Bypass: Porovnání verzí
Z WikiSkript
m (redirect) |
(oddělení článku) |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
# | <!---------------------------------------------------------------------------------------------------------------- | ||
* VLOŽENÝ ČLÁNEK | |||
* Pozor – tento článek je využíván dalšími články, do kterých je vložen. Buďte prosím opatrní při jeho editaci: | |||
* 1. Nemažte příkazy <noinclude> </noinclude>. Označují části článku, které se při vkládání nepřenášejí. | |||
* 2. Neměňte úrovně použitých nadpisů. Neuvážené použití nadpisů vyšší úrovně by mohlo znepřehlednit jiné články. | |||
* 3. Rozsáhlejší editace, rozšíření či zkrácení článku by mohly narušit koncept dalších článků. Změny projednejte v diskusi. | |||
* Seznam článků, do kterých je tento článek vložen, naleznete v seznamu odkazujících článků pod odkazem "Odkazuje sem". | |||
* | |||
* Neodstraňujte, prosím, tento komentář. V případě nejasností kontaktujte redakci (redakce@wikiskripta.eu) | |||
* | |||
* Toto upozornění se vkládá šablonou {{subst:Vložený článek}} | |||
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------->[[Kategorie:Vložené články]] | |||
[[Soubor:bypass.jpg|right|300px|thumb|Bypass]] | |||
V kardiovaskulární chirurgii se pod pojmem '''bypass''' rozumí '''přemoštění zúženého nebo uzavřeného úseku tepny''' za účelem zkvalitnění/obnovení perfúze tkáně, která se nachází za zúžením. | |||
;Historie: | |||
* 1953 – Murray provedl první experimentální aortokoronární bypass (bez použití mimotělního oběhu). | |||
* 1953 – Gibbon použil mimotělní oběh. | |||
* 1968 – Sones a Favarolo začali v mimotělním oběhu operovat aortokoronární bypassy za použití štěpů z v. saphena magna u pacientů s ICHS. | |||
;Materiál bypassu: | |||
K vytvoření bypassu lze použít: | |||
* '''žilní štěp''' (v. saphena magna, v. saphena parva, povrchové žíly HK); | |||
* '''tepenný štěp''' (a. mammaria dextra, a. mammaria sinistra, a. radialis z nedominantní HK, a. gastroepiploica dextra, a. epigastrica inferior); | |||
* '''cévní protézu''' (cévní protézy se využívají především v místech s větším průtokem kreve – aorta, aa. iliacae, aa. femorales; před naložením cévních svorek je nutné pacienta plně heparinizovat, po operaci se heparinizace ruší); | |||
** porézní protézy – je nutné předsrážet vlastní krví pacienta (silně porézoní Dacron®, méně porézní Dacron®, Sauvageova doublevelourová protéza); | |||
** neporézní protézy – není nutné předsrážet (Dacron® impregnovaný kolagenem, expandovaný polytetrafluorethylen, ePTFE); | |||
* '''xenograft''' (bovinní a. mammaria) | |||
Cévní protéza nebo xenograft s sebou nesou vyšší riziko komplikací. Používají se tedy pouze v případech, kdy nemáme k dispozici vlastní pacientův štěp (tj. například při opakovaných reoperacích). | |||
;Způsob vedení bypassu: | |||
* '''„anatomicky“''' – podél původní cévy (aortofemorální bypass, femoropopliteální); | |||
* '''extraanatomicky''' – mimo průběh původní cévy (axilofemorální, femorofemoální). | |||
;Užití žíly in situ vs. reverzní štěp. | |||
* '''Užití žíly in situ''' (podvážeme větší větve; chlopně zrušíme speciálním deletorem; proximální část žíly napojíme na proximální část tepny, distální část žíly na distální část tepny; tato technika se využívá např. u femorokrurálního bypassu). | |||
* '''Reverzní štěp''' (žílu extirpujeme, podvážeme všechny větve, proximální konec žíly napojíme na distální konec tepny a distální konec žílny na proximální konec tepny – aby žilní chlopně nebránily toku krve). | |||
[[Soubor:786px-Coronary artery bypass surgery Image 657C-PH.jpg|left|thumb|450px|Kardiochirurgická rekonstrukce koronárního řečiště 1]] | |||
[[Soubor:800px-Coronary artery bypass surgery Image 657B-PH.jpg|thumb|500px|right|Kardiochirurgická rekonstrukce koronární řečiště 2]] | |||
