Retikulární formace: Porovnání verzí
Feedback

Z WikiSkript

m (uprava obrazku)
Bez shrnutí editace
Řádek 15: Řádek 15:
|isbn = 80-247-0623-7
|isbn = 80-247-0623-7
}}</ref>
}}</ref>
Začína ako pruh sivej hmoty v krčnej časti miechy. Veľká časť sú interneuróny.
'''Funkcia :'''
-senzitívne, motorické aj autonómne funkcie, zložité reflexy
- centrum riadenia dýchania, kardiovaskulárnej sústavy, vazomotoriky, spánku, bdenia
''- ARAS - ascendentný retikulárny aktivačný systém'' - udržanie stavu bdenia, cirkadiánny cyklus ( 24 hodinový)
- ''retikulospinálny systém -'' motorické funkcie
'''3 hlavné zóny jadier''' : ''a) nuclei raphes b) mediálna oblasť c) laterálna oblasť''


'''Jádra:'''
'''Jádra:'''
# při střední čáře [[pons Varoli|pontu]] (nuclei raphe),
 
# laterálně magnocelulární RF (převážně eferentní),
#při střední čáře [[pons Varoli|pontu]] (nuclei raphe),
# na pomezí pontu a [[prodloužená mícha|oblongaty]] gigantocelulární RF + centrální retikulární jádro + parvocelulární RF (převážně aferentní) zasahující do [[střední mozek|mezencefala]],
#laterálně magnocelulární RF (převážně eferentní),
# v oblongatě jádra paramediánní (propojení [[mozeček|mozečku]]) + laterální (spojení s mozečkem a míchou),
#na pomezí pontu a [[prodloužená mícha|oblongaty]] gigantocelulární RF + centrální retikulární jádro + parvocelulární RF (převážně aferentní) zasahující do [[střední mozek|mezencefala]],
* funkce: gigantocelulární jádro – stoj + chůze, jádro v lat. pontu – kontrola [[močový měchýř|močového měchýře]], centrální jádra oblongaty – cirkulace + respirace<ref name="Seidel"/>.
#v oblongatě jádra paramediánní (propojení [[mozeček|mozečku]]) + laterální (spojení s mozečkem a míchou),
 
*funkce: gigantocelulární jádro – stoj + chůze, jádro v lat. pontu – kontrola [[močový měchýř|močového měchýře]], centrální jádra oblongaty – cirkulace + respirace
 
 
'''<u>Nuclei raphes</u>'''
 
- pozdĺž strednej čiary mozgového kmeňa, rôzne druhy - ''heterogénne,'' produkujú neurotransmitery ako '''serotonín, GABA, glycín, neuropeptidy, substancia P, cholecystokinín'''
 
 
'''<u>Mediálna oblasť jadier</u>'''
 
- zdroj ''eferentných'' dráh - efektorová časť
 
 
'''<u>Laterálna oblasť jadier</u>'''
 
- ''aferentné vlákna'', senzitívna časť
 
- z miechy, rombencefala,  jadrá hlavoých nervov, medzimozgu, kôry koncového mozgu, bazálnych jadier


'''Neurony RF produkují:'''
'''Neurony RF produkují:'''
* '''''[[serotonin]]''''' – s maximem v ncl.&nbsp;raphe v oblongatě, pontu i mezencefalu,
* '''''[[dopamin]]''''' – v tegmentu mezencefala,
* '''''[[noradrenalin]]''''' – v pontu – ''locus coeruleus'' + laterobazálně ve stěně IV. komory,
* '''''[[adrenalin]]''''' – v oblongatě,
* v patogenezi řady chorob figurují aminergní neurony kontrolující [[spánek]] a bdění, pozornost a náladu s úzkým vztahem k senzorice,
* serotonin + noradrenalin vztah k [[depresivní syndrom|depresi]], dopamin k [[schizofrenie|schizofrenii]]<ref name="Seidel"/>.


== Ascendentní retikulární formace ==
*'''''[[serotonin]]''''' – s maximem v ncl.&nbsp;raphe v oblongatě, pontu i mezencefalu,
* dostává všechny podněty ze všech aferentních senzitivních + senzorických drah (exteroreceptorů, proprioreceptorů, receptorů z vnitřních orgánů),
*'''''[[dopamin]]''''' – v tegmentu mezencefala,
* propojena s mozkovou [[cortex cerebri|kůrou]],
*'''''[[noradrenalin]]''''' – v pontu – ''locus coeruleus'' + laterobazálně ve stěně IV. komory,
* její stálá aktivita zajišťuje bdělost ('''ARAS''' – část RF, která svým působením na mozkovou kůru ovlivňuje vědomí a bdělý stav)
*'''''[[adrenalin]]''''' – v oblongatě,
* při poruše [[poruchy vědomí|porucha vědomí]] (až kóma)<ref name="Seidel"/>.
*v patogenezi řady chorob figurují aminergní neurony kontrolující [[spánek]] a bdění, pozornost a náladu s úzkým vztahem k senzorice,
*serotonin + noradrenalin vztah k [[depresivní syndrom|depresi]], dopamin k [[schizofrenie|schizofrenii]]<ref name="Seidel" />.
 
==Ascendentní retikulární formace ARAS==
 
*dostává všechny podněty ze všech aferentních senzitivních + senzorických drah (exteroreceptorů, proprioreceptorů, receptorů z vnitřních orgánů),
*propojena s mozkovou [[cortex cerebri|kůrou]],
*její stálá aktivita zajišťuje bdělost ('''ARAS''' – část RF, která svým působením na mozkovou kůru ovlivňuje vědomí a bdělý stav)
*při poruše [[poruchy vědomí|porucha vědomí]] (až kóma)<ref name="Seidel" />.
 
