Transport sodíku v ledvinách: Porovnání verzí
Feedback

Z WikiSkript

m (Robot: kosmetické úpravy)
 
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
<!----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
<!----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
*  VLOŽENÝ ČLÁNEK
*  VLOŽENÝ ČLÁNEK
*  Pozor – tento článek je využíván dalšími články, do kterých je vložen. Buďte prosím opatrní při jeho editaci:
*  Pozor – tento článek je využíván dalšími články, do kterých je vložen. Buďte prosím opatrní při jeho editaci:
Řádek 10: Řádek 10:
*
*
* Toto upozornění se vkládá šablonou {{subst:Vložený článek}}
* Toto upozornění se vkládá šablonou {{subst:Vložený článek}}
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------->[[Kategorie:Vložené články]]
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------->*[[sodík]] v [[ledviny|ledvinách]] není secernován, '''pouze se reabsorbuje'''
*[[sodík]] v [[ledviny|ledvinách]] není secernován, '''pouze se reabsorbuje'''
* z filtrovaného množství sodíku je asi 99% zpětně resorbováno
*z filtrovaného množství sodíku je asi 99% zpětně resorbováno


==Mechanismy resorpce==
== Mechanismy resorpce ==
*'''Na<sup>+</sup>-K<sup>+</sup> ATPáza''', umístěná v bazolaterální membráně tubulů. Pumpuje primárně ''aktivně'' (spotřeba ATP) ven do [[krev|krve]] pričemž K<sup>+</sup> vstupuje do cytoplasmy tubulární buňky  
* '''Na<sup>+</sup>- K<sup>+</sup> ATPáza''', umístěná v bazolaterální membráně tubulů. Pumpuje primárně ''aktivně'' (spotřeba ATP) ven do [[krev|krve]] pričemž K<sup>+</sup> vstupuje do cytoplasmy tubulární buňky  
*tím vznikají hnací síly podporující další přestup sodíku:  
* tím vznikají hnací síly podporující další přestup sodíku:  
**'''chemický gradient''' pro Na<sup>+</sup>  
** '''chemický gradient''' pro Na<sup>+</sup>  
***sodík aktivně odčerpán z tubulární buňky do krve způsobí, že z lumen mohou podle svého gradientu přecházet další sodíky do buňky  
*** sodík aktivně odčerpán z tubulární buňky do krve způsobí, že z lumen mohou podle svého gradientu přecházet další sodíky do buňky  
**'''elektrický potenciál''' – elektrická hnací síla pro Na<sup>+</sup>  
** '''elektrický potenciál''' – elektrická hnací síla pro Na<sup>+</sup>  
***vznikne aktivním čerpaním K<sup>+</sup> do tubulů, jeho nadbytkem tu vzniká kladný náboj, zatímco v tubulární buňce je záporný  
*** vznikne aktivním čerpaním K<sup>+</sup> do tubulů, jeho nadbytkem tu vzniká kladný náboj, zatímco v tubulární buňce je záporný  
***záporný náboj vtahuje další sodíky do buňky  
*** záporný náboj vtahuje další sodíky do buňky  
*''pasívny'' tok Na<sup>+</sup> do buněk – jeho hnacou silou je elektrochemický gradient. Probíhá v jednotlivých oddílech nefronu odlišně:  
* ''pasívny'' tok Na<sup>+</sup> do buněk – jeho hnacou silou je elektrochemický gradient. Probíhá v jednotlivých oddílech nefronu odlišně:  
