Transport sodíku v ledvinách: Porovnání verzí
Z WikiSkript
m (Robot: kosmetické úpravy) |
|||
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
<!---------------------------------------------------------------------------------------------------------------- | |||
* VLOŽENÝ ČLÁNEK | * VLOŽENÝ ČLÁNEK | ||
* Pozor – tento článek je využíván dalšími články, do kterých je vložen. Buďte prosím opatrní při jeho editaci: | * Pozor – tento článek je využíván dalšími články, do kterých je vložen. Buďte prosím opatrní při jeho editaci: | ||
Řádek 10: | Řádek 10: | ||
* | * | ||
* Toto upozornění se vkládá šablonou {{subst:Vložený článek}} | * Toto upozornění se vkládá šablonou {{subst:Vložený článek}} | ||
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------> | -------------------------------------------------------------------------------------------------------------->*[[sodík]] v [[ledviny|ledvinách]] není secernován, '''pouze se reabsorbuje''' | ||
*[[sodík]] v [[ledviny|ledvinách]] není secernován, '''pouze se reabsorbuje''' | * z filtrovaného množství sodíku je asi 99% zpětně resorbováno | ||
*z filtrovaného množství sodíku je asi 99% zpětně resorbováno | |||
==Mechanismy resorpce== | == Mechanismy resorpce == | ||
*'''Na<sup>+</sup>-K<sup>+</sup> ATPáza''', umístěná v bazolaterální membráně tubulů. Pumpuje primárně ''aktivně'' (spotřeba ATP) ven do [[krev|krve]] pričemž K<sup>+</sup> vstupuje do cytoplasmy tubulární buňky | * '''Na<sup>+</sup>- K<sup>+</sup> ATPáza''', umístěná v bazolaterální membráně tubulů. Pumpuje primárně ''aktivně'' (spotřeba ATP) ven do [[krev|krve]] pričemž K<sup>+</sup> vstupuje do cytoplasmy tubulární buňky | ||
*tím vznikají hnací síly podporující další přestup sodíku: | * tím vznikají hnací síly podporující další přestup sodíku: | ||
**'''chemický gradient''' pro Na<sup>+</sup> | ** '''chemický gradient''' pro Na<sup>+</sup> | ||
***sodík aktivně odčerpán z tubulární buňky do krve způsobí, že z lumen mohou podle svého gradientu přecházet další sodíky do buňky | *** sodík aktivně odčerpán z tubulární buňky do krve způsobí, že z lumen mohou podle svého gradientu přecházet další sodíky do buňky | ||
**'''elektrický potenciál''' – elektrická hnací síla pro Na<sup>+</sup> | ** '''elektrický potenciál''' – elektrická hnací síla pro Na<sup>+</sup> | ||
***vznikne aktivním čerpaním K<sup>+</sup> do tubulů, jeho nadbytkem tu vzniká kladný náboj, zatímco v tubulární buňce je záporný | *** vznikne aktivním čerpaním K<sup>+</sup> do tubulů, jeho nadbytkem tu vzniká kladný náboj, zatímco v tubulární buňce je záporný | ||
***záporný náboj vtahuje další sodíky do buňky | *** záporný náboj vtahuje další sodíky do buňky | ||
*''pasívny'' tok Na<sup>+</sup> do buněk – jeho hnacou silou je elektrochemický gradient. Probíhá v jednotlivých oddílech nefronu odlišně: | * ''pasívny'' tok Na<sup>+</sup> do buněk – jeho hnacou silou je elektrochemický gradient. Probíhá v jednotlivých oddílech nefronu odlišně: | ||
