Bypass: Porovnání verzí
Z WikiSkript
m (Doplnění nezlomitelných mezer ke zkratkám z anatomie; kosmetické úpravy) |
m (uprava velikosti obrazku) |
||
| Řádek 30: | Řádek 30: | ||
* 1953 – Gibbon použil mimotělní oběh. | * 1953 – Gibbon použil mimotělní oběh. | ||
* 1968 – Sones a Favarolo začali v mimotělním oběhu operovat aortokoronární bypassy za použití štěpů z v. saphena magna u pacientů s [[ICHS]]. | * 1968 – Sones a Favarolo začali v mimotělním oběhu operovat aortokoronární bypassy za použití štěpů z v. saphena magna u pacientů s [[ICHS]]. | ||
[[Soubor:Coronary artery bypass surgery Image 657C-PH.jpg|right|thumb|350px|Kardiochirurgická rekonstrukce koronárního řečiště 1]] | |||
[[Soubor:Coronary artery bypass surgery Image 657B-PH.jpg|thumb|350px|right|Kardiochirurgická rekonstrukce koronární řečiště 2]] | |||
;Materiál bypassu: | ;Materiál bypassu: | ||
| Řádek 43: | Řádek 45: | ||
;Způsob vedení bypassu: | ;Způsob vedení bypassu: | ||
* '''„anatomicky“''' – podél původní cévy (aortofemorální bypass, femoropopliteální); | * '''„anatomicky“''' – podél původní cévy (aortofemorální bypass, femoropopliteální); | ||
* '''extraanatomicky''' – mimo průběh původní cévy (axilofemorální, femorofemorální). | * '''extraanatomicky''' – mimo průběh původní cévy (axilofemorální, femorofemorální). | ||
;Užití žíly in situ vs. reverzní štěp. | ;Užití žíly in situ vs. reverzní štěp. | ||
* '''Užití žíly in situ''' (podvážeme větší větve; chlopně zrušíme speciálním deletorem; proximální část žíly napojíme na proximální část tepny, distální část žíly na distální část tepny; tato technika se využívá např. u femorokrurálního bypassu). | * '''Užití žíly in situ''' (podvážeme větší větve; chlopně zrušíme speciálním deletorem; proximální část žíly napojíme na proximální část tepny, distální část žíly na distální část tepny; tato technika se využívá např. u femorokrurálního bypassu). | ||
* '''Reverzní štěp''' (žílu extirpujeme, podvážeme všechny větve, proximální konec žíly napojíme na distální konec tepny a distální konec žíly na proximální konec tepny – aby žilní chlopně nebránily toku krve). | * '''Reverzní štěp''' (žílu extirpujeme, podvážeme všechny větve, proximální konec žíly napojíme na distální konec tepny a distální konec žíly na proximální konec tepny – aby žilní chlopně nebránily toku krve). | ||
<noinclude> | <noinclude> | ||
__NOTOC__ | __NOTOC__ | ||
Verze z 4. 1. 2019, 00:12
V kardiovaskulární chirurgii se pod pojmem bypass rozumí přemostění zúženého nebo uzavřeného úseku tepny za účelem zkvalitnění/obnovení perfúze tkáně, která se nachází za zúžením.
- Historie
- [1]
- 1953 – Murray provedl první experimentální aortokoronární bypass (bez použití mimotělního oběhu).
- 1953 – Gibbon použil mimotělní oběh.
- 1968 – Sones a Favarolo začali v mimotělním oběhu operovat aortokoronární bypassy za použití štěpů z v. saphena magna u pacientů s ICHS.
- Materiál bypassu
K vytvoření bypassu lze použít:
- žilní štěp (v. saphena magna, v. saphena parva, povrchové žíly HK);
- tepenný štěp (a. mammaria dextra, a. mammaria sinistra, a. radialis z nedominantní HK, a. gastroepiploica dextra, a. epigastrica inferior);
- cévní protézu (cévní protézy se využívají především v místech s větším průtokem krve – aorta, aa. iliacae, aa. femorales; před naložením cévních svorek je nutné pacienta plně heparinizovat, po operaci se heparinizace ruší);
- porézní protézy – je nutné předsrážet vlastní krví pacienta (silně porézoní Dacron®, méně porézní Dacron®, Sauvageova doublevelourová protéza);
- neporézní protézy – není nutné předsrážet (Dacron® impregnovaný kolagenem, expandovaný polytetrafluorethylen, ePTFE);
- xenograft (bovinní a. mammaria).
Cévní protéza nebo xenograft s sebou nesou vyšší riziko komplikací. Používají se tedy pouze v případech, kdy nemáme k dispozici vlastní pacientův štěp (tj. například při opakovaných reoperacích).
- Způsob vedení bypassu
- „anatomicky“ – podél původní cévy (aortofemorální bypass, femoropopliteální);
- extraanatomicky – mimo průběh původní cévy (axilofemorální, femorofemorální).
- Užití žíly in situ vs. reverzní štěp.
- Užití žíly in situ (podvážeme větší větve; chlopně zrušíme speciálním deletorem; proximální část žíly napojíme na proximální část tepny, distální část žíly na distální část tepny; tato technika se využívá např. u femorokrurálního bypassu).
- Reverzní štěp (žílu extirpujeme, podvážeme všechny větve, proximální konec žíly napojíme na distální konec tepny a distální konec žíly na proximální konec tepny – aby žilní chlopně nebránily toku krve).
Odkazy
Související články
- Rekonstrukce tepen
- Ischemická choroba srdeční
- Chronická ischemická choroba dolních končetin
- Uzávěry velkých žil
- Cévní náhrady
Reference
- ↑ VANĚK, Ivan, et al. Kardiovaskulární chirurgie. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2003. 236 s. ISBN 8024605236.
Použitá literatura
- ZEMAN, Miroslav, et al. Speciální chirurgie. 2. vydání. Praha : Galén, 2006. 575 s. ISBN 80-7262-260-9.
- VANĚK, Ivan, et al. Kardiovaskulární chirurgie. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2003. 236 s. ISBN 8024605236.
Zdroj
- BENEŠ, Jiří. Otázky z chirurgie [online]. ©2007. [cit. 14.5.2010]. <jirben2.chytrak.cz/materialy/chira/cevni.doc>.