==Descendentní RF==
 
#''' facilitační RF''' – má stálou aktivitu, v rostrální oblasti kmene,
#'''inhibiční RF''' – nemá spontánní aktivitu, řízena kůrou + bazálními ganglii,
 
Obě tyto části mají vztah k hybnosti, především k dráždivosti &gamma;-motoneuronů.<ref name="Seidel" />.
 
==Odkazy==
===Související články===


== Descendentní RF ==
*[[Mozeček]]
# ''' facilitační RF''' – má stálou aktivitu, v rostrální oblasti kmene,
*[[Bazální ganglia]]
# '''inhibiční RF''' – nemá spontánní aktivitu, řízena kůrou + bazálními ganglii,
*[[Capsula interna]]
Obě tyto části mají vztah k hybnosti, především k dráždivosti &gamma;-motoneuronů.<ref name="Seidel"/>.
*[[Poruchy vědomí]]


== Odkazy ==
===Externí odkazy===
=== Související články ===
* [[Mozeček]]
* [[Bazální ganglia]]
* [[Capsula interna]]
* [[Poruchy vědomí]]


=== Externí odkazy ===
*[[wikipedia:cs:Retikulární formace|Retikulární formace]]
* [[wikipedia:cs:Retikulární formace|Retikulární formace]]


=== Reference ===
===Reference===
<references/>
<references />


[[Kategorie:Neurologie]]
[[Kategorie:Neurologie]]
[[Kategorie:Fyziologie]]
[[Kategorie:Fyziologie]]
[[Kategorie:Anatomie]]
[[Kategorie:Anatomie]]

Verze z 16. 1. 2021, 10:53

Formatio reticularis na řezu oblongatou

Retikulární formace (RF) je fylogeneticky stará síť vzájemně propojených neuronů. Prostupuje mozkovým kmenem, pokračuje do thalamu a hypothalamu, kaudálně navazuje na propriospinální míšní síť.[1]

Začína ako pruh sivej hmoty v krčnej časti miechy. Veľká časť sú interneuróny.

Funkcia :

-senzitívne, motorické aj autonómne funkcie, zložité reflexy

- centrum riadenia dýchania, kardiovaskulárnej sústavy, vazomotoriky, spánku, bdenia

- ARAS - ascendentný retikulárny aktivačný systém - udržanie stavu bdenia, cirkadiánny cyklus ( 24 hodinový)

- retikulospinálny systém - motorické funkcie

3 hlavné zóny jadier : a) nuclei raphes b) mediálna oblasť c) laterálna oblasť

Jádra:

  1. při střední čáře pontu (nuclei raphe),
  2. laterálně magnocelulární RF (převážně eferentní),
  3. na pomezí pontu a oblongaty gigantocelulární RF + centrální retikulární jádro + parvocelulární RF (převážně aferentní) zasahující do mezencefala,
  4. v oblongatě jádra paramediánní (propojení mozečku) + laterální (spojení s mozečkem a míchou),
  • funkce: gigantocelulární jádro – stoj + chůze, jádro v lat. pontu – kontrola močového měchýře, centrální jádra oblongaty – cirkulace + respirace


Nuclei raphes

- pozdĺž strednej čiary mozgového kmeňa, rôzne druhy - heterogénne, produkujú neurotransmitery ako serotonín, GABA, glycín, neuropeptidy, substancia P, cholecystokinín


Mediálna oblasť jadier

- zdroj eferentných dráh - efektorová časť


Laterálna oblasť jadier

- aferentné vlákna, senzitívna časť

- z miechy, rombencefala, jadrá hlavoých nervov, medzimozgu, kôry koncového mozgu, bazálnych jadier

Neurony RF produkují:

  • serotonin – s maximem v ncl. raphe v oblongatě, pontu i mezencefalu,
  • dopamin – v tegmentu mezencefala,
  • noradrenalin – v pontu – locus coeruleus + laterobazálně ve stěně IV. komory,
  • adrenalin – v oblongatě,
  • v patogenezi řady chorob figurují aminergní neurony kontrolující spánek a bdění, pozornost a náladu s úzkým vztahem k senzorice,
  • serotonin + noradrenalin vztah k depresi, dopamin k schizofrenii[1].

Ascendentní retikulární formace ARAS

  • dostává všechny podněty ze všech aferentních senzitivních + senzorických drah (exteroreceptorů, proprioreceptorů, receptorů z vnitřních orgánů),
  • propojena s mozkovou kůrou,
  • její stálá aktivita zajišťuje bdělost (ARAS – část RF, která svým působením na mozkovou kůru ovlivňuje vědomí a bdělý stav)
  • při poruše porucha vědomí (až kóma)[1].

Descendentní RF

  1. facilitační RF – má stálou aktivitu, v rostrální oblasti kmene,
  2. inhibiční RF – nemá spontánní aktivitu, řízena kůrou + bazálními ganglii,

Obě tyto části mají vztah k hybnosti, především k dráždivosti γ-motoneuronů.[1].

Odkazy

Související články

Externí odkazy

Reference

  1. Skočit nahoru k: a b c d SEIDL, Zdeněk a Jiří OBENBERGER. Neurologie pro studium i praxi. 2. vydání. Praha : Grada Publishing, 2004. ISBN 80-247-0623-7.