**'''proximální tubulus''' | ** '''proximální tubulus''' | ||
***resorpce '''asi 65 %''' filtrovaného sodíku (koncentrace luminární tekutiny se nemění, protože se sodíkem odchází i voda) | *** resorpce '''asi 65 %''' filtrovaného sodíku (koncentrace luminární tekutiny se nemění, protože se sodíkem odchází i voda) | ||
***asi třetina resorpce je aktivní | *** asi třetina resorpce je aktivní | ||
***Na<sup>+</sup> proudí pasívně z lumen tubulů do tubulárních buněk prostřednictvím: | *** Na<sup>+</sup> proudí pasívně z lumen tubulů do tubulárních buněk prostřednictvím: | ||
****'''Na<sup>+</sup>-H<sup>+</sup> antiport''' – elektroneutrální výměna Na<sup>+</sup> do buňky a H<sup>+</sup> do lumen | **** '''Na<sup>+</sup>- H<sup>+</sup> antiport''' – elektroneutrální výměna Na<sup>+</sup> do buňky a H<sup>+</sup> do lumen | ||
****různe '''kotransportní nosiče''' pro sekundárně aktivní transport | **** různe '''kotransportní nosiče''' pro sekundárně aktivní transport | ||
*****z lumen jsou odebrány kladně nabité částice, a proto se tam vytvoří záporný náboj, transportované kationty dále pokračují do krve, kde vzniká kladný náboj – depolarizace prvního úseku proximálneho tubulu – vznik '''lumen | ***** z lumen jsou odebrány kladně nabité částice, a proto se tam vytvoří záporný náboj, transportované kationty dále pokračují do krve, kde vzniká kladný náboj – depolarizace prvního úseku proximálneho tubulu – vznik '''lumen negativního transepiteliálního potenciálu''' (LNTP) | ||
*****LNTP je možné využít pro paracelulární resorpci Cl<sup>-</sup> do krve, tato resorpce je však zpožděná, takže luminární koncentrace Cl<sup>-</sup>roste a potom difunduje po svém gradientu a vytváří '''lumen pozitivní transepiteliální potenciál''' (LPTP) | ***** LNTP je možné využít pro paracelulární resorpci Cl<sup>-</sup> do krve, tato resorpce je však zpožděná, takže luminární koncentrace Cl<sup>-</sup> roste a potom difunduje po svém gradientu a vytváří '''lumen pozitivní transepiteliální potenciál''' (LPTP) | ||
**'''tlustý segment ascendetného raménka Henleovy kličky''' | ** '''tlustý segment ascendetného raménka Henleovy kličky''' | ||
***Na<sup>+</sup> resorbovaný činností Na<sup>+</sup>-2Cl<sup>-</sup>-K<sup>+</sup> prenášeče | *** Na<sup>+</sup> resorbovaný činností Na<sup>+</sup>- 2Cl<sup>-</sup>- K<sup>+</sup> prenášeče | ||
*** | *** transport sice primárně elektroneutrální, ale K<sup>+</sup> jsou ihned hnány zpět do lumen, a tak vzniká LPTP | ||
**'''distální tubulus''' | ** '''distální tubulus''' | ||
***Na<sup>+</sup>-Cl<sup>-</sup> kotransport | *** Na<sup>+</sup>- Cl<sup>-</sup> kotransport | ||
**sběrací kanálky | ** sběrací kanálky | ||
***Na kanály (aktivace: [[ADH]], [[ | *** Na kanály (aktivace: [[ADH]], [[aldosteron]], inhibice: [[Natriuretické peptidy|ANP]], [[prostaglandiny]]) | ||
==Na<sup>+</sup> opouští buňku pomocí | == Na<sup>+</sup> opouští buňku pomocí == | ||
#'''Na<sup>+</sup>-K<sup>+</sup>ATPázy''' – na bazolaterální straně | # '''Na<sup>+</sup>- K<sup>+</sup>ATPázy''' – na bazolaterální straně | ||
#'''Na<sup>+</sup>3HCO<sub>3</sub><sup>-</sup> kontransportem''' – terciárně aktivní | # '''Na<sup>+</sup>- 3HCO<sub>3</sub><sup>-</sup> kontransportem''' – terciárně aktivní | ||
==Regulace resorpce== | == Regulace resorpce == | ||
*důležitá pro udržení stálosti extracelulární tekutiny (jednotlivé body na seba navazují) | * důležitá pro udržení stálosti extracelulární tekutiny (jednotlivé body na seba navazují) | ||
'''A. nedostatok soli – hyponatrémie''' (při normální koncentraci H<sub>2</sub>O) | '''A. nedostatok soli – hyponatrémie''' (při normální koncentraci H<sub>2</sub>O) | ||
