Zvětšení mikroskopu: Porovnání verzí
Z WikiSkript
(vzhled) |
|||
| (Není zobrazeno 7 mezilehlých verzí od 5 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
__NOTOC__ | |||
'''Zvětšení mikroskopu''' jakožto údaj nalezneme na [[Konstrukce a funkce světelného mikroskopu#Okulárová optická soustava|okuláru]] a [ | {{Zkontrolováno |20130108235749 | [[Uživatel:Tomsa|RNDr. Jan Tomsa]] |216855|20130108235749 }} | ||
'''Zvětšení mikroskopu''' jakožto údaj nalezneme na [[Konstrukce a funkce světelného mikroskopu#Okulárová optická soustava|okuláru]] a [[Konstrukce a funkce světelného mikroskopu#Objektivov.C3.A1 optick.C3.A1 soustava|objektivu]] [[mikroskop]]u. Za znalosti těchto údajů lze vypočítat celkové zvětšení mikroskopu. | |||
== Celkové zvětšení světelného mikroskopu == | == Celkové zvětšení světelného mikroskopu == | ||
[[ | [[Soubor:Opticke zobrazeni mikroskop.svg|náhled|Znázornění ohniskových vzdáleností a optického intervalu na schématu optického mikroskopu.]] | ||
Celkové zvětšení mikroskopu odpovídá součinu příčného zvětšení [ | Celkové zvětšení mikroskopu odpovídá součinu příčného zvětšení [[Konstrukce a funkce světelného mikroskopu#Objektivov.C3.A1 optick.C3.A1 soustava|objektivu]] <math>Z_{ob}</math> a úhlového zvětšení [[Konstrukce a funkce světelného mikroskopu#Okul.C3.A1rov.C3.A1 optick.C3.A1 soustava .5B10.5D|okuláru]] <math>\beta_{ok}</math> Pro jeho výpočet tedy platí vztah | ||
::<math>\Gamma = Z_{ob}\cdot\beta_{ok} = \frac{\Delta }{f_{ob}} \cdot \frac{250}{f_{ok}}</math> | ::<math>\Gamma = Z_{ob}\cdot\beta_{ok} = \frac{\Delta }{f_{ob}} \cdot \frac{250}{f_{ok}}</math> | ||
přičemž platí, že | přičemž platí, že | ||
* <math>Z_{ob} = \frac{\Delta}{f_{ob}}</math> je příčné zvětšení [ | * <math>Z_{ob} = \frac{\Delta}{f_{ob}}</math> je příčné zvětšení [[Konstrukce a funkce světelného mikroskopu#Objektivov.C3.A1 optick.C3.A1 soustava|objektivu]]; | ||
* ''β<sub>ok</sub>'' je úhlové zvětšení [ | * ''β<sub>ok</sub>'' je úhlové zvětšení [[Konstrukce a funkce světelného mikroskopu#Okul.C3.A1rov.C3.A1 optick.C3.A1 soustava .5B10.5D|okuláru]]; | ||
* ''f<sub>ob</sub>'' a ''f<sub>ok</sub>'' jsou [https://cs.wikipedia.org/wiki/Ohniskov%C3%A1_vzd%C3%A1lenost ohniskové vzdálenosti] [ | * ''f<sub>ob</sub>'' a ''f<sub>ok</sub>'' jsou [https://cs.wikipedia.org/wiki/Ohniskov%C3%A1_vzd%C3%A1lenost ohniskové vzdálenosti] [[Konstrukce a funkce světelného mikroskopu#Objektivov.C3.A1 optick.C3.A1 soustava|objektivu]] a [[Konstrukce a funkce světelného mikroskopu#Okul.C3.A1rov.C3.A1 optick.C3.A1 soustava .5B10.5D|okuláru]] (v mm); | ||
* ''Δ'' je optický interval [[optický mikroskop|mikroskopu]] (v mm). Vyjadřuje vzdálenost ohnisek [ | * ''Δ'' je optický interval [[optický mikroskop|mikroskopu]] (v mm). Vyjadřuje vzdálenost ohnisek [[Konstrukce a funkce světelného mikroskopu#Objektivov.C3.A1 optick.C3.A1 soustava|objektivu]] a [[Konstrukce a funkce světelného mikroskopu#Okul.C3.A1rov.C3.A1 optick.C3.A1 soustava .5B10.5D|okuláru]]; | ||
* ''250'' je konvenční zraková vzdálenost lidského [[Oko (biofyzika)|oka]] vyjádřená v mm | * ''250'' je konvenční zraková vzdálenost lidského [[Oko (biofyzika)|oka]] vyjádřená v mm. | ||
Vztah pro zvětšení mikroskopu lze také odvodit ze zákonů [https://cs.wikipedia.org/wiki/Geometrick%C3%A1_optika geometrické optiky], nakolik v praxi je možné jej vypočítat jako součin jednotlivých zvětšení uvedených na [ | Vztah pro zvětšení mikroskopu lze také odvodit ze zákonů [https://cs.wikipedia.org/wiki/Geometrick%C3%A1_optika geometrické optiky], nakolik v praxi je možné jej vypočítat jako součin jednotlivých zvětšení uvedených na [[Konstrukce a funkce světelného mikroskopu#Okul.C3.A1rov.C3.A1 optick.C3.A1 soustava .5B10.5D|okuláru]] a [[Konstrukce a funkce světelného mikroskopu#Objektivov.C3.A1 optick.C3.A1 soustava|objektivu]]. | ||
