Retikulární formace: Porovnání verzí
m (uprava obrazku) |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 15: | Řádek 15: | ||
|isbn = 80-247-0623-7 | |isbn = 80-247-0623-7 | ||
}}</ref> | }}</ref> | ||
Začína ako pruh sivej hmoty v krčnej časti miechy. Veľká časť sú interneuróny. | |||
'''Funkcia :''' | |||
-senzitívne, motorické aj autonómne funkcie, zložité reflexy | |||
- centrum riadenia dýchania, kardiovaskulárnej sústavy, vazomotoriky, spánku, bdenia | |||
''- ARAS - ascendentný retikulárny aktivačný systém'' - udržanie stavu bdenia, cirkadiánny cyklus ( 24 hodinový) | |||
- ''retikulospinálny systém -'' motorické funkcie | |||
'''3 hlavné zóny jadier''' : ''a) nuclei raphes b) mediálna oblasť c) laterálna oblasť'' | |||
'''Jádra:''' | '''Jádra:''' | ||
# při střední čáře [[pons Varoli|pontu]] (nuclei raphe), | |||
# laterálně magnocelulární RF (převážně eferentní), | #při střední čáře [[pons Varoli|pontu]] (nuclei raphe), | ||
# na pomezí pontu a [[prodloužená mícha|oblongaty]] gigantocelulární RF + centrální retikulární jádro + parvocelulární RF (převážně aferentní) zasahující do [[střední mozek|mezencefala]], | #laterálně magnocelulární RF (převážně eferentní), | ||
# v oblongatě jádra paramediánní (propojení [[mozeček|mozečku]]) + laterální (spojení s mozečkem a míchou), | #na pomezí pontu a [[prodloužená mícha|oblongaty]] gigantocelulární RF + centrální retikulární jádro + parvocelulární RF (převážně aferentní) zasahující do [[střední mozek|mezencefala]], | ||
* funkce: gigantocelulární jádro – stoj + chůze, jádro v lat. pontu – kontrola [[močový měchýř|močového měchýře]], centrální jádra oblongaty – cirkulace + respirace< | #v oblongatě jádra paramediánní (propojení [[mozeček|mozečku]]) + laterální (spojení s mozečkem a míchou), | ||
*funkce: gigantocelulární jádro – stoj + chůze, jádro v lat. pontu – kontrola [[močový měchýř|močového měchýře]], centrální jádra oblongaty – cirkulace + respirace | |||
'''<u>Nuclei raphes</u>''' | |||
- pozdĺž strednej čiary mozgového kmeňa, rôzne druhy - ''heterogénne,'' produkujú neurotransmitery ako '''serotonín, GABA, glycín, neuropeptidy, substancia P, cholecystokinín''' | |||
'''<u>Mediálna oblasť jadier</u>''' | |||
- zdroj ''eferentných'' dráh - efektorová časť | |||
'''<u>Laterálna oblasť jadier</u>''' | |||
- ''aferentné vlákna'', senzitívna časť | |||
- z miechy, rombencefala, jadrá hlavoých nervov, medzimozgu, kôry koncového mozgu, bazálnych jadier | |||
'''Neurony RF produkují:''' | '''Neurony RF produkují:''' | ||
== Ascendentní retikulární formace == | *'''''[[serotonin]]''''' – s maximem v ncl. raphe v oblongatě, pontu i mezencefalu, | ||
* dostává všechny podněty ze všech aferentních senzitivních + senzorických drah (exteroreceptorů, proprioreceptorů, receptorů z vnitřních orgánů), | *'''''[[dopamin]]''''' – v tegmentu mezencefala, | ||
* propojena s mozkovou [[cortex cerebri|kůrou]], | *'''''[[noradrenalin]]''''' – v pontu – ''locus coeruleus'' + laterobazálně ve stěně IV. komory, | ||
* její stálá aktivita zajišťuje bdělost ('''ARAS''' – část RF, která svým působením na mozkovou kůru ovlivňuje vědomí a bdělý stav) | *'''''[[adrenalin]]''''' – v oblongatě, | ||
* při poruše [[poruchy vědomí|porucha vědomí]] (až kóma)<ref name="Seidel"/>. | *v patogenezi řady chorob figurují aminergní neurony kontrolující [[spánek]] a bdění, pozornost a náladu s úzkým vztahem k senzorice, | ||
*serotonin + noradrenalin vztah k [[depresivní syndrom|depresi]], dopamin k [[schizofrenie|schizofrenii]]<ref name="Seidel" />. | |||
==Ascendentní retikulární formace ARAS== | |||
*dostává všechny podněty ze všech aferentních senzitivních + senzorických drah (exteroreceptorů, proprioreceptorů, receptorů z vnitřních orgánů), | |||
*propojena s mozkovou [[cortex cerebri|kůrou]], | |||
*její stálá aktivita zajišťuje bdělost ('''ARAS''' – část RF, která svým působením na mozkovou kůru ovlivňuje vědomí a bdělý stav) | |||