*má za následek '''snížení osmolarity krve''' | * má za následek '''snížení osmolarity krve''' | ||
*útlum sekrece ADH | * útlum sekrece ADH | ||
*'''zvýšené vylučovaní vody''' | * '''zvýšené vylučovaní vody''' | ||
*'''snížený objem extracelulární tekutiny''' (tím i krevní plasmy a snížení krevního tlaku) | * '''snížený objem extracelulární tekutiny''' (tím i krevní plasmy a snížení krevního tlaku) | ||
*aktivací ARAS (aktivačný retikulární ascendetní systém) | * aktivací ARAS (aktivačný retikulární ascendetní systém) | ||
*angiotenzín vyvolá žízeň a prostřednictvím aldosteronu retenci Na<sup>+</sup> | * angiotenzín vyvolá žízeň a prostřednictvím aldosteronu retenci Na<sup>+</sup> | ||
*'''sekundárně vyvolává zadržení vody''' (skrze ADH secernovaného pro zvýšení koncentrace Na<sup>+</sup>) | * '''sekundárně vyvolává zadržení vody''' (skrze ADH secernovaného pro zvýšení koncentrace Na<sup>+</sup>) | ||
'''B. nadbytkem soli''' | '''B. nadbytkem soli''' | ||
*'''zvýšená osmolarita plazmy''' | * '''zvýšená osmolarita plazmy''' | ||
*'''žízeň''' a stimulace výdeje ADH | * '''žízeň''' a stimulace výdeje ADH | ||
*'''zvýšení objemu extracelulární tekutiny''' | * '''zvýšení objemu extracelulární tekutiny''' | ||
*útlum ARAS | * útlum ARAS | ||
*zvýšení sekrece ANP (atriální natriuretický peptid) | * zvýšení sekrece ANP (atriální natriuretický peptid) | ||
*vyšší vylučovaní NaCl a s ním H<sub>2</sub>O | * vyšší vylučovaní NaCl a s ním H<sub>2</sub>O | ||
*vyrovnání objemu extracelulární tekutiny | * vyrovnání objemu extracelulární tekutiny | ||
<noinclude> | <noinclude> | ||
==Odkazy== | == Odkazy == | ||
===Souvisící články=== | === Souvisící články === | ||
* [[Ledvina (histologický preparát)]] | * [[Ledvina (histologický preparát)]] | ||
* [[Ledviny]] | * [[Ledviny]] | ||
*[[Funkcia obličiek v udržiavaní acidobázickej rovnováhy]] | * [[Funkce ledvin v udržování acidobazické rovnováhy|Funkcia obličiek v udržiavaní acidobázickej rovnováhy]] | ||
*[[Prietok krvi obličkami a jeho autoregulácia]] | * [[Průtok krve ledvinami a jeho autoregulace|Prietok krvi obličkami a jeho autoregulácia]] | ||
*[[Nefron]] | * [[Nefron]] | ||
===Použitá literatura=== | === Použitá literatura === | ||
* {{Citace | * {{Citace | ||
|typ = kniha | |typ = kniha | ||
Řádek 101: | Řádek 100: | ||
|příjmení2 = Langmeier | |příjmení2 = Langmeier | ||
|jméno2 = Miloš | |jméno2 = Miloš | ||
|titul = Lékařská fyziologie | |titul = Lékařská fyziologie | ||
|vydání = 4 | |vydání = 4 | ||
Řádek 113: | Řádek 109: | ||
|svazek = 1 | |svazek = 1 | ||
|isbn = 80-247-0512-5 | |isbn = 80-247-0512-5 | ||
}} | }} | ||
[[Kategorie:Vložené články]] | |||
[[Kategorie:Fyziologie]] | [[Kategorie:Fyziologie]] | ||
</noinclude> | </noinclude> |
Aktuální verze z 30. 11. 2014, 13:48
- sodík v ledvinách není secernován, pouze se reabsorbuje
- z filtrovaného množství sodíku je asi 99% zpětně resorbováno
Mechanismy resorpce[upravit | editovat zdroj]
- Na+- K+ ATPáza, umístěná v bazolaterální membráně tubulů. Pumpuje primárně aktivně (spotřeba ATP) ven do krve pričemž K+ vstupuje do cytoplasmy tubulární buňky
- tím vznikají hnací síly podporující další přestup sodíku:
- chemický gradient pro Na+
