Antimykotika: Porovnání verzí
Feedback

Z WikiSkript

m (vzhled)
m (nefunkční odkaz)
 
Řádek 8: Řádek 8:


'''Zástupci:'''
'''Zástupci:'''
* {{HVLP|'''Ketokonazol'''|vyhledej=ketokonazol}} − široké antimykotické spektrum (dermatofyty, kandidy, [[dimorfní houby]], eumycety, fykomycety), ovlivňuje funkci cytochromu P-450 (blokáda tvorby ergosterolu). Podává se lokálně, systémové používání již není doporučeno z důvodu nežádoucích účinků<ref>[https://www.sukl.cz/ketokonazol-v-peroralni-forme-ema-doporucuje-pozastaveni EMA doporučuje pozastavení pozastavení užívání ketokonazolu v perorální formě] – SÚKL</ref>.
* {{HVLP|'''Ketokonazol'''|vyhledej=ketokonazol}} − široké antimykotické spektrum (dermatofyty, kandidy, [[dimorfní houby]], eumycety, fykomycety), ovlivňuje funkci cytochromu P-450 (blokáda tvorby ergosterolu). Podává se lokálně, systémové používání již není doporučeno z důvodu nežádoucích účinků.
* {{HVLP|'''Klotrimazol'''|vyhledej=klotrimazol}} − lokální, používá se pro léčbu místních [[Dermatofytózy|dermatofytóz]] a [[Vulvovaginitis candidomyceta|vaginálních kandidóz]].
* {{HVLP|'''Klotrimazol'''|vyhledej=klotrimazol}} − lokální, používá se pro léčbu místních [[Dermatofytózy|dermatofytóz]] a [[Vulvovaginitis candidomyceta|vaginálních kandidóz]].


Řádek 34: Řádek 34:
=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
* [https://en.wikipedia.org/wiki/Antifungal Antifungální léčiva – anglická Wikipedie]
* [https://en.wikipedia.org/wiki/Antifungal Antifungální léčiva – anglická Wikipedie]
=== Reference ===
<references/>
=== Použitá literatura ===
=== Použitá literatura ===
* {{Citace
* {{Citace
Řádek 49: Řádek 47:
| rozsah = 520
| rozsah = 520
}}
}}
=== Reference ===
<references/>
</noinclude>
</noinclude>



Aktuální verze z 23. 2. 2025, 20:54

Antimykotika jsou chemoterapeutika určená proti kvasinkám, kvasinkovým mikroorganismům a plísním. Mykózy dělíme na:

  • lokální mykózy − nejsou závažné, pouze obtěžují, na sliznicích, kůži, nehtech, atd.;
  • systémové mykózy − mohou být i život ohrožující, nejčastěji u pacientů s oslabenou imunitou vyvolanou nemocí nebo iatrogenně. Nejčastějším původcem je Candida albicans.

Imidazolová antimykotika[upravit | editovat zdroj]

Nejsou tak účinná jako toxičtější amfotericin BMediately: amfotericin. Ovlivňují cytochrom P-450, netvoří se tak ergosterol. Nežádoucí účinky jsou časté, ale mírné (zvracení, bolesti břicha, alergie).

Zástupci:

  • KetokonazolMediately: ketokonazol − široké antimykotické spektrum (dermatofyty, kandidy, dimorfní houby, eumycety, fykomycety), ovlivňuje funkci cytochromu P-450 (blokáda tvorby ergosterolu). Podává se lokálně, systémové používání již není doporučeno z důvodu nežádoucích účinků.
  • KlotrimazolMediately: klotrimazol − lokální, používá se pro léčbu místních dermatofytóz a vaginálních kandidóz.

Triazolová antimykotika[upravit | editovat zdroj]

  • FlukonazolMediately: flukonazol − účinnější než imidazolová antimykotika. Vyvolává méně nežádoucích účinků. Podává se při orgánových a disseminovaných mykózách.
Amfotericin B

Polyenová antimykotika[upravit | editovat zdroj]

Jsou vysoce účinná, ale jsou také vysoce toxická (obzvlášť pro ledviny a CNS). V buňkách hub se váží na ergosterol a způsobují perforace buněčné stěny, působí hlavně na kvasinky a plísně, lokálně se podává nystatinMediately: nystatin.

Zástupci:

  • Amfotericin BMediately: amfotericin − hlavně na kvasinky, plísně a prvoky, vysoká toxicita, dává se proto přednost imidazolovým antimykotikům. Používá se pouze u závažných mykóz. Podávání je pouze intravenózní.
  • NystatinMediately: nystatin − antimykotikum k lokálnímu užití.

Ostatní systémová[upravit | editovat zdroj]

  • GriseofulvinMediately: Griseofulvin − úzké spektrum, zabraňuje prorůstání vláken kůží, používá se k léčbě onychomykóz (plísňové onemocnění nehtů).
  • FlucytosinMediately: flucytosin − široké spektrum, dobře proniká, používá se k léčbě systémových mykóz.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • HYNIE, Sixtus. Farmakologie v kostce. 2. vydání. Praha : Triton, 2001. 520 s. ISBN 80-7254-181-1.

Reference[upravit | editovat zdroj]