Epileptické ložisko: Porovnání verzí
Z WikiSkript
(přesun ze stránky Epileptické záchvaty, rozdělení epilepsie) |
m (+odkazy, +kat) |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Základním patologickým mechanismem [[epilepsie]] je '''epileptické ložisko''' (fokus); jde o různě rozsáhlou populaci neuronů s patologickou elektrickou aktivitou. V neuronech, resp. v jejich membránách dochází k akční depolarizaci (''paroxysmální depolarizační posun''), což způsobuje hyperexcitabilitu a v ložisku dochází k abnormálním výbojům, dochází dále k projevům hyperautorytmicity a hypersynchronie. Ložisko může být dlouhou dobu klinicky němé a při překročení [[záchvatový práh|záchvatového prahu]] dojde k manifestaci záchvatu s projevy epileptického paroxysmu. Charakter vlastního záchvatu je vždy dán lokalizací výboje a jeho šířením. | Základním patologickým mechanismem [[epilepsie]] je '''epileptické ložisko''' (fokus); jde o různě rozsáhlou populaci neuronů s patologickou elektrickou aktivitou. V neuronech, resp. v jejich membránách dochází k akční depolarizaci (''paroxysmální depolarizační posun''), což způsobuje hyperexcitabilitu a v ložisku dochází k abnormálním výbojům, dochází dále k projevům hyperautorytmicity a hypersynchronie. Ložisko může být dlouhou dobu klinicky němé a při překročení [[záchvatový práh|záchvatového prahu]] dojde k manifestaci [[Epileptický záchvat|záchvatu]] s projevy epileptického paroxysmu. Charakter vlastního záchvatu je vždy dán lokalizací výboje a jeho šířením. | ||
{| class="wikitable" | {| class="wikitable" | ||
Řádek 16: | Řádek 16: | ||
* [[Epilepsie]] | * [[Epilepsie]] | ||
* [[Epileptický záchvat]] | * [[Epileptický záchvat]] | ||
* [[Chirurgická léčba epilepsie]] | |||
=== Použitá literatura === | === Použitá literatura === | ||
{{Citace | {{Citace | ||
Řádek 31: | Řádek 32: | ||
[[Kategorie:Neurologie]] | [[Kategorie:Neurologie]] | ||
[[Kategorie:Neurochirurgie]] |
Verze z 2. 11. 2010, 23:09
Základním patologickým mechanismem epilepsie je epileptické ložisko (fokus); jde o různě rozsáhlou populaci neuronů s patologickou elektrickou aktivitou. V neuronech, resp. v jejich membránách dochází k akční depolarizaci (paroxysmální depolarizační posun), což způsobuje hyperexcitabilitu a v ložisku dochází k abnormálním výbojům, dochází dále k projevům hyperautorytmicity a hypersynchronie. Ložisko může být dlouhou dobu klinicky němé a při překročení záchvatového prahu dojde k manifestaci záchvatu s projevy epileptického paroxysmu. Charakter vlastního záchvatu je vždy dán lokalizací výboje a jeho šířením.
dělení antiepileptik | generalizované záchvaty | parciální záchvaty |
---|---|---|
I. generace | barbituráty, sukcinimidy, benzodiazepiny | hydantiny |
II. generace | kyselina valproová | carbamazepin |
III. generace | lamotrigin, gabapentin, pregabalin, levetiracetam |
Odkazy
Související články
Použitá literatura
AMBLER, Zdeněk. Základy neurologie. 6. vydání. Praha : Galén-Karolinum, 2006. ISBN ISBN 80-246-1258-5.