Bazální ganglia: Porovnání verzí

Aktuální verze z 14. 2. 2025, 17:17

Bazální ganglia (nuclei basales) jsou součástí šedé hmoty koncového mozku zevně od thalamu, zanořené do bílé mozkové hmoty. Jedná se o vývojově staré struktury. Uplatňují se při vytváření a řízení pohybu, podílejí se také na kognitivních funkcích a funkcích limbického systému.

Morfologie[upravit | editovat zdroj]

Bazální ganglia

Morfologicky patří mezi bazální ganglia především velká jádra v bazální části telencephala. Jsou to^[1]:

nucleus caudatus - dlouhé, obloukovitě uložené do tvaru C, laterálně od boční komory, široká hlava - caput, směřuje vzhůru jako corpus a pokračuje dorzolaterálně jako cauda
putamen - laterální a bazální od nc. caudatus
globus pallidus – rozdělujeme jej na:
- globus pallidus medialis (pallidum internum) – výstup (output) bazální ganglion;
- globus pallidus lateralis (pallidum externum) – vmezeřené (intrinsic) bazální ganglion.

Nucleus caudatus je spolu s putamen označován jako corpus striatum a putamen spolu s globus pallidus pak tvoří nucleus lentiformis.

Striatum se dělí na: striatum ventrale - rostrální část, nc. accumbens + tuberculum olfactorium, důležitý při pocitu eufórie, spokojenosti; a na striatum dorsale - větší část, končí zde vlákna přicházející z jiných částí do bazálních jader.

Název je odvozen od pruhů (striae) šedé hmoty, které tato dvě jádra propojují skrze bílou hmotu capsula interna.

Pallidum se dělí na : pallidum ventrale - menší, přední část, pod commissura anterior; a na pallidum dorsale - větší část nad commissura anterior.

Nucleus caudatus
Putamen
Globus pallidus

Vývojově patří k bazálním gangliím také amygdala, která je však z funkčního hlediska řazena spíše k limbickému systému.^[1]

Dráhy bazálních jader[upravit | editovat zdroj]

BG a jejich propojení

Korový okruh - spojují se s kůrou telencefala
- senzomotorický - jedna část vláken spojuje bazální jádra obousměrně s motorickými a senzitivními
- asociační okruh
Limbický okruh
Mimokorové dráhy - směřují do mozkového kmene ke strukturám, ze kterých sestupují extrapyramidové dráhy (tectum, nc. ruber, formatio reticularis..)

Dále popisujeme^[2]:

substantia innominata Reicherti – skupina struktur bazálně od bazálních ganglií skládající se z
- striatum ventrale / nucleus accumbens – ventrální části striata;
- pallidum ventrale – ventrální části globus pallidus;
- rostrálních (mediálních a centrálních) jader corpus amygdaloideum;^[1]
- nucleus basalis Meynerti – rozptýlená šedá hmota tvořená neurony produkujícími acetylcholin;
nucleus subthalamicus (corpus Luysi) – jádro uloženo v subthalamu bazálně od zona incerta, zapojené jako tzv. intrinsic (vmezeřené) jádro do okruhu bazálních ganglií;
substantia nigra – tmavé jádro uložené v mesencefalu. Rozlišujeme:
- pars compacta – monoaminergní jádro produkující dopamin pro corpus striatum (A9 v systému monoaminergních jader);
- pars reticularis – output (výstupní) bazální ganglion.

Bazální ganglia jsou zapojena do okruhu. Obecné schéma je: kůra → vstupní bazální ganglion → výstupní bazální ganglion → thalamus → kůra. Rozdělení bazálních ganglií podle zapojení^[1]^[3]:

vstupní (input) bazální ganglia:
- přijímají informace z mozkové kůry;
- jejich neurony jsou inhibiční (mediátor GABA);
- corpus striatum (ncl. caudatus, putamen, striatum ventrale = ncl. accumbens septi);
výstupní (output) bazální ganglia:
- vysílají informace přes thalamus do mozkové kůry či přímo do mozkového kmene (retikulární formace);
- jejich neurony jsou také inhibiční (GABA);
- globus pallidus medialis, pallidum ventrale (→ kůra) a substantia nigra, pars reticularis (→ kmen);
vmezeřená (intrinsic) bazální ganglia:
- převádějí informace mezi vstupními a výstupním jádry v tzv. nepřímé dráze;
  - globus pallidus lateralis (inhibiční neurony – GABA);
  - ncl. subthalamicus (excitační neurony – glutamát);
- modulují aktivitu corpus striatum a přímé/nepřímé dráhy prostřednictvím dopaminu – pars compacta substantiae nigrae.


