Bypass: Porovnání verzí
Feedback

Z WikiSkript

m (redirect)
 
(oddělení článku)
Řádek 1: Řádek 1:
#REDIRECT [[Základní způsoby rekonstrukce v tepenné chirurgii, druhy používaných náhrad]]
<!----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
*  VLOŽENÝ ČLÁNEK
*  Pozor – tento článek je využíván dalšími články, do kterých je vložen. Buďte prosím opatrní při jeho editaci:
*    1. Nemažte příkazy <noinclude> </noinclude>. Označují části článku, které se při vkládání nepřenášejí.
*    2. Neměňte úrovně použitých nadpisů. Neuvážené použití nadpisů vyšší úrovně by mohlo znepřehlednit jiné články.
*    3. Rozsáhlejší editace, rozšíření či zkrácení článku by mohly narušit koncept dalších článků. Změny projednejte v diskusi.
* Seznam článků, do kterých je tento článek vložen, naleznete v seznamu odkazujících článků pod odkazem "Odkazuje sem".
*
* Neodstraňujte, prosím, tento komentář. V případě nejasností kontaktujte redakci (redakce@wikiskripta.eu)
*
* Toto upozornění se vkládá šablonou {{subst:Vložený článek}}
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------->[[Kategorie:Vložené články]]
[[Soubor:bypass.jpg|right|300px|thumb|Bypass]]
 
V kardiovaskulární chirurgii se pod pojmem '''bypass''' rozumí '''přemoštění zúženého nebo uzavřeného úseku tepny''' za účelem zkvalitnění/obnovení perfúze tkáně, která se nachází za zúžením.
 
;Historie&#58;
* 1953 – Murray provedl první experimentální aortokoronární bypass (bez použití mimotělního oběhu).
* 1953 – Gibbon použil mimotělní oběh.
* 1968 – Sones a Favarolo začali v mimotělním oběhu operovat aortokoronární bypassy za použití štěpů z v. saphena magna u pacientů s ICHS.
 
;Materiál bypassu&#58;
K vytvoření bypassu lze použít:
* '''žilní štěp''' (v. saphena magna, v. saphena parva, povrchové žíly HK);
* '''tepenný štěp''' (a. mammaria dextra, a. mammaria sinistra, a. radialis z nedominantní HK, a. gastroepiploica dextra, a. epigastrica inferior);
* '''cévní protézu''' (cévní protézy se využívají především v místech s větším průtokem kreve – aorta, aa. iliacae, aa. femorales; před naložením cévních svorek je nutné pacienta plně heparinizovat, po operaci se heparinizace ruší);
** porézní protézy – je nutné předsrážet vlastní krví pacienta (silně porézoní Dacron&reg;, méně porézní Dacron&reg;, Sauvageova doublevelourová protéza);
** neporézní protézy – není nutné předsrážet (Dacron&reg; impregnovaný kolagenem, expandovaný polytetrafluorethylen, ePTFE);
* '''xenograft''' (bovinní a. mammaria)
 
Cévní protéza nebo xenograft s sebou nesou vyšší riziko komplikací. Používají se tedy pouze v případech, kdy nemáme k dispozici vlastní pacientův štěp (tj. například při opakovaných reoperacích).
 
;Způsob vedení bypassu&#58;
* '''„anatomicky“''' – podél původní cévy (aortofemorální bypass, femoropopliteální);
* '''extraanatomicky''' – mimo průběh původní cévy (axilofemorální, femorofemoální).
 
;Užití žíly in situ vs. reverzní štěp.
* '''Užití žíly in situ''' (podvážeme větší větve; chlopně zrušíme speciálním deletorem; proximální část žíly napojíme na proximální část tepny, distální část žíly na distální část tepny; tato technika se využívá např. u femorokrurálního bypassu).
* '''Reverzní štěp''' (žílu extirpujeme, podvážeme všechny větve, proximální konec žíly napojíme na distální konec tepny a distální konec žílny na proximální konec tepny – aby žilní chlopně nebránily toku krve).
 
