Epileptické ložisko: Porovnání verzí
Feedback

Z WikiSkript

 
m (+odkazy, +kat)
Řádek 1: Řádek 1:
Základním patologickým mechanismem [[epilepsie]] je '''epileptické ložisko''' (fokus); jde o různě rozsáhlou populaci neuronů s patologickou elektrickou aktivitou. V neuronech, resp. v jejich membránách dochází k akční depolarizaci (''paroxysmální depolarizační posun''), což způsobuje hyperexcitabilitu a v ložisku dochází k abnormálním výbojům, dochází dále k projevům hyperautorytmicity a hypersynchronie. Ložisko může být dlouhou dobu klinicky němé a při překročení [[záchvatový práh|záchvatového prahu]] dojde k manifestaci záchvatu s projevy epileptického paroxysmu. Charakter vlastního záchvatu je vždy dán lokalizací výboje a jeho šířením.
Základním patologickým mechanismem [[epilepsie]] je '''epileptické ložisko''' (fokus); jde o různě rozsáhlou populaci neuronů s patologickou elektrickou aktivitou. V neuronech, resp. v jejich membránách dochází k akční depolarizaci (''paroxysmální depolarizační posun''), což způsobuje hyperexcitabilitu a v ložisku dochází k abnormálním výbojům, dochází dále k projevům hyperautorytmicity a hypersynchronie. Ložisko může být dlouhou dobu klinicky němé a při překročení [[záchvatový práh|záchvatového prahu]] dojde k manifestaci [[Epileptický záchvat|záchvatu]] s projevy epileptického paroxysmu. Charakter vlastního záchvatu je vždy dán lokalizací výboje a jeho šířením.


{| class="wikitable"
{| class="wikitable"
Řádek 16: Řádek 16:
* [[Epilepsie]]
* [[Epilepsie]]
* [[Epileptický záchvat]]
* [[Epileptický záchvat]]
* [[Chirurgická léčba epilepsie]]
=== Použitá literatura ===   
=== Použitá literatura ===   
{{Citace
{{Citace
Řádek 31: Řádek 32:


[[Kategorie:Neurologie]]
[[Kategorie:Neurologie]]
[[Kategorie:Neurochirurgie]]

Verze z 2. 11. 2010, 23:09

Základním patologickým mechanismem epilepsie je epileptické ložisko (fokus); jde o různě rozsáhlou populaci neuronů s patologickou elektrickou aktivitou. V neuronech, resp. v jejich membránách dochází k akční depolarizaci (paroxysmální depolarizační posun), což způsobuje hyperexcitabilitu a v ložisku dochází k abnormálním výbojům, dochází dále k projevům hyperautorytmicity a hypersynchronie. Ložisko může být dlouhou dobu klinicky němé a při překročení záchvatového prahu dojde k manifestaci záchvatu s projevy epileptického paroxysmu. Charakter vlastního záchvatu je vždy dán lokalizací výboje a jeho šířením.

dělení antiepileptik generalizované záchvaty parciální záchvaty
I. generace barbituráty, sukcinimidy, benzodiazepiny hydantiny
II. generace kyselina valproová carbamazepin
III. generace lamotrigin, gabapentin, pregabalin, levetiracetam

Odkazy

Související články

Použitá literatura

AMBLER, Zdeněk. Základy neurologie. 6. vydání. Praha : Galén-Karolinum, 2006. ISBN ISBN 80-246-1258-5.