**'''proximální tubulus'''  
** '''proximální tubulus'''  
***resorpce '''asi 65 %''' filtrovaného sodíku (koncentrace luminární tekutiny se nemění, protože se sodíkem odchází i voda)  
*** resorpce '''asi 65 %''' filtrovaného sodíku (koncentrace luminární tekutiny se nemění, protože se sodíkem odchází i voda)  
***asi třetina resorpce je aktivní
*** asi třetina resorpce je aktivní
***Na<sup>+</sup> proudí pasívně z lumen tubulů do tubulárních buněk prostřednictvím:  
*** Na<sup>+</sup> proudí pasívně z lumen tubulů do tubulárních buněk prostřednictvím:  
****'''Na<sup>+</sup>-H<sup>+</sup> antiport''' – elektroneutrální výměna Na<sup>+</sup> do buňky a H<sup>+</sup> do lumen  
**** '''Na<sup>+</sup>- H<sup>+</sup> antiport''' – elektroneutrální výměna Na<sup>+</sup> do buňky a H<sup>+</sup> do lumen  
****různe '''kotransportní nosiče''' pro sekundárně aktivní transport
**** různe '''kotransportní nosiče''' pro sekundárně aktivní transport
*****z lumen jsou odebrány kladně nabité částice, a proto se tam vytvoří záporný náboj, transportované kationty dále pokračují do krve, kde vzniká kladný náboj – depolarizace prvního úseku proximálneho tubulu – vznik '''lumen negatyvního transepiteliálního potenciálu''' (LNTP)  
***** z lumen jsou odebrány kladně nabité částice, a proto se tam vytvoří záporný náboj, transportované kationty dále pokračují do krve, kde vzniká kladný náboj – depolarizace prvního úseku proximálneho tubulu – vznik '''lumen negativního transepiteliálního potenciálu''' (LNTP)  
*****LNTP je možné využít pro paracelulární resorpci Cl<sup>-</sup> do krve, tato resorpce je však zpožděná, takže luminární koncentrace Cl<sup>-</sup>roste a potom difunduje po svém gradientu a vytváří '''lumen pozitivní transepiteliální potenciál''' (LPTP)  
***** LNTP je možné využít pro paracelulární resorpci Cl<sup>-</sup> do krve, tato resorpce je však zpožděná, takže luminární koncentrace Cl<sup>-</sup> roste a potom difunduje po svém gradientu a vytváří '''lumen pozitivní transepiteliální potenciál''' (LPTP)  
**'''tlustý segment ascendetného raménka Henleovy kličky'''
** '''tlustý segment ascendetného raménka Henleovy kličky'''
***Na<sup>+</sup> resorbovaný činností Na<sup>+</sup>-2Cl<sup>-</sup>-K<sup>+</sup> prenášeče  
*** Na<sup>+</sup> resorbovaný činností Na<sup>+</sup>- 2Cl<sup>-</sup>- K<sup>+</sup> prenášeče  
***transposrt sice primárně elektroneutrální, ale K<sup>+</sup> jsou ihned hnány zpět do lumen, a tak vzniká LPTP  
*** transport sice primárně elektroneutrální, ale K<sup>+</sup> jsou ihned hnány zpět do lumen, a tak vzniká LPTP  
**'''distální tubulus'''
** '''distální tubulus'''
***Na<sup>+</sup>-Cl<sup>-</sup> kotransport  
*** Na<sup>+</sup>- Cl<sup>-</sup> kotransport  
**sběrací kanálky
** sběrací kanálky
***Na kanály (aktivace: [[ADH]], [[Aldosteron|aldosteron]], inhibice: [[ANP]], [[Prostaglandiny|prostaglandiny]])
*** Na kanály (aktivace: [[ADH]], [[aldosteron]], inhibice: [[Natriuretické peptidy|ANP]], [[prostaglandiny]])


==Na<sup>+</sup> opouští buňku pomocí:==
== Na<sup>+</sup> opouští buňku pomocí ==
#'''Na<sup>+</sup>-K<sup>+</sup>ATPázy''' – na bazolaterální straně  
# '''Na<sup>+</sup>- K<sup>+</sup>ATPázy''' – na bazolaterální straně  
#'''Na<sup>+</sup>3HCO<sub>3</sub><sup>-</sup> kontransportem''' – terciárně aktivní
# '''Na<sup>+</sup>- 3HCO<sub>3</sub><sup>-</sup> kontransportem''' – terciárně aktivní


