrina pancreatis – exokrinní žláza produkující sekret s trávicími enzymy, který je vylučován do duodena
  2. pars endocrina pancreatis – endokrinní žláza tvořená milionem Langerhansových ostrůvků, které jsou roztroušeny v exokrinní tkáni a produkují hormony

Anatomický popis pankreatu

Caput pancreatis – hlava pankreatu

  • předozadně oploštělá část uložena v ohbí duodena před tělem obratle L2
  • pevně spojena s pars descendens duodeni
  • incisura pancreatis – odděluje zdola caput et corpus pancreatis, vystupují zde a. et v. mesenterica superior (do radix mesenterii)
  • processus uncinatus – výběžek hlavy pankreatu za a. et v. mesenterica superior
  • za ní kmen vena portae (vznik soutokem v. mesenterica superior + v. lienalis)
  • ductus choledochus (žlučový vývod) – sestupuje od jater k pars descendens duodeni, vtiskuje se do zadní plochy hlavy pankreatu
  • dozadu naléhá na vena cava inferior
  • retropankreatická membrána Treitzova – vazivově přeměněný zbytek pravého listu původního mesoduodena, odděluje pankreas od aorty

Corpus pancreatis – tělo pankreatu

  • užší než caput, táhne se doleva přes břišní aortu
  • tuber omentale pancreatis = vyklenutí těla před aortu
  • tělo pankreatu dosahuje až k levé ledvině, dolním okrajem se stýká s flexura duodenojejunalis, tuber omentale se stýká se zadní plochou žaludku
  • facies anterior, posterior et inferior
  • margo superior, anterior et inferior
  • při horním okraji těla pankreatu probíhá a. lienalis, po zadní ploše v rýze v. lienalis

Cauda pancreatis – ohon pankreatu

  • dosahuje jako protažený výběžek těla doleva ke slezině
  • lig. pancreaticolienale – řasa peritonea na zadní stěně, jde v ní a. et v. lienalis od konce kaudy do hilu sleziny

Stavba pankreatu

Pars exocrina pancreatis

  • složená tuboalveolární žláza, serózní
  • pokrytá tenkým vazivovým pouzdrem – do žlázy z něj vybíhají septa – dělí ji na lalůčky různého tvaru a velikosti
  • lalůčky – složeny ze žlázových acinů – tvořeny serózními buňkami pyramidového tvaru
  • vsunuté (interkalární) vývody – začáteční úseky vývodů, jednovrstevný kubický epitel, zasunuty do acinů
  • centroacinózní buňky – pro pankreas typické
  • produkuje : trypsinogen a chemotrypsinogen (štěpení bílkovin), amylázu (štěpení škrobů a cukrů), lipázu (štěpení tuků)
  • činnost řízena hormonálně – sekretinem, cholecystokininem (z endokrinních buněk sliznice duodena)
Soubor:Pancreas.png
Vývody pankreatu

Vývody pankreatu

  1. vsunuté vývody – začínají od acinů
  2. intra- a interlobulární vývody – jednovrstevný plochý epitel
  3. hlavní vývody pankreatu – dvojvrstevný cylindrický epitel

Ductus pancreaticus

  • hl. vývod pankreatu, průměr 2–3 mm
  • od cauda pancreatis do caput pancreatis – tudy do pars descendens duodeni
  • papilla duodeni major – místo, kde vyúsťuje, v 77 % případů spolu se žlučovodem
  • musculus sphincter ductus pancreatici – svěrač z hladké svaloviny, v papile na společném ústí pankreatického a žlučového vývodu

Ductus pancreaticus accessorius

  • sbírá se jen z caput pancreatis
  • probíhá do pars descendens duodeni nad hl. vývodem (ve 33 % s ním anastomozuje)
  • papilla duodeni minor – místo, kde vyúsťuje, kraniálně od papilla duodeni major

Pars endocrina pancreatis

  • tvoří ji Langerhansovy ostrůvky (insulae pancreaticae) – skupiny buněk roztroušené v exokrinní složce pankreatu, velikost: 0,1–0,5 mm, počet: 1–2 miliony, nejvíce v cauda pancreatis, obklopeny krevními sinusoidami, povrch ohraničen: vazivový obal, retikulární a kolagenní vlákna
  • v ostrůvcích A-buňky při periferii, produkující glukagon; početnější B-buňky centrálně uložené, produkující inzulin
  • hormony pankreatu: inzulin (snižuje hladinu glukózy v krvi), glukagon (zvyšuje hladinu glukózy v krvi)

Poloha a vztahy pankreatu

Slinivka břišní (po odstranění žaludku)
  • uložen v bursa omentalis – prostor za nástěnným peritoneem, ohraničen:
vpředu– žaludkem a jeho závěsy (nad žaludkem: omentum minus, pod žaludkem: lig. gastrocolicum)
vzaduperitoneum parietale – za ním duodenum a pancreas, přichází tudy jícen ke kardii
nahořejátry, bránicí (dále doleva)
dole– mesocolon transversum, colon transversum
vlevoslezinou a jejími závěsy
vpravo– řasami peritonea, ohraničují foramen epiploicum (vstup do bursa omentale)
tuber omentale pancreatis – zužuje předozadně bursu (isthmus bursae omentalis)
na zadní stěně bursy vyzdviženy nápadné řasy nástěnného peritonea, vycházejí od okrajů pankreatu a obsahují hlavní tepny vystupují z truncus coeliacus, jsou to:
plica hepatopancreatica – od horního okraje tuber omentale, obloukovitě doprava vzhůru do lig. hepatoduodenale, obsahuje: a. hepatica communis
plica gastropancreatica – ze stejného místa jako předchozí řasa, obloukovitě doleva směrem k jícnu, obsahuje: a. gastrica sinistra
ligamentum pancreaticolienale – řasa od cauda pancreatis k hilu sleziny, obsahuje: a. et v. lienalis

Preparační přístupy k pankreatu

  1. horní přístup – mezi játry a curvatura minor žaludku, po protětí omentum minus; zpřístupní se jen hlava a část těla pankreatu
  2. střední přístup – mezi žaludkem a colon transversum, po protětí lig. gastrocolicum a vyklopení žaludku vzhůru; zpřístupní se celý pankreas; v cestě jsou cévy omenta
  3. dolní přístup – skrze mesocolon transversum po vytažení colon transversum vzhůru; zpřístupní se celý pankreas, v mesocolon transversum však cévy pro colon transversum (anastomosis magna)

Cévy a nervy pankreatu

Tepny a žíly

Truncus coeliacus

  1. a. pancreaticoduodenalis superior → rr. pancreatici (caput)
  2. a. lienalis → rr. pancreatici (corpus + cauda)

Arteria mesenterica superior

  • a. pancreaticoduodenalis inferior → rr. pancreatici (caput)

Vena mesenterica superior

  • vlévá se do ní v. lienalis

Mízní cévy

  • odtékají do uzlin 3 směry:
  1. do nodi lymphatici hepatici (doprava kraniálně)
  2. do nodi lymphatici coeliaci (kraniálně a dorzálně)
  3. do nodi lymphatici pancreaticolienales

Nervy pankreatu

  • obsahují vlákna parasympatická, sympatická a senzitivní
  • přicházejí z plexus coeliacus
  • jdou k pankreatu jako plexus pancreaticus podél tepen

Odkazy

Přehled gastrointestinálních hormonů

Použitá literatura

  • ČIHÁK, Radomír a Miloš GRIM. Anatomie. 2. upr. a dopl vydání. Praha : Grada Publishing, 2002. 470 s. sv. 2. ISBN 80-247-0143-X.