Histamin: Porovnání verzí
m (nadpisy) |
m (nadpisy) |
||
| Řádek 15: | Řádek 15: | ||
''Histamin''' je jedním z primárních mediátorů [[zánět]]u. Je uložen v mastocytech (žírných buňkách) a v granulích [[bazofil]]ů odkud je uvolňován vlivem různých stimulů: zářením, [[alergeny]], farmaky aj. Nejlépe je prozkoumána jeho role v akutní [[anafylaxe|anafylaktické reakci]] na přítomnost alergenu, kdy je uvolněn po vazbě alergenu na [[IgE]] [[protilátka|protilátky]]. Následuje rekce zprostředkovaná především stimulací H1-receptorů: dochází k vazodilataci malých arteriol a kapilár společně se zvýšením permeability cévní stěny s následnou tvorbou [[edém]]ů, v plicích k [[asthma bronchiale|bronchokonstrikci]]. | ''Histamin''' je jedním z primárních mediátorů [[zánět]]u. Je uložen v mastocytech (žírných buňkách) a v granulích [[bazofil]]ů odkud je uvolňován vlivem různých stimulů: zářením, [[alergeny]], farmaky aj. Nejlépe je prozkoumána jeho role v akutní [[anafylaxe|anafylaktické reakci]] na přítomnost alergenu, kdy je uvolněn po vazbě alergenu na [[IgE]] [[protilátka|protilátky]]. Následuje rekce zprostředkovaná především stimulací H1-receptorů: dochází k vazodilataci malých arteriol a kapilár společně se zvýšením permeability cévní stěny s následnou tvorbou [[edém]]ů, v plicích k [[asthma bronchiale|bronchokonstrikci]]. | ||
==H2 receptory== | |||
se nacházejí v [[srdce|srdci]], v cévách, v mozku a děloze. V současnosti jsme nejlépe informováni o jejich úloze v žaludku, kde jejich stimulace vede k sekreci HCl. Látky jako ranitidin ('''H2-blokátory''') blokují tyto receptory a snižují sekreci HCl (viz [[Terapie peptického vředu|terapie peptických vředů]]). | |||
Účinky histaminu je možné specificky blokovat na histaminergních receptorech pomocí '''[[antihistaminika|antihistaminik]]''' tj. H1 a H2 lytik. | Účinky histaminu je možné specificky blokovat na histaminergních receptorech pomocí '''[[antihistaminika|antihistaminik]]''' tj. H1 a H2 lytik. | ||
Verze z 7. 2. 2011, 20:38
Charakteristika
Histamin' je jedním z primárních mediátorů zánětu. Je uložen v mastocytech (žírných buňkách) a v granulích bazofilů odkud je uvolňován vlivem různých stimulů: zářením, alergeny, farmaky aj. Nejlépe je prozkoumána jeho role v akutní anafylaktické reakci na přítomnost alergenu, kdy je uvolněn po vazbě alergenu na IgE protilátky. Následuje rekce zprostředkovaná především stimulací H1-receptorů: dochází k vazodilataci malých arteriol a kapilár společně se zvýšením permeability cévní stěny s následnou tvorbou edémů, v plicích k bronchokonstrikci.
H2 receptory
se nacházejí v srdci, v cévách, v mozku a děloze. V současnosti jsme nejlépe informováni o jejich úloze v žaludku, kde jejich stimulace vede k sekreci HCl. Látky jako ranitidin (H2-blokátory) blokují tyto receptory a snižují sekreci HCl (viz terapie peptických vředů).
Účinky histaminu je možné specificky blokovat na histaminergních receptorech pomocí antihistaminik tj. H1 a H2 lytik.
Odkazy
Použitá literatura
MARTÍNKOVÁ, Jiřina, Stanislav MIČUDA a Jolana ČERMÁKOVÁ. Vybrané kapitoly z klinické farmakologie pro bakalářské studium : Histamin, antihistaminika [online]. ©2001. [cit. 2010-07-12]. <http://www.lfhk.cuni.cz/farmakol/predn/bak/kapitoly/histamin-bak.doc>.