			Tady musí proběhnout stylistická úprava.
			Články ve WikiSkriptech by měly připomínat kapitoly v učebnici, ne bodové poznámky.
			V nápovědě můžete se podívat jak vypadá ideální članek. O vhodných změnách se lze poradit v diskusi.

Kličky bazálních ganglií[upravit | editovat zdroj]

Na základě toho, z jaké korové oblasti přicházejí podněty do okruhu bazálních ganglií, jaká jádra se uplatňují jako vstupní a výstupní a do jaké funkční korové oblasti směřuje následně projekce, popisujeme čtyři kličky bazálních ganglií.

	Kůra →	→Vstupní BG →	→ Výstupní BG →	→ Jádra thalamu →	→ Kůra	Funkce
Senzorimotorická	primární motorická (4), premotorická a suplementární motorická (6), somatosenzitivní (3, 1, 2)	putamen	globus pallidus medialis, substantia nigra − pars ret.	ncl. ventrales anteriores (VA) (ncl. ventrales laterales (VL))	suplementární motorická (6)	základní motorické vzorce
Okulomotorická	frontální okohybné pole (8), prefrontální, sekundární zraková (18, 19)	ncl. caudatus	globus pallidus medialis, substantia nigra − pars ret.	ncl. ventrales anteriores (VA) ncl. mediodorsales (MD)	frontální okohybné pole (8)	motorika oční koule
Asociační	prefrontální, zadní parietální, premotorická (6)	caput ncl. caudati	globus pallidus medialis, substantia nigra − pars ret.	ncl. ventrales anteriores (VA) ncl. mediodorsales (MD)	prefrontální (6)	prostorová paměť
Limbická	orbitofrontální (11, 12, 47), limbické korové oblasti (hippokampální formace, gyrus cinguli)	striatum ventrale (ncl. accumbens), caput ncl. caudati	pallidum ventrale	ncl. mediodorsales (MD) (ncl. ventrales anteriores (VA))	orbitofrontální (11, 12, 47), area cincularis ant.	motorická odpověď limbického systému

^[1]^[3]^[2]

Přímá a nepřímá dráha[upravit | editovat zdroj]

Bazální ganglia jsou v okruhu zapojena do přímé a nepřímé dráhy. V případě senzomotorické kličky je tvoří^[2]:

přímá dráha: kůra – striatum – globus pallidus medialis (pallidum internum) – thalamus – kůra;
nepřímá dráha: kůra – striatum – globus pallidus lateralis (pallidum externum) – ncl. subthalamicus – globus pallidus medialis – thalamus – kůra.

Funkce[upravit | editovat zdroj]

Bazální ganglia se podílejí na řízení motorických funkcí a částečně i na kognitivních funkcích. Na motoriku mají obecně tlumivý vliv – jednak zpětnovazebně přímým působením na neurony motorické kůry a jednak dopředně tlumením korových podnětů prostřednictvím retikulární formace.

Úloha bazálních ganglií v řízení motoriky[upravit | editovat zdroj]

Bazální ganglia se významně podílejí na řízení motoriky. Aktivují se před zahájením pohybu, podílejí se tedy pravděpodobně na jeho plánování.^[4] Uvádí se také, že se podílejí na kontrole složitých pohybových vzorců, jako je např. psaní, hra s míčem či řeč.^[5]

Zapojení bazálních ganglií

Informace přicházející z především z motorických a somatosenzitivních oblastí mozkové kůry vstupují do putamen. Dále pokračují^[2]:

přímou drahou: putamen inhibuje pomocí GABA globus pallidus medialis. Globus pallidus medialis je také inhibiční, svou vysokou spontánní aktivitou tlumí thalamus (GABA). Je-li samo inhibováno, tlumení thalamu je sníženo a ten excitačně (pomocí glutamátu) působí na mozkovou kůru (především suplementární motorickou oblast). Zvýšená aktivita v této dráze má tedy za následek vyšší pohybovou aktivitu. Její funkcí je proto podpora pohybů.
nepřímou drahou: putamen inhibuje pomocí GABA globus pallidus lateralis. Tím je utlumen jeho inhibiční vliv na ncl. subthalamicus, které tak excituje přes glutamát globus pallidus medialis. Inhibice thalamu jeho prostřednictvím vzrůstá a excitační vliv na mozkovou kůru je utlumen. Nepřímá dráha slouží především k potlačení nechtěných pohybů. V případě její zvýšené aktivity dochází k potlačení pohybů.

Přímá a nepřímá dráha BG

Druhé výstupní ganglion – pars reticularis substantiae nigrae – se uplatňuje v přenosu signálů přímo do mozkového kmene a retikulární formace a dále do tzv. mimopyramidových sestupných drah.