[[Soubor:786px-Coronary artery bypass surgery Image 657C-PH.jpg|left|thumb|450px|Kardiochirurgická rekonstrukce koronárního řečiště 1]]
[[Soubor:800px-Coronary artery bypass surgery Image 657B-PH.jpg|thumb|500px|right|Kardiochirurgická rekonstrukce koronární řečiště 2]]
 
<noinclude>
==Odkazy==
===Použitá literatura===
* {{Citace
| typ = kniha
|příjmení1 = Zeman  |jméno1 = Miroslav
|kolektiv = ano
|titul = Speciální chirurgie
|vydání = 2  |místo = Praha
|vydavatel = Galén  |rok = 2006  |rozsah =  575
|isbn = 80-7262-260-9  |strany =
|url =
}}
*{{Citace
| typ = kniha
| příjmení1 = Vaněk
| jméno1 = Ivan
| kolektiv = ano
| titul = Kardiovaskulární chirurgie
| vydání = 1
| místo = Praha
| vydavatel = Karolinum
| rok = 2003
| rozsah = 236
| isbn = 8024605236
}}
===Zdroj===
* {{Citace
|typ = web|příjmení1 = Beneš|jméno1 = Jiří|název = Otázky z chirurgie|rok = 2007
|citováno = 14.5.2010
|url = jirben2.chytrak.cz/materialy/chira/cevni.doc}}
</noinclude>
 
[[Kategorie:Kardiologie]]
[[Kategorie:Chirurgie]]

Verze z 26. 9. 2010, 19:27

Bypass

V kardiovaskulární chirurgii se pod pojmem bypass rozumí přemoštění zúženého nebo uzavřeného úseku tepny za účelem zkvalitnění/obnovení perfúze tkáně, která se nachází za zúžením.

Historie:
  • 1953 – Murray provedl první experimentální aortokoronární bypass (bez použití mimotělního oběhu).
  • 1953 – Gibbon použil mimotělní oběh.
  • 1968 – Sones a Favarolo začali v mimotělním oběhu operovat aortokoronární bypassy za použití štěpů z v. saphena magna u pacientů s ICHS.
Materiál bypassu:

K vytvoření bypassu lze použít:

  • žilní štěp (v. saphena magna, v. saphena parva, povrchové žíly HK);
  • tepenný štěp (a. mammaria dextra, a. mammaria sinistra, a. radialis z nedominantní HK, a. gastroepiploica dextra, a. epigastrica inferior);
  • cévní protézu (cévní protézy se využívají především v místech s větším průtokem kreve – aorta, aa. iliacae, aa. femorales; před naložením cévních svorek je nutné pacienta plně heparinizovat, po operaci se heparinizace ruší);
    • porézní protézy – je nutné předsrážet vlastní krví pacienta (silně porézoní Dacron®, méně porézní Dacron®, Sauvageova doublevelourová protéza);
    • neporézní protézy – není nutné předsrážet (Dacron® impregnovaný kolagenem, expandovaný polytetrafluorethylen, ePTFE);
  • xenograft (bovinní a. mammaria)

Cévní protéza nebo xenograft s sebou nesou vyšší riziko komplikací. Používají se tedy pouze v případech, kdy nemáme k dispozici vlastní pacientův štěp (tj. například při opakovaných reoperacích).

Způsob vedení bypassu:
  • „anatomicky“ – podél původní cévy (aortofemorální bypass, femoropopliteální);
  • extraanatomicky – mimo průběh původní cévy (axilofemorální, femorofemoální).
Užití žíly in situ vs. reverzní štěp.
  • Užití žíly in situ (podvážeme větší větve; chlopně zrušíme speciálním deletorem; proximální část žíly napojíme na proximální část tepny, distální část žíly na distální část tepny; tato technika se využívá např. u femorokrurálního bypassu).
  • Reverzní štěp (žílu extirpujeme, podvážeme všechny větve, proximální konec žíly napojíme na distální konec tepny a distální konec žílny na proximální konec tepny – aby žilní chlopně nebránily toku krve).
Soubor:786px-Coronary artery bypass surgery Image 657C-PH.jpg
Kardiochirurgická rekonstrukce koronárního řečiště 1
Soubor:800px-Coronary artery bypass surgery Image 657B-PH.jpg
Kardiochirurgická rekonstrukce koronární řečiště 2


Odkazy

Použitá literatura

  • ZEMAN, Miroslav, et al. Speciální chirurgie. 2. vydání. Praha : Galén, 2006. 575 s. ISBN 80-7262-260-9.
  • VANĚK, Ivan, et al. Kardiovaskulární chirurgie. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2003. 236 s. ISBN 8024605236.

Zdroj

  • BENEŠ, Jiří. Otázky z chirurgie [online]. ©2007. [cit. 14.5.2010]. <jirben2.chytrak.cz/materialy/chira/cevni.doc>.