<noinclude> | |||
==Odkazy== | |||
===Použitá literatura=== | |||
* {{Citace | |||
| typ = kniha | |||
|příjmení1 = Zeman |jméno1 = Miroslav | |||
|kolektiv = ano | |||
|titul = Speciální chirurgie | |||
|vydání = 2 |místo = Praha | |||
|vydavatel = Galén |rok = 2006 |rozsah = 575 | |||
|isbn = 80-7262-260-9 |strany = | |||
|url = | |||
}} | |||
*{{Citace | |||
| typ = kniha | |||
| příjmení1 = Vaněk | |||
| jméno1 = Ivan | |||
| kolektiv = ano | |||
| titul = Kardiovaskulární chirurgie | |||
| vydání = 1 | |||
| místo = Praha | |||
| vydavatel = Karolinum | |||
| rok = 2003 | |||
| rozsah = 236 | |||
| isbn = 8024605236 | |||
}} | |||
===Zdroj=== | |||
* {{Citace | |||
|typ = web|příjmení1 = Beneš|jméno1 = Jiří|název = Otázky z chirurgie|rok = 2007 | |||
|citováno = 14.5.2010 | |||
|url = jirben2.chytrak.cz/materialy/chira/cevni.doc}} | |||
</noinclude> | |||
[[Kategorie:Kardiologie]] | |||
[[Kategorie:Chirurgie]] |
Verze z 26. 9. 2010, 19:27
V kardiovaskulární chirurgii se pod pojmem bypass rozumí přemoštění zúženého nebo uzavřeného úseku tepny za účelem zkvalitnění/obnovení perfúze tkáně, která se nachází za zúžením.
- Historie:
- 1953 – Murray provedl první experimentální aortokoronární bypass (bez použití mimotělního oběhu).
- 1953 – Gibbon použil mimotělní oběh.
- 1968 – Sones a Favarolo začali v mimotělním oběhu operovat aortokoronární bypassy za použití štěpů z v. saphena magna u pacientů s ICHS.
- Materiál bypassu:
K vytvoření bypassu lze použít:
- žilní štěp (v. saphena magna, v. saphena parva, povrchové žíly HK);
- tepenný štěp (a. mammaria dextra, a. mammaria sinistra, a. radialis z nedominantní HK, a. gastroepiploica dextra, a. epigastrica inferior);
- cévní protézu (cévní protézy se využívají především v místech s větším průtokem kreve – aorta, aa. iliacae, aa. femorales; před naložením cévních svorek je nutné pacienta plně heparinizovat, po operaci se heparinizace ruší);
- porézní protézy – je nutné předsrážet vlastní krví pacienta (silně porézoní Dacron®, méně porézní Dacron®, Sauvageova doublevelourová protéza);
- neporézní protézy – není nutné předsrážet (Dacron® impregnovaný kolagenem, expandovaný polytetrafluorethylen, ePTFE);
- xenograft (bovinní a. mammaria)
Cévní protéza nebo xenograft s sebou nesou vyšší riziko komplikací. Používají se tedy pouze v případech, kdy nemáme k dispozici vlastní pacientův štěp (tj. například při opakovaných reoperacích).
- Způsob vedení bypassu:
- „anatomicky“ – podél původní cévy (aortofemorální bypass, femoropopliteální);
- extraanatomicky – mimo průběh původní cévy (axilofemorální, femorofemoální).
- Užití žíly in situ vs. reverzní štěp.
- Užití žíly in situ (podvážeme větší větve; chlopně zrušíme speciálním deletorem; proximální část žíly napojíme na proximální část tepny, distální část žíly na distální část tepny; tato technika se využívá např. u femorokrurálního bypassu).
- Reverzní štěp (žílu extirpujeme, podvážeme všechny větve, proximální konec žíly napojíme na distální konec tepny a distální konec žílny na proximální konec tepny – aby žilní chlopně nebránily toku krve).
Soubor:786px-Coronary artery bypass surgery Image 657C-PH.jpg
Kardiochirurgická rekonstrukce koronárního řečiště 1
Soubor:800px-Coronary artery bypass surgery Image 657B-PH.jpg
Kardiochirurgická rekonstrukce koronární řečiště 2
Odkazy
Použitá literatura
- ZEMAN, Miroslav, et al. Speciální chirurgie. 2. vydání. Praha : Galén, 2006. 575 s. ISBN 80-7262-260-9.
- VANĚK, Ivan, et al. Kardiovaskulární chirurgie. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2003. 236 s. ISBN 8024605236.
Zdroj
- BENEŠ, Jiří. Otázky z chirurgie [online]. ©2007. [cit. 14.5.2010]. <jirben2.chytrak.cz/materialy/chira/cevni.doc>.