Aktivita v obou drahách by měla být v rovnováze. V případě jejího narušení dochází k hyperkinetickým, popř. hypokinetickým poruchám. Na modulaci aktivity jednotlivých drah má zásadní vliv pars compacta substatiae nigrae působením dopaminu. Ten:

přes D₁ receptory zvyšuje aktivitu v přímé dráze;
přes D₂ receptory snižuje aktivitu v nepřímé dráze.^[4]

Oslabení dopaminergního vlivu v případě degenerace dopaminergních neuronů substantia nigra má za následek zvýšenou aktivitu v nepřímé dráze vedoucí k hypokinezi (Parkinsonova choroba).

Kaudátový okruh[upravit | editovat zdroj]

Podle některých autorů se bazální ganglia prostřednictvím tzv. kaudátového okruhu uplatňují v kognitivní kontrole motoriky.^[5] Výše popsaný mechanismus pak bývá označován jako putamenový okruh a je mu připisováno vykonávání exekutivních funkcí.

Nucleus caudatus je pod vlivem asociačních oblastí kůry, integruje senzorické a motorické informace. Výstup pak probíhá přes globus pallidus medialis, VA a VL jádra thalamu a do premotorické a suplemetární motorické oblasti kůry. Tímto okruhem je zajištěno podvědomé zahájení motorické odpovědi např. v krizové situaci.

Cévní zásobení[upravit | editovat zdroj]

Na cévním zásobení bazálních ganglií se podílí zejména arteriae centrales anteromediales (z a. cerebri anterior a a. communicans anterior), anterolaterales (také aa. lenticulostriatae, z a. cerebri media) a posteromediales (z a. cerebri posterior a a. communicans posterior).^[2]

Klinicky významné jsou:

z anteromediální skupiny a. recurrens Heubneri – zásobuje caput ncl. caudati, přední raménko capsula interna, přední část ncl. lentiformis, thalamu, hypothalamu, čichového mozku. Při uzávěru dochází ke kontralaterální hemiparéze s faciální predominancí.
z anterolaterální skupiny a. hemorrhagica Charcoti – zásobuje striatum, globus pallidus, přední část capsula interna. Uzávěr vyvolá kontralaterální hemiparézu. Často praská u hypertoniků a bývá příčínou cévní mozkové příhody.^[1]

Žilní krev sbírají hluboké mozkové žíly – v. septi pellucidi a v. thalamostriata, které ústí do v. cerebri interna. Ta pokračuje do v. cerebri magna Galeni a ústí do sinus rectus.^[2]

Poruchy[upravit | editovat zdroj]

Poškození striata (tj. putamen a ncl. caudatus) vyvolává poruchy pohybů, ty jsou pak choreatické a atetoidní, objevuje se hemibalismus a myoklonie. Vzniká hyperkineticko-hypotonický syndrom. Degenerace neuronů striata je příčinou Huntingtonovy chorey.

Poškození globus pallidus vyvolá útlum pohybů i řeči, může vést i ke katalepsii.

Porucha nucleus subthalamicus vede k druhostrannému hemibalismu.

Poškození substantia nigra způsobuje hypokineticko-hypertonický syndrom (Parkinsonův syndrom). Ten je charakterizován svalovou rigiditou, omezením pohybů a klidovým třesem, který mizí při naučených pohybech a ve spánku.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

GRIM, Miloš a Rastislav DRUGA. Základy anatomie : 5. Anatomie krajin těla. 1. vydání. Praha : Galén, 2008. ISBN 978-80-7262-179-8.

ČIHÁK, Radomír a Miloš GRIM. Anatomie. 2. upravené a doplněné vydání. Praha : Grada Publishing, 2004. 673 s. sv. 3. ISBN 80-247-1132-X.

TROJAN, Stanislav, et al. Lékařská fyziologie. 4., přepracované a upravené vydání. Praha : Grada Publishing, a. s, 2003. 772 s. ISBN 80-247-0512-5.

Reference[upravit | editovat zdroj]

↑ Skočit nahoru k: ^a ^b ^c ^d ^e ^f KACHLÍK, David. Telencephalon [přednáška k předmětu Anatomie, obor Všeobecné lékařství, 3. lékařská fakulta Univerzita Karlova]. Praha. 29. 3. 2011. Dostupné také z <http://old.lf3.cuni.cz/anatomie/cns_telencephalon_prednaska.zip>.
↑ Skočit nahoru k: ^a ^b ^c ^d ^e ^f GRIM, Miloš a Rastislav DRUGA. Základy anatomie : 5. Anatomie krajin těla. 1. vydání. Praha : Galén, 2008. ISBN 978-80-7262-179-8.
↑ Skočit nahoru k: ^a ^b Ústav anatomie 3. LF UK. Zapojení bazálních ganglií [online]. [cit. 2011-05-23]. <http://old.lf3.cuni.cz/anatomie/cns_telencephalon_zapojeni.htm>.
↑ Skočit nahoru k: ^a ^b GANONG, William F. Přehled lékařské fyziologie. 20. vydání. Praha : Galén, 2005. 890 s. ISBN 80-7262-311-7.
↑ Skočit nahoru k: ^a ^b GUYTON, Arthur C a John E HALL. Textbook of Medical Physiology. 11. vydání. Elsevier, 2006. 1104 s. 11; ISBN 978-0-7216-0240-0.

