Zvětšení mikroskopu: Porovnání verzí

Aktuální verze z 25. 3. 2025, 10:39

Zvětšení mikroskopu jakožto údaj nalezneme na okuláru a objektivu mikroskopu. Za znalosti těchto údajů lze vypočítat celkové zvětšení mikroskopu.

Celkové zvětšení světelného mikroskopu[upravit | editovat zdroj]

Znázornění ohniskových vzdáleností a optického intervalu na schématu optického mikroskopu.

Celkové zvětšení mikroskopu odpovídá součinu příčného zvětšení objektivu $Z_{ob}$ a úhlového zvětšení okuláru $\beta _{ok}$ Pro jeho výpočet tedy platí vztah

\Gamma =Z_{ob}\cdot \beta _{ok}={\frac {\Delta }{f_{ob}}}\cdot {\frac {250}{f_{ok}}}

přičemž platí, že

$Z_{ob}={\frac {\Delta }{f_{ob}}}$ je příčné zvětšení objektivu;
β_ok je úhlové zvětšení okuláru;
f_ob a f_ok jsou ohniskové vzdálenosti objektivu a okuláru (v mm);
Δ je optický interval mikroskopu (v mm). Vyjadřuje vzdálenost ohnisek objektivu a okuláru;
250 je konvenční zraková vzdálenost lidského oka vyjádřená v mm.

Vztah pro zvětšení mikroskopu lze také odvodit ze zákonů geometrické optiky, nakolik v praxi je možné jej vypočítat jako součin jednotlivých zvětšení uvedených na okuláru a objektivu.

Účinky zvětšení[upravit | editovat zdroj]

Žádoucím výsledkem zvětšení získaného okulárem a objektivem je pozorování zkoumaného předmětu s možností pozorovat více detailů. Při nevhodných kombinacích okuláru a objektivu však může docházet ke zvětšením, které nám více detailů nezobrazí. Více podrobností na toto téma lze nalézt v článku o Abbeho teorii, ve kterém jsou tyto vztahy podrobněji popsány.

Z praktického hlediska je pro pozorovatele optimální dosáhnout zvětšení užitečné celkové, které vede k pozorování nových podrobností.

Naopak v případě, že se zvětšením nepozorujeme žádné nové detaily, ale pouze zvětšený obraz, jedná se o prázdné zvětšení.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

