Isoprenalin: Porovnání verzí
Z WikiSkript
m (literatura) |
m (menší úprava) |
||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
__NOTOC__ | __NOTOC__ | ||
'''Isoprenalin''' je neselektivní agonista β-receptorů s podobnými účinky jako [[adrenalin]]. | '''Isoprenalin''' je neselektivní agonista β-receptorů s podobnými účinky jako [[adrenalin]]. | ||
== Účinky == | == Účinky == | ||
* stimulace β1-adrenergních a β2-adrenergních receptorů | * stimulace β1-adrenergních a β2-adrenergních receptorů | ||
| Řádek 20: | Řádek 20: | ||
* současné podávání s adrenalinem je kontraindikováno | * současné podávání s adrenalinem je kontraindikováno | ||
<noinclude> | <noinclude> | ||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
=== Související články === | === Související články === | ||
Aktuální verze z 27. 11. 2023, 15:23
Isoprenalin je neselektivní agonista β-receptorů s podobnými účinky jako adrenalin.
Účinky[upravit | editovat zdroj]
- stimulace β1-adrenergních a β2-adrenergních receptorů
- zvýšení síly kontrakce myokardu (pozitivně inotropní účinek)
- výrazné zvýšení srdeční frekvence
- vazodilatace v plicním řečišti bez ovlivnění průtoku renálním a mezenteriálním cévním řečištěm
Nežádoucí účinky vyplývají z mechanismu účinku – zvýšení srdeční frekvence se snížením dostupnosti kyslíku pro myokard, proarytmogenní účinek.
Indikace[upravit | editovat zdroj]
- při kolapsu krevního oběhu (šok) s poklesem srdečního výdeje a vzestupem centrálního žilního tlaku
- prevence brochospazmu a plicní hypertenze při anestezii
- při terapii permanentní bradykardie, poruch převodu – AV blokád, a to do doby zavedení kardiostimulace
- terapie Adamsova-Stokesova syndromu
Kontraindikace[upravit | editovat zdroj]
- sinusová tachykardie vyšší než 130/min
- síňová a komorová hyperexcitace
- intoxikace digitalisem
- akutní koronární insuficience, akutní infarkt myokardu – kromě případu současného AV bloku s extrémní bradykardií
- současné podávání s adrenalinem je kontraindikováno
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- LINCOVÁ, Dagmar a Hassan FARGHALI, et al. Základní a aplikovaná farmakologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. 672 s. s. 90–96. ISBN 978-80-7262-373-0.