[kachlik-1] Skočit nahoru k: ^a ^b ^c ^d ^e ^f KACHLÍK, David. Telencephalon [přednáška k předmětu Anatomie, obor Všeobecné lékařství, 3. lékařská fakulta Univerzita Karlova]. Praha. 29. 3. 2011. Dostupné také z <http://old.lf3.cuni.cz/anatomie/cns_telencephalon_prednaska.zip>.

[druga-2] Skočit nahoru k: ^a ^b ^c ^d ^e ^f GRIM, Miloš a Rastislav DRUGA. Základy anatomie : 5. Anatomie krajin těla. 1. vydání. Praha : Galén, 2008. ISBN 978-80-7262-179-8.

[3lf-3] Skočit nahoru k: ^a ^b Ústav anatomie 3. LF UK. Zapojení bazálních ganglií [online]. [cit. 2011-05-23]. <http://old.lf3.cuni.cz/anatomie/cns_telencephalon_zapojeni.htm>.

[ganong-4] Skočit nahoru k: ^a ^b GANONG, William F. Přehled lékařské fyziologie. 20. vydání. Praha : Galén, 2005. 890 s. ISBN 80-7262-311-7.

[guyton-5] Skočit nahoru k: ^a ^b GUYTON, Arthur C a John E HALL. Textbook of Medical Physiology. 11. vydání. Elsevier, 2006. 1104 s. 11; ISBN 978-0-7216-0240-0.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
+__notoc__
+'''Bazální ganglia''' (''nuclei basales'') jsou součástí šedé hmoty [[přední mozek|koncového mozku]] zevně od [[Thalamus|thalamu]], zanořené do bílé mozkové hmoty. Jedná se o vývojově staré struktury. Uplatňují se při vytváření a řízení pohybu, podílejí se také na kognitivních funkcích a funkcích [[Limbický systém|limbického systému]].
+==Morfologie==
+[[Soubor:Bazální ganglia.jpg|náhled|250px|Bazální ganglia]]
+Morfologicky patří mezi bazální ganglia především '''velká jádra v bazální části telencephala'''. Jsou to<ref name="kachlik">{{Citace
+| typ = přednáška
+| příjmení = Kachlík
+| jméno = David
+| téma = Telencephalon
+| předmět = Anatomie
+| obor = Všeobecné lékařství
+| fakulta = 3. lékařská fakulta
+| univerzita = Univerzita Karlova
+| místo = Praha
+| datum = 29. 3. 2011
+| url = http://old.lf3.cuni.cz/anatomie/cns_telencephalon_prednaska.zip
+}}</ref>:
+:*'''nucleus caudatus''' - dlouhé, obloukovitě uložené do tvaru C, laterálně od boční komory, široká hlava - caput, směřuje vzhůru jako corpus a pokračuje dorzolaterálně jako cauda
+:*'''putamen''' - laterální a bazální od nc. caudatus
+:*'''globus pallidus''' – rozdělujeme jej na:
+:**''globus pallidus medialis'' (pallidum internum) – výstup (output) bazální ganglion;
+:**''globus pallidus lateralis'' (pallidum externum) – vmezeřené (intrinsic) bazální ganglion.
+''Nucleus caudatus'' je spolu s ''putamen'' označován jako '''corpus striatum''' a ''putamen'' spolu s ''globus pallidus'' pak tvoří '''nucleus lentiformis.'''
+'''Striatum''' se dělí na: ''striatum ventrale'' - rostrální část, ''nc. accumbens'' + ''tuberculum olfactorium'', důležitý při pocitu eufórie, spokojenosti; a na ''striatum dorsale'' - větší část, končí zde vlákna přicházející z jiných částí do bazálních jader.
+{{Poznámka|Název je odvozen od pruhů (''striae'') šedé hmoty, které tato dvě jádra propojují skrze bílou hmotu [[capsula interna]].}}
+'''Pallidum''' se dělí na : ''pallidum ventrale'' - menší, přední část, pod ''commissura anterior''; a na ''pallidum dorsale'' - větší část nad commissura anterior.
+<gallery>
+Soubor:Caudate_nucleus.png|Nucleus caudatus
+Soubor:Putamen.png|thumb|Putamen
+Soubor:Globus pallidus.png|Globus pallidus
+</gallery>
+Vývojově patří k bazálním gangliím také [[Limbický systém#Amygdala|amygdala]], která je však z funkčního hlediska řazena spíše k limbickému systému.<ref name="kachlik" />
+==Dráhy bazálních jader==
+[[Soubor:BG1.jpeg|thumb|right|300px|BG a jejich propojení]]