*při poruše [[poruchy vědomí|porucha vědomí]] (až kóma)<ref name="Seidel" />. | |||
==Descendentní RF== | |||
#''' facilitační RF''' – má stálou aktivitu, v rostrální oblasti kmene, | |||
#'''inhibiční RF''' – nemá spontánní aktivitu, řízena kůrou + bazálními ganglii, | |||
Obě tyto části mají vztah k hybnosti, především k dráždivosti γ-motoneuronů.<ref name="Seidel" />. | |||
==Odkazy== | |||
===Související články=== | |||
*[[Mozeček]] | |||
*[[Bazální ganglia]] | |||
*[[Capsula interna]] | |||
*[[Poruchy vědomí]] | |||
== | ===Externí odkazy=== | ||
== | |||
*[[wikipedia:cs:Retikulární formace|Retikulární formace]] | |||
* [[wikipedia:cs:Retikulární formace|Retikulární formace]] | |||
=== Reference === | ===Reference=== | ||
<references/> | <references /> | ||
[[Kategorie:Neurologie]] | [[Kategorie:Neurologie]] | ||
[[Kategorie:Fyziologie]] | [[Kategorie:Fyziologie]] | ||
[[Kategorie:Anatomie]] | [[Kategorie:Anatomie]] |
Verze z 16. 1. 2021, 10:53
Retikulární formace (RF) je fylogeneticky stará síť vzájemně propojených neuronů. Prostupuje mozkovým kmenem, pokračuje do thalamu a hypothalamu, kaudálně navazuje na propriospinální míšní síť.[1]
Začína ako pruh sivej hmoty v krčnej časti miechy. Veľká časť sú interneuróny.
Funkcia :
-senzitívne, motorické aj autonómne funkcie, zložité reflexy
- centrum riadenia dýchania, kardiovaskulárnej sústavy, vazomotoriky, spánku, bdenia
- ARAS - ascendentný retikulárny aktivačný systém - udržanie stavu bdenia, cirkadiánny cyklus ( 24 hodinový)
- retikulospinálny systém - motorické funkcie
3 hlavné zóny jadier : a) nuclei raphes b) mediálna oblasť c) laterálna oblasť
Jádra:
- při střední čáře pontu (nuclei raphe),
- laterálně magnocelulární RF (převážně eferentní),
- na pomezí pontu a oblongaty gigantocelulární RF + centrální retikulární jádro + parvocelulární RF (převážně aferentní) zasahující do mezencefala,
- v oblongatě jádra paramediánní (propojení mozečku) + laterální (spojení s mozečkem a míchou),
- funkce: gigantocelulární jádro – stoj + chůze, jádro v lat. pontu – kontrola močového měchýře, centrální jádra oblongaty – cirkulace + respirace
Nuclei raphes
- pozdĺž strednej čiary mozgového kmeňa, rôzne druhy - heterogénne, produkujú neurotransmitery ako serotonín, GABA, glycín, neuropeptidy, substancia P, cholecystokinín
Mediálna oblasť jadier
- zdroj eferentných dráh - efektorová časť
Laterálna oblasť jadier
- aferentné vlákna, senzitívna časť
- z miechy, rombencefala, jadrá hlavoých nervov, medzimozgu, kôry koncového mozgu, bazálnych jadier
Neurony RF produkují:
- serotonin – s maximem v ncl. raphe v oblongatě, pontu i mezencefalu,
- dopamin – v tegmentu mezencefala,
- noradrenalin – v pontu – locus coeruleus + laterobazálně ve stěně IV. komory,
- adrenalin – v oblongatě,
- v patogenezi řady chorob figurují aminergní neurony kontrolující spánek a bdění, pozornost a náladu s úzkým vztahem k senzorice,
- serotonin + noradrenalin vztah k depresi, dopamin k schizofrenii[1].
Ascendentní retikulární formace ARAS
- dostává všechny podněty ze všech aferentních senzitivních + senzorických drah (exteroreceptorů, proprioreceptorů, receptorů z vnitřních orgánů),
- propojena s mozkovou kůrou,
- její stálá aktivita zajišťuje bdělost (ARAS – část RF, která svým působením na mozkovou kůru ovlivňuje vědomí a bdělý stav)
- při poruše porucha vědomí (až kóma)[1].
Descendentní RF
- facilitační RF – má stálou aktivitu, v rostrální oblasti kmene,
- inhibiční RF – nemá spontánní aktivitu, řízena kůrou + bazálními ganglii,
Obě tyto části mají vztah k hybnosti, především k dráždivosti γ-motoneuronů.[1].
Odkazy
Související články
Externí odkazy
Reference
- ↑ Skočit nahoru k: a b c d SEIDL, Zdeněk a Jiří OBENBERGER. Neurologie pro studium i praxi. 2. vydání. Praha : Grada Publishing, 2004. ISBN 80-247-0623-7.