==Regulace resorpce==  
== Regulace resorpce ==
*důležitá pro udržení stálosti extracelulární tekutiny (jednotlivé body na seba navazují)  
* důležitá pro udržení stálosti extracelulární tekutiny (jednotlivé body na seba navazují)  
'''A. nedostatok soli – hyponatrémie''' (při normální koncentraci H<sub>2</sub>O)  
'''A. nedostatok soli – hyponatrémie''' (při normální koncentraci H<sub>2</sub>O)  
*má za následek '''snížení osmolarity krve'''
* má za následek '''snížení osmolarity krve'''
*útlum sekrece ADH
* útlum sekrece ADH
*'''zvýšené vylučovaní vody'''
* '''zvýšené vylučovaní vody'''
*'''snížený objem extracelulární tekutiny''' (tím i krevní plasmy a snížení krevního tlaku)  
* '''snížený objem extracelulární tekutiny''' (tím i krevní plasmy a snížení krevního tlaku)  
*aktivací ARAS (aktivačný retikulární ascendetní systém)  
* aktivací ARAS (aktivačný retikulární ascendetní systém)  
*angiotenzín vyvolá žízeň a prostřednictvím aldosteronu retenci Na<sup>+</sup>
* angiotenzín vyvolá žízeň a prostřednictvím aldosteronu retenci Na<sup>+</sup>
*'''sekundárně vyvolává zadržení vody''' (skrze ADH secernovaného pro zvýšení koncentrace Na<sup>+</sup>)  
* '''sekundárně vyvolává zadržení vody''' (skrze ADH secernovaného pro zvýšení koncentrace Na<sup>+</sup>)  
'''B. nadbytkem soli'''  
'''B. nadbytkem soli'''  
*'''zvýšená osmolarita plazmy'''  
* '''zvýšená osmolarita plazmy'''  
*'''žízeň''' a stimulace výdeje ADH  
* '''žízeň''' a stimulace výdeje ADH  
*'''zvýšení objemu extracelulární tekutiny'''  
* '''zvýšení objemu extracelulární tekutiny'''  
*útlum ARAS  
* útlum ARAS  
*zvýšení sekrece ANP (atriální natriuretický peptid)  
* zvýšení sekrece ANP (atriální natriuretický peptid)  
*vyšší vylučovaní NaCl a s ním H<sub>2</sub>O  
* vyšší vylučovaní NaCl a s ním H<sub>2</sub>O  
*vyrovnání objemu extracelulární tekutiny  
* vyrovnání objemu extracelulární tekutiny  


<noinclude>
<noinclude>
==Odkazy==
== Odkazy ==
===Souvisící články===
=== Souvisící články ===
* [[Ledvina (histologický preparát)]]
* [[Ledvina (histologický preparát)]]
* [[Ledviny]]
* [[Ledviny]]
*[[Funkcia obličiek v udržiavaní acidobázickej rovnováhy]]
* [[Funkce ledvin v udržování acidobazické rovnováhy|Funkcia obličiek v udržiavaní acidobázickej rovnováhy]]
*[[Prietok krvi obličkami a jeho autoregulácia]]
* [[Průtok krve ledvinami a jeho autoregulace|Prietok krvi obličkami a jeho autoregulácia]]
*[[Nefron]]
* [[Nefron]]


===Použitá literatura===
=== Použitá literatura ===
* {{Citace
* {{Citace
|typ = kniha
|typ = kniha
Řádek 101: Řádek 100:
|příjmení2 = Langmeier
|příjmení2 = Langmeier
|jméno2 = Miloš
|jméno2 = Miloš
|příjmení3 =
|jméno3 =
|kolektiv =
|titul = Lékařská fyziologie
|titul = Lékařská fyziologie
|vydání =  4
|vydání =  4
Řádek 113: Řádek 109:
|svazek = 1
|svazek = 1
|isbn = 80-247-0512-5
|isbn = 80-247-0512-5
|strany =
|url =
}}
}}
 
[[Kategorie:Vložené články]]
[[Kategorie:Fyziologie]]
[[Kategorie:Fyziologie]]
</noinclude>
</noinclude>

Aktuální verze z 30. 11. 2014, 13:48

  • sodík v ledvinách není secernován, pouze se reabsorbuje
  • z filtrovaného množství sodíku je asi 99% zpětně resorbováno

Mechanismy resorpce[upravit | editovat zdroj]