+* ''Korový okruh'' - spojují se s kůrou telencefala
+** senzomotorický - jedna část vláken spojuje bazální jádra obousměrně s motorickými a senzitivními
+** asociační okruh
+* ''Limbický okruh''
+* ''Mimokorové dráhy'' - směřují do mozkového kmene ke strukturám, ze kterých sestupují extrapyramidové dráhy (tectum, nc. ruber, formatio reticularis..)
+Dále popisujeme<ref name="druga">{{Citace
+| typ = kniha
+| isbn = 978-80-7262-179-8
+| příjmení1 = Grim
+| jméno1 = Miloš
+| příjmení2 = Druga
+| jméno2 = Rastislav
+| titul = Základy anatomie
+| podnázev = 5. Anatomie krajin těla
+| vydání = 1
+| místo = Praha
+| vydavatel = Galén
+| rok = 2008
+}}</ref>:
+*'''substantia innominata ''Reicherti''''' – skupina struktur bazálně od bazálních ganglií skládající se z
+**''striatum ventrale'' / ''nucleus accumbens'' – ventrální části striata;
+**''pallidum ventrale'' – ventrální části ''globus pallidus'';
+**rostrálních (mediálních a centrálních) jader ''corpus amygdaloideum'';<ref name="kachlik" />
+**''nucleus basalis Meynerti'' – rozptýlená šedá hmota tvořená neurony produkujícími acetylcholin;
+*'''nucleus subthalamicus (corpus Luysi)''' – jádro uloženo v [[Subthalamus|subthalamu]] bazálně od ''zona incerta'', zapojené jako tzv. ''intrinsic'' (vmezeřené) jádro do okruhu bazálních ganglií;
+*'''substantia nigra''' – tmavé jádro uložené v [[Střední mozek|mesencefalu]]. Rozlišujeme:
+**''pars compacta'' – [[Monoaminergní jádra|monoaminergní jádro]] produkující dopamin pro ''corpus striatum'' (A9 v systému monoaminergních jader);
+**''pars reticularis'' – output (výstupní) bazální ganglion.
+Bazální ganglia jsou zapojena do okruhu. Obecné schéma je: '''kůra → vstupní bazální ganglion → výstupní bazální ganglion → thalamus → kůra'''. Rozdělení bazálních ganglií podle zapojení<ref name="kachlik" /><ref name="3lf">{{Citace
+| typ = web
+| korporace = Ústav anatomie 3. LF UK
+| url = http://old.lf3.cuni.cz/anatomie/cns_telencephalon_zapojeni.htm
+| název = Zapojení bazálních ganglií
+| citováno = 2011-05-23
+}}</ref>:
+*'''vstupní (input) bazální ganglia:'''
+**přijímají informace z mozkové kůry;
+**jejich neurony jsou inhibiční (mediátor [[GABA]]);
+**corpus striatum (ncl.&nbsp;caudatus, putamen, striatum ventrale = ncl.&nbsp;accumbens septi);
+*'''výstupní (output) bazální ganglia:'''
+**vysílají informace přes thalamus do mozkové kůry či přímo do [[Mozkový kmen|mozkového kmene]] ([[retikulární formace]]);
+**jejich neurony jsou také inhibiční (GABA);
+**globus pallidus medialis, pallidum ventrale (→ kůra) a substantia nigra, pars reticularis (→ kmen);
+*'''vmezeřená (intrinsic) bazální ganglia:'''
+**převádějí informace mezi vstupními a výstupním jádry v tzv. nepřímé dráze;
+***globus pallidus lateralis (inhibiční neurony – GABA);
+***ncl.&nbsp;subthalamicus (excitační neurony – [[glutamát]]);
+**modulují aktivitu corpus striatum a přímé/nepřímé dráhy prostřednictvím [[dopamin]]u – pars compacta substantiae nigrae.
+{{Stylistická úprava}}
+===Kličky bazálních ganglií===
+Na základě toho, z jaké korové oblasti přicházejí podněty do okruhu bazálních ganglií, jaká jádra se uplatňují jako vstupní a výstupní a do jaké [[funkční korové oblasti]] směřuje následně projekce, popisujeme čtyři '''kličky bazálních ganglií'''.
+{| class="wikitable"
+! width="120px" |
+! width="170px" |Kůra →
+! width="110px" |→Vstupní BG →
+! width="170px" |→ Výstupní BG →
+! width="170px" |→ [[Thalamus|Jádra thalamu]] →
+! width="170px" |→ Kůra
+! width="120px" |Funkce
+|-
+!Senzorimotorická
