Hagenův-Poiseuillův zákon/Odvození: Porovnání verzí
Feedback

Z WikiSkript
(Se souhlasem autora převzato z http://uloz.to/1162346/biofot.doc)
 
Bez shrnutí editace
 
(Není zobrazeno 19 mezilehlých verzí od 9 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
<math> \frac{\Delta V}{\Delta t} \left( Q \right) = \Delta P \cdot \frac {\pi}{8} \cdot \frac {1}{\eta} \cdot \frac {R^4}{L}</math>
{{Petit | Hagenův-Poisseuillův zákon lze odvodit pomocí základních operací integrálního počtu.}}


Objemový tok Q je přímo úměrný rozdílu tlaků na začátku a na konci trubice (P) a čtvrté mocnině jejího poloměru (praktický význam při zmenšení průměru arterioly).
Uvažujme vodorovnou válcovitou trubici o konstantním poloměru <math>r</math> a délce <math>L</math>. V této trubici laminárně proudí rychlostí <math>v</math> newtonovská kapalina o viskozitě <math>\eta</math>. Nechť osa ''x'' je ve směru proudu kapaliny, zatímco osa ''y'' je na ni kolmá. Newtonův zákon|Newtonův zákon o tečném napětí <math>\tau</math> má pak tvar:
 
:<math>\tau = - \eta \frac{ \text{d}v }{ \text{d}y}</math>.
 
Tečné napětí <math>\tau</math>, vzniklé třením mezi stěnou a proudící kapalinou, se přenáší na další vrstvy kapaliny, a působí tak pokles tlaku mezi začátkem a koncem trubice. Síla tření bude tedy vznikat v místě styku stěny trubice a kapaliny a dá se vyjádřit jako:
 
:<math>F_t = \text{obvod} \cdot \text{délka trubice} \cdot \tau = 2 \pi y \cdot L \cdot \tau = - 2 \pi y \cdot L \cdot \eta \frac{ \text{d}v }{ \text{d}y} </math>.
 
Tato síla bude působit úbytek tlakové síly:
:<math>F_p = \pi y^2 \Delta P</math>.
 
Z rovnosti těchto sil pak dostáváme:
:<math>\text{d}v =- \frac{ \Delta P}{2 L \eta} \cdot y \cdot \text{d}y</math>,
a po integraci:
:<math>v = \int \text{d}v = - \frac{ \Delta P}{ 2 L \eta} \int y  \cdot  \text{d}y = - \frac{ \Delta P}{2 L \eta} \cdot \frac{y^2}{2} + C</math>,
a dosazení za integrační konstantu <math>C</math> dle počátečních podmínek (u stěny je nulová rychlost, tj. <math>y = r</math>):
:<math>v = \frac{ \Delta P}{ 4 L \eta} \cdot (r^2 - y^2)</math>.
Rychlost má tedy parabolický profil.
 
Pro rychlost platí:
:<math>v = \frac{\text{d}Q}{\text{d}S}</math>
tedy pro objemový tok získáme:
:<math>Q = \int_0^r \text{d}Q = \int_0^r v \cdot \text{d}S = \int_0^r \frac{ \Delta P}{ 4 L \eta} \cdot (r^2 - y^2) 2\pi y \cdot \text{d} y = \frac{\Delta P \pi}{2 L \eta} \cdot (\int_0^r r^2 y \cdot \text{d}y - \int_0^r y^3 \cdot \text{d}y) = \frac{\Delta P \pi}{2 L \eta} \cdot (\frac{r^4}{2} - \frac{ r^4 }{4})</math>.
 
Čímž jsme získali výsledný tvar Hagenova-Poiseuillova zákona:
:<math>Q = \frac{\Delta P \pi r^4}{8 L \eta}</math>.


[[Kategorie:Biofyzika]]
[[Kategorie:Biofyzika]]
[[Kategorie:Fyziologie]]

Aktuální verze z 8. 12. 2024, 13:53

Hagenův-Poisseuillův zákon lze odvodit pomocí základních operací integrálního počtu.


Uvažujme vodorovnou válcovitou trubici o konstantním poloměru a délce . V této trubici laminárně proudí rychlostí newtonovská kapalina o viskozitě . Nechť osa x je ve směru proudu kapaliny, zatímco osa y je na ni kolmá. Newtonův zákon|Newtonův zákon o tečném napětí má pak tvar:

.

Tečné napětí , vzniklé třením mezi stěnou a proudící kapalinou, se přenáší na další vrstvy kapaliny, a působí tak pokles tlaku mezi začátkem a koncem trubice. Síla tření bude tedy vznikat v místě styku stěny trubice a kapaliny a dá se vyjádřit jako:

.

Tato síla bude působit úbytek tlakové síly:

.

Z rovnosti těchto sil pak dostáváme:

,

a po integraci:

,

a dosazení za integrační konstantu dle počátečních podmínek (u stěny je nulová rychlost, tj. ):

.

Rychlost má tedy parabolický profil.

Pro rychlost platí:

tedy pro objemový tok získáme:

.

Čímž jsme získali výsledný tvar Hagenova-Poiseuillova zákona:

.