- sodík aktivně odčerpán z tubulární buňky do krve způsobí, že z lumen mohou podle svého gradientu přecházet další sodíky do buňky
- elektrický potenciál – elektrická hnací síla pro Na+
- vznikne aktivním čerpaním K+ do tubulů, jeho nadbytkem tu vzniká kladný náboj, zatímco v tubulární buňce je záporný
- záporný náboj vtahuje další sodíky do buňky
- chemický gradient pro Na+
- pasívny tok Na+ do buněk – jeho hnacou silou je elektrochemický gradient. Probíhá v jednotlivých oddílech nefronu odlišně:
- proximální tubulus
- resorpce asi 65 % filtrovaného sodíku (koncentrace luminární tekutiny se nemění, protože se sodíkem odchází i voda)
- asi třetina resorpce je aktivní
- Na+ proudí pasívně z lumen tubulů do tubulárních buněk prostřednictvím:
- Na+- H+ antiport – elektroneutrální výměna Na+ do buňky a H+ do lumen
- různe kotransportní nosiče pro sekundárně aktivní transport
- z lumen jsou odebrány kladně nabité částice, a proto se tam vytvoří záporný náboj, transportované kationty dále pokračují do krve, kde vzniká kladný náboj – depolarizace prvního úseku proximálneho tubulu – vznik lumen negativního transepiteliálního potenciálu (LNTP)
- LNTP je možné využít pro paracelulární resorpci Cl- do krve, tato resorpce je však zpožděná, takže luminární koncentrace Cl- roste a potom difunduje po svém gradientu a vytváří lumen pozitivní transepiteliální potenciál (LPTP)
- tlustý segment ascendetného raménka Henleovy kličky
- Na+ resorbovaný činností Na+- 2Cl-- K+ prenášeče
- transport sice primárně elektroneutrální, ale K+ jsou ihned hnány zpět do lumen, a tak vzniká LPTP
- distální tubulus
- Na+- Cl- kotransport
- sběrací kanálky
- Na kanály (aktivace: ADH, aldosteron, inhibice: ANP, prostaglandiny)
- proximální tubulus
Na+ opouští buňku pomocí[upravit | editovat zdroj]
- Na+- K+ATPázy – na bazolaterální straně
- Na+- 3HCO3- kontransportem – terciárně aktivní
Regulace resorpce[upravit | editovat zdroj]
- důležitá pro udržení stálosti extracelulární tekutiny (jednotlivé body na seba navazují)
A. nedostatok soli – hyponatrémie (při normální koncentraci H2O)
- má za následek snížení osmolarity krve
- útlum sekrece ADH
- zvýšené vylučovaní vody
- snížený objem extracelulární tekutiny (tím i krevní plasmy a snížení krevního tlaku)
- aktivací ARAS (aktivačný retikulární ascendetní systém)
- angiotenzín vyvolá žízeň a prostřednictvím aldosteronu retenci Na+
- sekundárně vyvolává zadržení vody (skrze ADH secernovaného pro zvýšení koncentrace Na+)
B. nadbytkem soli
- zvýšená osmolarita plazmy
- žízeň a stimulace výdeje ADH
- zvýšení objemu extracelulární tekutiny
- útlum ARAS
- zvýšení sekrece ANP (atriální natriuretický peptid)
- vyšší vylučovaní NaCl a s ním H2O
- vyrovnání objemu extracelulární tekutiny
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Souvisící články[upravit | editovat zdroj]
- Ledvina (histologický preparát)
- Ledviny
- Funkcia obličiek v udržiavaní acidobázickej rovnováhy
- Prietok krvi obličkami a jeho autoregulácia
- Nefron
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- GANONG, Wiliam F.. Přehled lékařské fyziologie. 20. vydání. Praha 5 : Galén, 2005. sv. 1. ISBN 80-7262-311-7.
- TROJAN, Stanislav a Miloš LANGMEIER. Lékařská fyziologie. 4. vydání. Praha : Grada Publishing, a.s., 2003. 722 s. sv. 1. ISBN 80-247-0512-5.