+|primární motorická (4), premotorická a suplementární motorická (6), somatosenzitivní (3, 1, 2)||putamen||globus pallidus medialis, substantia nigra − pars ret.||ncl.&nbsp;ventrales anteriores (VA) (ncl.&nbsp;ventrales laterales (VL))||suplementární motorická (6)||základní motorické vzorce
+|-
+!Okulomotorická
+|frontální okohybné pole (8), prefrontální, sekundární zraková (18, 19)||ncl.&nbsp;caudatus||globus pallidus medialis, substantia nigra − pars ret.||ncl.&nbsp;ventrales anteriores (VA) ncl.&nbsp;mediodorsales (MD)||frontální okohybné pole (8)||motorika oční koule
+|-
+!Asociační
+|prefrontální, zadní parietální, premotorická (6)||caput ncl.&nbsp;caudati||globus pallidus medialis, substantia nigra − pars ret.||ncl.&nbsp;ventrales anteriores (VA) ncl.&nbsp;mediodorsales (MD)||prefrontální (6)||prostorová paměť
+|-
+!Limbická
+|orbitofrontální (11, 12, 47), limbické korové oblasti (hippokampální formace, gyrus cinguli)||striatum ventrale (ncl.&nbsp;accumbens), caput ncl.&nbsp;caudati||pallidum ventrale||ncl.&nbsp;mediodorsales (MD) (ncl.&nbsp;ventrales anteriores (VA))||orbitofrontální (11, 12, 47), area cincularis ant.||motorická odpověď limbického systému
+|-
+|}<ref name="kachlik" /><ref name="3lf" /><ref name="druga" />
+===Přímá a nepřímá dráha===
+Bazální ganglia jsou v okruhu zapojena do '''přímé a nepřímé dráhy'''. V případě senzomotorické kličky je tvoří<ref name="druga" />:
+*přímá dráha: '''kůra – striatum – globus pallidus medialis (pallidum internum) – thalamus – kůra''';
+*nepřímá dráha: '''kůra – striatum – globus pallidus lateralis (pallidum externum) – ncl.&nbsp;subthalamicus – globus pallidus medialis – thalamus – kůra'''.
+== Funkce ==
+Bazální ganglia se podílejí na řízení motorických funkcí a částečně i na kognitivních funkcích. Na motoriku mají obecně tlumivý vliv – jednak zpětnovazebně přímým působením na neurony motorické kůry a jednak dopředně tlumením korových podnětů prostřednictvím [[retikulární formace]].
+===Úloha bazálních ganglií v řízení motoriky===
+Bazální ganglia se významně podílejí na řízení motoriky. Aktivují se před zahájením pohybu, podílejí se tedy pravděpodobně na jeho plánování.<ref name="ganong">{{Citace
+| typ = kniha
+| isbn = 80-7262-311-7
+| příjmení1 = Ganong
+| jméno1 = William F
+| titul = Přehled lékařské fyziologie
+| vydání = 20
+| místo = Praha
+| vydavatel = Galén
+| rok = 2005
+| rozsah = 890
+}}</ref> Uvádí se také, že se podílejí na kontrole složitých pohybových vzorců, jako je např. psaní, hra s míčem či řeč.<ref name="guyton">{{Citace
+| typ = kniha
+| isbn = 978-0-7216-0240-0
+| příjmení1 = Guyton
+| jméno1 = Arthur C
+| příjmení2 = Hall
+| jméno2 = John E
+| titul = Textbook of Medical Physiology
+| vydání = 11
+| vydavatel = Elsevier
+| rok = 2006
+| rozsah = 1104
+| edice = 11
+}}</ref>
 [[Soubor:BG zapojení.png|Zapojení bazálních ganglií|thumb]]
+Informace přicházející z především z motorických a somatosenzitivních oblastí mozkové kůry vstupují do '''putamen'''. Dále pokračují<ref name="druga" />:
+*'''přímou drahou''': putamen inhibuje pomocí GABA globus pallidus medialis. Globus pallidus medialis je také inhibiční, svou vysokou spontánní aktivitou tlumí thalamus (GABA). Je-li samo inhibováno, tlumení thalamu je sníženo a ten excitačně (pomocí glutamátu) působí na mozkovou kůru (především suplementární motorickou oblast). Zvýšená aktivita v této dráze má tedy za následek vyšší pohybovou aktivitu. Její funkcí je proto '''podpora pohybů'''.