  • Na+- K+ ATPáza, umístěná v bazolaterální membráně tubulů. Pumpuje primárně aktivně (spotřeba ATP) ven do krve pričemž K+ vstupuje do cytoplasmy tubulární buňky
  • tím vznikají hnací síly podporující další přestup sodíku:
    • chemický gradient pro Na+
      • sodík aktivně odčerpán z tubulární buňky do krve způsobí, že z lumen mohou podle svého gradientu přecházet další sodíky do buňky
    • elektrický potenciál – elektrická hnací síla pro Na+
      • vznikne aktivním čerpaním K+ do tubulů, jeho nadbytkem tu vzniká kladný náboj, zatímco v tubulární buňce je záporný
      • záporný náboj vtahuje další sodíky do buňky
  • pasívny tok Na+ do buněk – jeho hnacou silou je elektrochemický gradient. Probíhá v jednotlivých oddílech nefronu odlišně:
    • proximální tubulus
      • resorpce asi 65 % filtrovaného sodíku (koncentrace luminární tekutiny se nemění, protože se sodíkem odchází i voda)
      • asi třetina resorpce je aktivní
      • Na+ proudí pasívně z lumen tubulů do tubulárních buněk prostřednictvím:
        • Na+- H+ antiport – elektroneutrální výměna Na+ do buňky a H+ do lumen
        • různe kotransportní nosiče pro sekundárně aktivní transport
          • z lumen jsou odebrány kladně nabité částice, a proto se tam vytvoří záporný náboj, transportované kationty dále pokračují do krve, kde vzniká kladný náboj – depolarizace prvního úseku proximálneho tubulu – vznik lumen negativního transepiteliálního potenciálu (LNTP)
          • LNTP je možné využít pro paracelulární resorpci Cl- do krve, tato resorpce je však zpožděná, takže luminární koncentrace Cl- roste a potom difunduje po svém gradientu a vytváří lumen pozitivní transepiteliální potenciál (LPTP)
    • tlustý segment ascendetného raménka Henleovy kličky
      • Na+ resorbovaný činností Na+- 2Cl-- K+ prenášeče
      • transport sice primárně elektroneutrální, ale K+ jsou ihned hnány zpět do lumen, a tak vzniká LPTP
    • distální tubulus
      • Na+- Cl- kotransport
    • sběrací kanálky

Na+ opouští buňku pomocí[upravit | editovat zdroj]

  1. Na+- K+ATPázy – na bazolaterální straně
  2. Na+- 3HCO3- kontransportem – terciárně aktivní

Regulace resorpce[upravit | editovat zdroj]

  • důležitá pro udržení stálosti extracelulární tekutiny (jednotlivé body na seba navazují)

A. nedostatok soli – hyponatrémie (při normální koncentraci H2O)

  • má za následek snížení osmolarity krve
  • útlum sekrece ADH
  • zvýšené vylučovaní vody
  • snížený objem extracelulární tekutiny (tím i krevní plasmy a snížení krevního tlaku)
  • aktivací ARAS (aktivačný retikulární ascendetní systém)
  • angiotenzín vyvolá žízeň a prostřednictvím aldosteronu retenci Na+
  • sekundárně vyvolává zadržení vody (skrze ADH secernovaného pro zvýšení koncentrace Na+)

B. nadbytkem soli

  • zvýšená osmolarita plazmy
  • žízeň a stimulace výdeje ADH
  • zvýšení objemu extracelulární tekutiny
  • útlum ARAS
  • zvýšení sekrece ANP (atriální natriuretický peptid)
  • vyšší vylučovaní NaCl a s ním H2O
  • vyrovnání objemu extracelulární tekutiny


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Souvisící články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • GANONG, Wiliam F.. Přehled lékařské fyziologie. 20. vydání. Praha 5 : Galén, 2005. sv. 1. ISBN 80-7262-311-7.
  • TROJAN, Stanislav a Miloš LANGMEIER. Lékařská fyziologie. 4. vydání. Praha : Grada Publishing, a.s., 2003. 722 s. sv. 1. ISBN 80-247-0512-5.