Centrální nervový systém

Medulla spinalis (páteřní mícha)

Páteřní mícha, která je ústředím jednoduchých reflexů, probíhá páteřním kanálem ve výši L₁–L₂ a je obalena míšními obaly (jako mozek). Plní reflexní a převodní funkce. Vystupují z ní míšní nervy. Míšní nerv vzniká spojením předního a zadního míšního kořene. Mícha obsahuje smíšená vlákna (motorická a senzitivní) a vegetativní vlákna.

• Délka 40 až 50 cm
• Hmotnost 30 až 50 g

Cauda equina (Koňský chvost)

Svazek nervů pokračující po konci míchy. Tvořen bílou a šedou hmotou.

Bílá hmota

• Funiculus lateralis anterior a posterior – provazce, v nichž vedou nervová vlákna směrem nahoru a dolů
• Fissura mediana – přední zářez mezi předními rohy
• Sulcus anteriormedianus posteriori (zadní zářez)
• Sulcus anterolateralis – vystupují z něj vlákna předních kořenů míšních
• Sulcus posterolateralis – výstup vláken zadních kořenů míšních

Na zadním kořenu míšním se nachází uzlina ganglion spinale (obaluje těla senzitivních neuronů). Spojením předního a zadního kořene vzniká míšní nerv.

Šedá hmota

Uspořádána do tvaru H, znamená nakupení neuronů, vytváří přední a zadní rohy míšní. Postranní rohy míšní vytváří sloupce columnae anteriores, laterales a posteriores (přední obsahují motoneurony, postranní vegetativní neurony, zadní spojovací neurony). Středem vede míšní kanálek – canalis centralis.

Míšní segmenty

Mícha je rozdělena na míšní segmenty. Míšní segment je úsek míchy, z kterého se sbíhá 1 pár míšních nervů (celkem 31 párů míšních nervů – 8 krčních, 12 hrudních, 5 bederních, 5 křížových, 1 kostrční).

Míšní kořeny

Přední kořeny míšní vedou odstředivá vlákna, zadní kořeny míšní dostředivá vlákna.

Míšní reflexy

Na úrovni míchy mohou probíhat míšní reflexy. Mícha zajišťuje vyprazdňování močového měchýře a konečníku. Anatomickým základem reflexu je reflexní oblouk.
Má 5 částí:

1. receptor, čidlo;
2. dostředivá dráha (senzitivní);
3. CNS;
4. odstředivá dráha (motorická);
5. efektor.

Mícha je podřízena ve své činnosti mozku, je vývojově nejnižším reflexním ústředím, její přerušení znamená výpadek reflexů.

Míšní nervy

• Plexus cervicalis (krční pleteň);
  • senzitivně inervuje kůži hlavy a nadklíčkovou oblast, motoricky inervuje svaly krku;
  • př. nervus phrenicus – brániční nerv.
• Pažní pleteň (plexus brachialis);
  • vlákna z C₄–Th₁;
  • nervy inervují horní končetinu;
  • z této pleteně odstupují např. nervus radialis, nervus ulnaris;
• Hrudní nervy;
  • vedou v mezižeberních prostorech;
  • nevytvářejí žádné pleteně;
  • inervují stěnu hrudníku.
• Plexus lumbalis (bederní pleteň);
  • vlákna L₁–L₅;
  • inervuje kůži a svaly břicha, stehna a pánve;
  • nejsilnější nerv z této pleteně je nervus femoralis.
• Plexus sacralis (křížová pleteň);
  • nejsilnější pleteň;
  • vede vlákna ze segmentů S₁–S₅;
  • inervuje zadní stranu stehna, hýždě, bérec,nohu;
  • do této pleteně náleží nejsilnější nerv v lidském těle nervus ischiadicus (sedací nerv).

Zadní mozek

Prodloužená mícha (medulla oblongata)

Část zadního mozku a mozkového kmene, navazuje na páteřní míchu, 2 cm dlouhá, prochází velkým týlním otvorem. Vpředu fissura mediana anterior, po stranách jsou pyramidy.

• Sulcus anterolateralis – vedle pyramidy, vystupuje zde XII. hlavový nerv – nervus hypoglopus (podjazykový).
• Olivy – tělesa ležící po stranách prodloužené míchy.
• Sulcus posterolateralis – výstup IX., X. a XI. hlavového nervu.
• Struktura: šedá hmota (vytváří jádra – obrovské množství, seskupení neuronů); bílá hmota (nervová vlákna).

