Zvětšení mikroskopu: Porovnání verzí
m (úprava typografie) |
(vzhled) |
||
| Řádek 7: | Řádek 7: | ||
== Celkové zvětšení světelného mikroskopu == | == Celkové zvětšení světelného mikroskopu == | ||
[[Soubor:Opticke zobrazeni mikroskop.svg|náhled|Znázornění ohniskových vzdáleností a optického intervalu na schématu optického mikroskopu.]] | [[Soubor:Opticke zobrazeni mikroskop.svg|náhled|Znázornění ohniskových vzdáleností a optického intervalu na schématu optického mikroskopu.]] | ||
Celkové zvětšení mikroskopu odpovídá součinu příčného zvětšení [[Konstrukce a funkce světelného mikroskopu#Objektivov.C3.A1 optick.C3.A1 soustava|objektivu]] | Celkové zvětšení mikroskopu odpovídá součinu příčného zvětšení [[Konstrukce a funkce světelného mikroskopu#Objektivov.C3.A1 optick.C3.A1 soustava|objektivu]] <math>Z_{ob}</math> a úhlového zvětšení [[Konstrukce a funkce světelného mikroskopu#Okul.C3.A1rov.C3.A1 optick.C3.A1 soustava .5B10.5D|okuláru]] <math>\beta_{ok}</math> Pro jeho výpočet tedy platí vztah | ||
::<math>\Gamma = Z_{ob}\cdot\beta_{ok} = \frac{\Delta }{f_{ob}} \cdot \frac{250}{f_{ok}}</math> | ::<math>\Gamma = Z_{ob}\cdot\beta_{ok} = \frac{\Delta }{f_{ob}} \cdot \frac{250}{f_{ok}}</math> | ||
Aktuální verze z 25. 3. 2025, 10:39
Zvětšení mikroskopu jakožto údaj nalezneme na okuláru a objektivu mikroskopu. Za znalosti těchto údajů lze vypočítat celkové zvětšení mikroskopu.
Celkové zvětšení světelného mikroskopu[upravit | editovat zdroj]
Celkové zvětšení mikroskopu odpovídá součinu příčného zvětšení objektivu a úhlového zvětšení okuláru Pro jeho výpočet tedy platí vztah
přičemž platí, že
- je příčné zvětšení objektivu;
- βok je úhlové zvětšení okuláru;
- fob a fok jsou ohniskové vzdálenosti objektivu a okuláru (v mm);
- Δ je optický interval mikroskopu (v mm). Vyjadřuje vzdálenost ohnisek objektivu a okuláru;
- 250 je konvenční zraková vzdálenost lidského oka vyjádřená v mm.
Vztah pro zvětšení mikroskopu lze také odvodit ze zákonů geometrické optiky, nakolik v praxi je možné jej vypočítat jako součin jednotlivých zvětšení uvedených na okuláru a objektivu.
Účinky zvětšení[upravit | editovat zdroj]
Žádoucím výsledkem zvětšení získaného okulárem a objektivem je pozorování zkoumaného předmětu s možností pozorovat více detailů. Při nevhodných kombinacích okuláru a objektivu však může docházet ke zvětšením, které nám více detailů nezobrazí. Více podrobností na toto téma lze nalézt v článku o Abbeho teorii, ve kterém jsou tyto vztahy podrobněji popsány.
Z praktického hlediska je pro pozorovatele optimální dosáhnout zvětšení užitečné celkové, které vede k pozorování nových podrobností.
Naopak v případě, že se zvětšením nepozorujeme žádné nové detaily, ale pouze zvětšený obraz, jedná se o prázdné zvětšení.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
JAROMÍR, Plášek. DML-CZ - Czech Digital Mathematics Library: Nové metody optické mikroskopie. Praha, 1996, 25 s. Dostupné také z: https://dml.cz/bitstream/handle/10338.dmlcz/139719/PokrokyMFA_41-1996-1_1.pdf. Jednota českých matematiků a fyziků.
