Odontogenní nádory: Porovnání verzí
Z WikiSkript
m (citace) |
m (úprava patičky; typo) |
||
Řádek 7: | Řádek 7: | ||
==Epithelové odontogenní nádory== | ==Epithelové odontogenní nádory== | ||
====[[Ameloblastom]]==== | ====[[Ameloblastom]]==== | ||
'''Ameloblastom''' je nejčastější odontogenní nádor. Bývá benigní, ale často recidivuje. | |||
Je to cystický špatně ohraničený útvar. | Je to cystický špatně ohraničený útvar. | ||
Rostě destruktivně. | Rostě destruktivně. | ||
Řádek 38: | Řádek 38: | ||
<noinclude> | <noinclude> | ||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
=== Použitá literatura === | === Použitá literatura === | ||
{{Citace | {{Citace |
Verze z 20. 2. 2011, 13:40
Odontogenní nádory jsou nádory vznikající ze zubní lišty nebo z jejích derivátů.
Tvoří pouze 1% nádorů dutiny ústní.
Odontogenní nádory dělíme na epitelové, mesenchymové a smíšené.
Epithelové odontogenní nádory
Ameloblastom
Ameloblastom je nejčastější odontogenní nádor. Bývá benigní, ale často recidivuje. Je to cystický špatně ohraničený útvar. Rostě destruktivně.
Kalcifikující epitheliální odontogenní nádor
- tzv. Pindborgův nádor
Adenomatoidní odontogenní nádor
- postihuje mladé jedince (do 20 let)
- častěji v maxile
- tvoří jej polyedrické epitheliální buňky, které se místy diferencují v cylindrické
Skvamosní odontogenní nádor
Mesenchymové odontogenní nádory
Jedná se o cementomy. Vycházejí z cementoblastů. Charakterizuje je přítomnost ostrůvků cementu ve vazivových strukturách.
Rozdělujeme je na čtyři typy:
- pravý cementom
- cementifikující fibrom
- gigantiformní cementom
- periapikální cementální dysplazie
Smíšené odontogenní nádory
Smíšené odontogenní nádory obsahují jak složku epithelovou, tak mesenchymální.
Odkazy
Použitá literatura
LIŠKA, Karel. Orofaciální patologie. 1. vydání. Praha : Avicenum, 1983. 159 s. ISBN 3180840161.