Most Varolův (pons Varoli)

Navazuje na prodlouženou míchu. Bílá hmota představuje procházející dráhy, šedá tvoří jádra. Výstup V. – VIII. hlavového nervu. Spolu s prodlouženou míchou tvoří spodinu čtvrté mozkové komory.

Retikulární formace:

• Útvar, který prostupuje prodlouženou míchou a Varolovým mostem až do středního mozku. Má síťovitý vzhled, skládá se z jader mnohonásobně propojených. Retikulární formace je propojena s ostatními částmi CNS.
• Funkce: aktivační a inhibiční (aktivuje a tlumí), koordinační a spojovací, centrum důležitých reflexů (sání, polykání, kašlaní, zvracení), centrum řízení životně důležitých funkcí (dýchání, srdeční činnost,TK).

Mozeček (Cerebellum)

Mozeček je uložen v zadní jámě lební, jeho průměrná hmotnost je 130–140 g. Skládá se ze dvou polokoulí (hemisfér). Hemisféry jsou spojeny tzv. červem (vermis). Na řezu rozlišujeme:

• šedou kůru mozečkovou;
• bílou hmotu, tzv. strom života (arbor vitae).

Uvnitř se nacházejí mozečková šedá jádra. Mozeček je spojen s prodlouženou míchou, Varolovým mostem a středním mozkem, přicházejí sem informace z rovnovážného, sluchového, zrakového ústrojí, ze svalů, šlach, kloubů a mozkové kůry ,tvoří strop 4. komory mozkové.

• Funkce: podílí se na řízení přesných pohybů,koordinaci,orientaci v prostoru, důležitý pro stoj a chůzi.

Střední mozek

Navazuje na most Varolův, je překryt hemisférami mozku, středem prochází Sylviův kanál (mokovod), ten spojuje 3. a 4. komoru mozkovou. Na zadní straně středního mozku je tectum (čtyřhrbolí). Střední mozek zajišťuje orientační pohyby za zdrojem světla a zvuku. Jsou v něm uložena jádra III. a IV. hlavového nervu.

Přední mozek

Mezimozek (diencephalon)

Skládá se ze dvou hlavních částí – thalamus a hypothalamus (ten je spojen s podvěskem mozkovým, hypofýzou). Jsou párové, obsahují více než 50 jader. Mezi thalamy je 3. mozková komora.

Thalamus:

• Tvořen šedou hmotou uspořádanou do jader, mezi nimi je bílá hmota;
• představuje souhrn převodních stanic dostředivých drah (přepojování vzruchů směřujících do mozkové kůry);
• Kontroluje, propouští a tlumí senzitivní vzruchy.

Hypothalamus:

• Nachází se pod 3. komorou mozkovou;
• Řídí vegetativní nervový systém;
• Jsou zde hypothalamická jádra, která řídí endokrinní žlázy, tvoří dva hormony (ADH a oxytocin).

Hypofýza (podvěsek mozkový):

Přední lalok (adenohypofýza) tvoří hormony STH, TSH, ACTH, PRL, LH, FSH. Sekrece je řízena hypotalamem, je spojen cévně krevní stopkou. Zadní lalok (neurohypofýza) není pravá žláza, jen sklad hormonů vytvořených v hypotalamu. Hypothalamická jádra produkují ADH a oxytocin.

Koncový mozek (telencephalon)

Skládá se ze dvou hemisfér, které jsou spojeny skrz kalózní těleso (corpus callosum). Corpus callosum je bílá hmota, která propojuje stejná místa obou hemisfér(komunikují spolu). Na povrchu koncového mozku je šedá kůra mozková, která má vyvýšená místa – závity (gyri) a prohloubená místa (sulci). Některé výrazné rýhy:

• sulcus centralis – odděluje čelní lalok mozkový (lobus frontalis) od temenního laloku (lobus parietalis);
• sulcus lateralis – postranní rýha, odděluje spánkový lalok (lobus temporalis) a temenní lalok (lobus parietalis);
• sulcus parietooccipitalis – odděluje týlní lalok (lobus occipitalis) a temenní lalok (lobus parietalis).

Uvnitř hemisfér je bílá hmota a v ní okrsky šedé hmoty – bazální ganglia (podílí se na řízení pohybu).

Mozkové obaly

• Pia mater (omozečnice): bezprostředně na mozku, měkká plena, tenká, průsvitná;
• Arachnoidea (pavučnice): bezcévná, ze síťovitě uspořádaných vláken, mezi nimi prostor (subarachnoideální) vyplněný mozkomíšním mokem;
• Dura mater (tvrdá plena):pevná vazivová blána, vedou v ní žíly.