JAROMÍR, Plášek. DML-CZ - Czech Digital Mathematics Library: Nové metody optické mikroskopie. Praha, 1996, 25 s. Dostupné také z: https://dml.cz/bitstream/handle/10338.dmlcz/139719/PokrokyMFA_41-1996-1_1.pdf. Jednota českých matematiků a fyziků.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-{{Zkontrolováno |20141216145244| [[Uživatel:Tomsa|RNDr. Jan Tomsa]]|284537}}
+__NOTOC__
-{{Samostatná práce|2. LF UK|([[Fórum:Seminární práce/Biofyzika/2. LF|seminární práce]]
-– vypracování [[Portál:Otázky z biofyziky (2. LF UK, VL)|zkouškových otázek z biofyziky]])}}
+{{Zkontrolováno |20130108235749 | [[Uživatel:Tomsa|RNDr. Jan Tomsa]] |216855|20130108235749 }}
+'''Zvětšení mikroskopu''' jakožto údaj nalezneme na [[Konstrukce a funkce světelného mikroskopu#Okulárová optická soustava|okuláru]] a [[Konstrukce a funkce světelného mikroskopu#Objektivov.C3.A1 optick.C3.A1 soustava|objektivu]] [[mikroskop]]u. Za znalosti těchto údajů lze vypočítat celkové zvětšení mikroskopu.
 == Celkové zvětšení světelného mikroskopu ==
-odpovídá součinu příčného zvětšení objektivu (Z<sub>ob</sub>) a úhlového zvětšení okuláru (β<sub>ok</sub>). Pro jeho výpočet tedy platí vztah
+[[Soubor:Opticke zobrazeni mikroskop.svg|náhled|Znázornění ohniskových vzdáleností a optického intervalu na schématu optického mikroskopu.]]
+Celkové zvětšení mikroskopu odpovídá součinu příčného zvětšení [[Konstrukce a funkce světelného mikroskopu#Objektivov.C3.A1 optick.C3.A1 soustava|objektivu]] <math>Z_{ob}</math> a úhlového zvětšení [[Konstrukce a funkce světelného mikroskopu#Okul.C3.A1rov.C3.A1 optick.C3.A1 soustava .5B10.5D|okuláru]] <math>\beta_{ok}</math> Pro jeho výpočet tedy platí vztah
+::<math>\Gamma = Z_{ob}\cdot\beta_{ok} = \frac{\Delta }{f_{ob}} \cdot \frac{250}{f_{ok}}</math>
+přičemž platí, že
+* <math>Z_{ob} = \frac{\Delta}{f_{ob}}</math> je příčné zvětšení [[Konstrukce a funkce světelného mikroskopu#Objektivov.C3.A1 optick.C3.A1 soustava|objektivu]];
+* ''β<sub>ok</sub>'' je úhlové zvětšení [[Konstrukce a funkce světelného mikroskopu#Okul.C3.A1rov.C3.A1 optick.C3.A1 soustava .5B10.5D|okuláru]];
+* ''f<sub>ob</sub>'' a ''f<sub>ok</sub>'' jsou [https://cs.wikipedia.org/wiki/Ohniskov%C3%A1_vzd%C3%A1lenost ohniskové vzdálenosti] [[Konstrukce a funkce světelného mikroskopu#Objektivov.C3.A1 optick.C3.A1 soustava|objektivu]] a [[Konstrukce a funkce světelného mikroskopu#Okul.C3.A1rov.C3.A1 optick.C3.A1 soustava .5B10.5D|okuláru]] (v mm);
+* ''Δ'' je optický interval [[optický mikroskop|mikroskopu]] (v mm). Vyjadřuje vzdálenost ohnisek [[Konstrukce a funkce světelného mikroskopu#Objektivov.C3.A1 optick.C3.A1 soustava|objektivu]] a [[Konstrukce a funkce světelného mikroskopu#Okul.C3.A1rov.C3.A1 optick.C3.A1 soustava .5B10.5D|okuláru]];
+* ''250'' je konvenční zraková vzdálenost lidského [[Oko (biofyzika)|oka]] vyjádřená v mm.
-::<math>\Gamma = Z_{ob}\cdot\beta_{ob} = \frac{250 \Delta }{f_{ok}\cdot f_{ob}}</math>
-přičemž platí, že
+Vztah pro zvětšení mikroskopu lze také odvodit ze zákonů [https://cs.wikipedia.org/wiki/Geometrick%C3%A1_optika geometrické optiky], nakolik v praxi je možné jej vypočítat jako součin jednotlivých zvětšení uvedených na [[Konstrukce a funkce světelného mikroskopu#Okul.C3.A1rov.C3.A1 optick.C3.A1 soustava .5B10.5D|okuláru]] a [[Konstrukce a funkce světelného mikroskopu#Objektivov.C3.A1 optick.C3.A1 soustava|objektivu]].
-* <math>Z_{ob} = \frac{\Delta}{f_{ob}}</math> je příčné zvětšení objektivu
-* ''β<sub>ok</sub>'' je úhlové zvětšení okuláru
-* ''f<sub>ob</sub>'' a ''f<sub>ok</sub>'' jsou ohniskové vzdálenosti objektivu a okuláru (v mm)
-* ''Δ'' je optický interval mikroskopu (v mm)
-* ''250'' je konvenční zraková vzdálenost uvedená v mm
+== Účinky zvětšení ==
+Žádoucím výsledkem zvětšení získaného [[Konstrukce a funkce světelného mikroskopu#Okul.C3.A1rov.C3.A1 optick.C3.A1 soustava .5B10.5D|okulárem]] a [[Konstrukce a funkce světelného mikroskopu#Objektivov.C3.A1 optick.C3.A1 soustava|objektivem]] je pozorování zkoumaného předmětu s možností pozorovat více detailů. Při nevhodných kombinacích [[Konstrukce a funkce světelného mikroskopu#Okul.C3.A1rov.C3.A1 optick.C3.A1 soustava .5B10.5D|okuláru]] a [[Konstrukce a funkce světelného mikroskopu#Objektivov.C3.A1 optick.C3.A1 soustava|objektivu]] však může docházet ke zvětšením, které nám více detailů nezobrazí. Více podrobností na toto téma lze nalézt v článku o [[Abbeho teorie|Abbeho teorii]], ve kterém jsou tyto vztahy podrobněji popsány.
-Vztah pro zvětšení mikroskopu lze také odvodit ze zákonů geometrické optiky. V praxi je možné jej vypočítat jako součin jednotlivých zvětšení uvedených na okuláru a objektivu. Maximální užitečné zvětšení mikroskopu je mezi 1500-2000. (Další již není možné vzhledem k vlnové povaze světla omezující rozlišovací schopnost mikroskopu).
+Z praktického hlediska je pro pozorovatele optimální dosáhnout '''zvětšení užitečné celkové''', které vede k pozorování nových podrobností.
-=== Prázdné zvětšení ===
+Naopak v případě, že se zvětšením nepozorujeme žádné nové detaily, ale pouze zvětšený obraz, jedná se o '''prázdné zvětšení.'''
-Je takové, při kterém již nedojde k objevení nových detailů pozorovaného předmětu, pouze k jejich zvětšení.
 == Odkazy ==
 === Související články ===
 * [[Optický mikroskop]]
+* [[Princip zobrazení optickým mikroskopem]]
+* [[Hloubka ostrosti mikroskopu]]
+* [[Abbeho teorie]]
+=== Použitá literatura ===
+JAROMÍR, Plášek. ''DML-CZ - Czech Digital Mathematics Library: Nové metody optické mikroskopie''. Praha, 1996, 25 s. Dostupné také z: https://dml.cz/bitstream/handle/10338.dmlcz/139719/PokrokyMFA_41-1996-1_1.pdf. Jednota českých matematiků a fyziků.
 [[Kategorie:Biofyzika]]
+[[Kategorie:Zkouškové otázky z biofyziky (2. LF UK)/Světelná mikroskopie]]
+[[Kategorie:Významně pozměněné zkontrolované články]]