+*'''nepřímou drahou''': putamen inhibuje pomocí GABA globus pallidus lateralis. Tím je utlumen jeho inhibiční vliv na ncl.&nbsp;subthalamicus, které tak excituje přes glutamát globus pallidus medialis. Inhibice thalamu jeho prostřednictvím vzrůstá a excitační vliv na mozkovou kůru je utlumen. Nepřímá dráha slouží především k potlačení nechtěných pohybů. V případě její zvýšené aktivity dochází k '''potlačení pohybů'''.
+[[Soubor:C7D53B82-71A0-4573-8C2C-DACDE7437A6A.jpeg|right|thumb|350px|Přímá a nepřímá dráha BG]]
+Druhé výstupní ganglion – pars reticularis substantiae nigrae – se uplatňuje v přenosu signálů přímo do mozkového kmene a retikulární formace a dále do tzv. [[Mimopyramidové dráhy|mimopyramidových sestupných drah]].
+Aktivita v obou drahách by měla být v rovnováze. V případě jejího narušení dochází k hyperkinetickým, popř. hypokinetickým poruchám. Na modulaci aktivity jednotlivých drah má zásadní vliv pars compacta substatiae nigrae působením '''[[dopamin]]u'''. Ten:
+*přes D<sub>1</sub> receptory zvyšuje aktivitu v přímé dráze;
+*přes D<sub>2</sub> receptory snižuje aktivitu v nepřímé dráze.<ref name="ganong" />
+Oslabení dopaminergního vlivu v případě degenerace dopaminergních neuronů substantia nigra má za následek zvýšenou aktivitu v nepřímé dráze vedoucí k hypokinezi (Parkinsonova choroba).
+===Kaudátový okruh===
+Podle některých autorů se bazální ganglia prostřednictvím tzv. '''kaudátového okruhu''' uplatňují v kognitivní kontrole motoriky.<ref name="guyton" /> Výše popsaný mechanismus pak bývá označován jako '''putamenový okruh''' a je mu připisováno vykonávání exekutivních funkcí.
+Nucleus caudatus je pod vlivem asociačních oblastí kůry, integruje senzorické a motorické informace. Výstup pak probíhá přes globus pallidus medialis, VA a VL jádra thalamu a do premotorické a suplemetární motorické oblasti kůry. Tímto okruhem je zajištěno podvědomé zahájení motorické odpovědi např. v krizové situaci.
+==Cévní zásobení==
+Na cévním zásobení bazálních ganglií se podílí zejména ''arteriae centrales anteromediales'' (z a.&nbsp;cerebri anterior a a.&nbsp;communicans anterior), ''anterolaterales'' (také aa.&nbsp;lenticulostriatae, z a.&nbsp;cerebri media) a ''posteromediales'' (z a.&nbsp;cerebri posterior a a.&nbsp;communicans posterior).<ref name="druga" />
+Klinicky významné jsou:
-'''Bazální ganglia''' jsou součástí šedé hmoty [[Koncový mozek|koncového mozku]] zevně od [[Thalamus|thalamu]]. Sestávají z ''nucleus caudatus'', ''nucleus lentiformis'' (tvořené ''putamen'' a ''globus pallidus''), ''corpus amygdaloideum'' a ''claustrum''.
+*z anteromediální skupiny '''a.&nbsp;recurrens ''Heubneri''''' – zásobuje caput ncl.&nbsp;caudati, přední raménko [[capsula interna]], přední část ncl.&nbsp;lentiformis, thalamu, hypothalamu, čichového mozku. Při uzávěru dochází ke kontralaterální [[Hemiparéza|hemiparéze]] s faciální predominancí.
+*z anterolaterální skupiny '''a.&nbsp;hemorrhagica ''Charcoti''''' – zásobuje striatum, globus pallidus, přední část capsula interna. Uzávěr vyvolá kontralaterální hemiparézu. Často praská u hypertoniků a bývá příčínou [[Cévní mozkové příhody/PGS|cévní mozkové příhody]].<ref name="kachlik" />
-=== Funkce ===
+Žilní krev sbírají hluboké mozkové žíly – ''v.&nbsp;septi pellucidi'' a ''v.&nbsp;thalamostriata'', které ústí do ''v.&nbsp;cerebri interna''. Ta pokračuje do ''v.&nbsp;cerebri magna Galeni'' a ústí do ''sinus rectus''.<ref name="druga" />