== Účinky zvětšení == | == Účinky zvětšení == | ||
Žádoucím výsledkem zvětšení získaného [ | Žádoucím výsledkem zvětšení získaného [[Konstrukce a funkce světelného mikroskopu#Okul.C3.A1rov.C3.A1 optick.C3.A1 soustava .5B10.5D|okulárem]] a [[Konstrukce a funkce světelného mikroskopu#Objektivov.C3.A1 optick.C3.A1 soustava|objektivem]] je pozorování zkoumaného předmětu s možností pozorovat více detailů. Při nevhodných kombinacích [[Konstrukce a funkce světelného mikroskopu#Okul.C3.A1rov.C3.A1 optick.C3.A1 soustava .5B10.5D|okuláru]] a [[Konstrukce a funkce světelného mikroskopu#Objektivov.C3.A1 optick.C3.A1 soustava|objektivu]] však může docházet ke zvětšením, které nám více detailů nezobrazí. Více podrobností na toto téma lze nalézt v článku o [[Abbeho teorie|Abbeho teorii]], ve kterém jsou tyto vztahy podrobněji popsány. | ||
Z praktického hlediska je pro pozorovatele optimální dosáhnout '''zvětšení užitečné celkové''', které vede k pozorování nových podrobností. | Z praktického hlediska je pro pozorovatele optimální dosáhnout '''zvětšení užitečné celkové''', které vede k pozorování nových podrobností. | ||
| Řádek 34: | Řádek 36: | ||
=== Použitá literatura === | === Použitá literatura === | ||
JAROMÍR, Plášek. | JAROMÍR, Plášek. ''DML-CZ - Czech Digital Mathematics Library: Nové metody optické mikroskopie''. Praha, 1996, 25 s. Dostupné také z: https://dml.cz/bitstream/handle/10338.dmlcz/139719/PokrokyMFA_41-1996-1_1.pdf. Jednota českých matematiků a fyziků. | ||
[[Kategorie:Biofyzika]] | [[Kategorie:Biofyzika]] | ||
[[Kategorie:Zkouškové otázky z biofyziky (2. LF UK)/Světelná mikroskopie]] | [[Kategorie:Zkouškové otázky z biofyziky (2. LF UK)/Světelná mikroskopie]] | ||
[[Kategorie:Významně pozměněné zkontrolované články]] | |||
Aktuální verze z 25. 3. 2025, 10:39
Zvětšení mikroskopu jakožto údaj nalezneme na okuláru a objektivu mikroskopu. Za znalosti těchto údajů lze vypočítat celkové zvětšení mikroskopu.
Celkové zvětšení světelného mikroskopu[upravit | editovat zdroj]
Celkové zvětšení mikroskopu odpovídá součinu příčného zvětšení objektivu a úhlového zvětšení okuláru Pro jeho výpočet tedy platí vztah
přičemž platí, že
- je příčné zvětšení objektivu;
- βok je úhlové zvětšení okuláru;
- fob a fok jsou ohniskové vzdálenosti objektivu a okuláru (v mm);
- Δ je optický interval mikroskopu (v mm). Vyjadřuje vzdálenost ohnisek objektivu a okuláru;
- 250 je konvenční zraková vzdálenost lidského oka vyjádřená v mm.
Vztah pro zvětšení mikroskopu lze také odvodit ze zákonů geometrické optiky, nakolik v praxi je možné jej vypočítat jako součin jednotlivých zvětšení uvedených na okuláru a objektivu.
Účinky zvětšení[upravit | editovat zdroj]
Žádoucím výsledkem zvětšení získaného okulárem a objektivem je pozorování zkoumaného předmětu s možností pozorovat více detailů. Při nevhodných kombinacích okuláru a objektivu však může docházet ke zvětšením, které nám více detailů nezobrazí. Více podrobností na toto téma lze nalézt v článku o Abbeho teorii, ve kterém jsou tyto vztahy podrobněji popsány.
Z praktického hlediska je pro pozorovatele optimální dosáhnout zvětšení užitečné celkové, které vede k pozorování nových podrobností.
Naopak v případě, že se zvětšením nepozorujeme žádné nové detaily, ale pouze zvětšený obraz, jedná se o prázdné zvětšení.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
JAROMÍR, Plášek. DML-CZ - Czech Digital Mathematics Library: Nové metody optické mikroskopie. Praha, 1996, 25 s. Dostupné také z: https://dml.cz/bitstream/handle/10338.dmlcz/139719/PokrokyMFA_41-1996-1_1.pdf. Jednota českých matematiků a fyziků.