-Bazální ganglia se podílejí na řízení motorických funkcí a částečně i na kognitivních funkcích. Na motoriku mají obecně tlumivý vliv – jednak ''zpětnovazebně'' přímým působením na neurony motorické kůry a jednak ''dopředně'' tlumením korových podnětů prostřednictvím [[retikulární formace]].
-=== Poruchy ===
+==Poruchy==
-Poškození '''striata''' (tj. ''putamen'' a ''ncl. caudatus'') vyvolává poruchy pohybů, ty jsou pak [[chorea]]tické a [[Atetóza|atetoidní]], objevuje se [[hemibalismus]] a [[myoklonie]]. Vzniká hyperkineticko-hypotonický syndrom.
+Poškození '''striata''' (tj. ''putamen'' a ''ncl.&nbsp;caudatus'') vyvolává poruchy pohybů, ty jsou pak [[chorea]]tické a [[Atetóza|atetoidní]], objevuje se [[hemibalismus]] a [[myoklonie]]. Vzniká hyperkineticko-hypotonický syndrom. Degenerace neuronů striata je příčinou [[Huntingtonova choroba|Huntingtonovy chorey]].
 Poškození '''globus pallidus''' vyvolá útlum pohybů i řeči, může vést i ke [[Katalepsie|katalepsii]].
@@ Řádek 13: / Řádek 196: @@
 Porucha '''nucleus subthalamicus''' vede k druhostrannému hemibalismu.
-Poškození '''substantia nigra''' způsobuje hypokineticko-hypertonický syndrom ([[Parkinsonův syndrom]]). Ten je charakterizován svalovou rigiditou, omezením pohybů a klidovým třesem, který mizí při naučených pohybech a ve spánku.
+Poškození '''substantia nigra''' způsobuje hypokineticko-hypertonický syndrom ([[Parkinsonský syndrom|Parkinsonův syndrom]]). Ten je charakterizován svalovou rigiditou, omezením pohybů a klidovým třesem, který mizí při naučených pohybech a ve spánku.
+<noinclude>
 ==Odkazy==
 ===Související články===
 *[[Motorický systém]]
-=== Použitá literatura ===
+*[[Volní motorika]]
+===Externí odkazy===
+*[http://thebrain.mcgill.ca/flash/index_a.html The Brain from Top to Bottom]
+*[http://www.nan.upol.cz/neuro/cd764_2.html NEUROANATOMIE I – Struktury centrálního nervového systému – Bazální ganglia]
+===Použitá literatura===
+*{{Citace
+| typ = kniha
+| isbn = 978-80-7262-179-8
+| příjmení1 = Grim
+| jméno1 = Miloš
+| příjmení2 = Druga
+| jméno2 = Rastislav
+| titul = Základy anatomie
+| podnázev = 5. Anatomie krajin těla
+| vydání = 1| místo = Praha
+| vydavatel = Galén
+| rok = 2008
+}}
 *{{Citace
-|typ = kniha
+| typ = kniha
-|korporace =
+| isbn = 80-247-1132-X
-|příjmení1 = Čihák
+| příjmení1 = Čihák
-|jméno1 = Radomír
+| jméno1 = Radomír
-|příjmení2 =
+| příjmení2 = Grim
-|jméno2 =
+| jméno2 = Miloš
-|příjmení3 =
+| titul = Anatomie
-|jméno3 =
+| vydání = 2. upravené a doplněné
-|kolektiv = ano
+| místo = Praha
-|titul = Anatomie 3
+| vydavatel = Grada Publishing
-|vydání = 2
+| rok = 2004
-|místo = Praha
+| rozsah = 673
-|vydavatel = Grada Publishing
+| svazek = 3
-|rok = 2004
-|rozsah = 692
-|edice =
-|svazek =
-|isbn = 80-247-1132-X
-|strany = 269–274, 400, 401
-|url =
 }}
 *{{Citace
-|typ = kniha
+| typ = kniha
-|korporace =
+| příjmení1 = Trojan
-|příjmení1 = Trojan
+| jméno1 = Stanislav
-|jméno1 = Stanislav
+| kolektiv = ano
-|příjmení2 = Langmeier
+| titul = Lékařská fyziologie
-|jméno2 = Miloš
+| vydání = 4., přepracované a upravené
-|příjmení3 =
+| místo = Praha
-|jméno3 =
+| vydavatel = Grada Publishing, a.&nbsp;s
-|kolektiv = ano
+| rok = 2003
-|titul = Lékařská fyziologie
+| rozsah = 772
-|vydání = 4
+| isbn = 80-247-0512-5
-|místo = Praha
-|vydavatel = Grada Publishing
-|rok = 2003
-|rozsah = 772
-|edice =
-|svazek =
-|isbn = 80-247-0512-5
-|strany = 630–634
-|url =
 }}
+===Reference===
-{{Pahýl}}
+<references />
+</noinclude>
 [[Kategorie:Fyziologie]]
+[[Kategorie:Anatomie]]
+[[Kategorie:Neurologie]]
+[[Kategorie:Psychiatrie]]