Záření beta: Porovnání verzí
Feedback

Z WikiSkript

m (Robot: kosmetické úpravy)
(přidání souvisejícího článku)
 
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od 5 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Heslo
| cze= Záření beta
| zkr=β
| eng=Beta radiation}}
[[Soubor:Beta Ray Spectrum.PNG|thumb|right|Spojité energetické spektrum záření beta]]
[[Soubor:Beta Ray Spectrum.PNG|thumb|right|Spojité energetické spektrum záření beta]]
'''Záření &beta;''' je korpuskulární (částicové) záření, jeho částicemi je proud elektronů &beta;<sup>&minus;</sup> nebo pozitronů (antielektronů) &beta;<sup>+</sup>.
'''Záření, neboli přeměna &beta;''' je korpuskulární (částicové) záření, jeho částicemi je proud elektronů &beta;<sup>&minus;</sup>, pozitronů (antielektronů) &beta;<sup>+</sup> nebo tzv. elektronový záchyt.


Částice &beta;<sup>+</sup> vznikají při reakci zvané pozitronová přeměna, kdy dojde k emisi pozitronu a elektronového neutrina. Pozitronovou přeměnu lze popsat rovnicí:
'''Částice &beta;<sup>+</sup>'''
:vznikají při reakci zvané pozitronová přeměna, které si můžeme představit jako přeměnu jednoho nadbytečného protonu na neutron, pozitron a neutrino. Pozitron a elektronové neutrino jsou emitovány velkou rychlostí z jádra ven, zatímco neutron zůstává v jádře.
::<math>^1_1p \rightarrow ^1_0n + ^0_1e + \nu_e</math>
:Protonové číslo vzniklého prvku bude o 1 menší, tedy vzniklý prvek bude odpovídat v periodické tabulce prvku o jedno místo vlevo.
 
 
:Pozitronovou přeměnu lze popsat rovnicí:
::<math>^A_ZX \rightarrow ^{A}_{Z-1}X' + \beta^+ + \nu_e</math>
::<math>^A_ZX \rightarrow ^{A}_{Z-1}X' + \beta^+ + \nu_e</math>


Pozitronová přeměna se vyskytuje prakticky jen u umělých nuklidů. Vzniklý pozitron velmi rychle [[Anihilace|anihiluje]] s elektronem a vznikají dva fotony [[Záření gamma|&gamma;]] o energii 0,51&nbsp;MeV.
:Pozitronová přeměna se vyskytuje prakticky jen u umělých nuklidů. Vzniklý pozitron velmi rychle [[Anihilace|anihiluje]] s elektronem a vznikají dva fotony [[Záření gamma|&gamma;]] o energii 0,51&nbsp;MeV.
 
 
'''Částice &beta;<sup>&minus;</sup>''' (elektrony) mohou vznikat &beta;<sup>&minus;</sup> přeměnou, kterou si můžeme zjednodušeně představit jako přeměnu neutronu na elektron, proton a antineutrino:
::<math>^1_0n \rightarrow ^1_1p + ^{0}_{-1}e + \bar{\nu}_e</math>
Protonové číslo vzniklého prvku je o jedno vyšší (vzniklý prvek bude v periodické tabulce o jedno místo napravo).


Částice &beta;<sup>&minus;</sup> (elektrony) mohou vznikat &beta;<sup>&minus;</sup> přeměnou za vzniku elektronu a elektronového antineutrina:
 
Přeměnu částice &beta;<sup>&minus;</sup> lze popsat rovnicí:
::<math>^A_ZX \rightarrow ^{A}_{Z+1}X' + \beta^- + \bar{\nu}_e</math>
::<math>^A_ZX \rightarrow ^{A}_{Z+1}X' + \beta^- + \bar{\nu}_e</math>


Vzniklé elektrony mají spojité energetické spektrum. Maximální hodnota kinetické energie elektronu, s níž může být emitován, je pro každý nuklid charakteristická. Záření &beta; má poměrně malou pronikavost.
Vzniklé elektrony mají spojité energetické spektrum. Maximální hodnota kinetické energie elektronu, s níž může být emitován, je pro každý nuklid charakteristická. Záření &beta; má poměrně malou pronikavost, lze odstínit hliníkovým plechem. V elektrickém i magnetickém poli se záření &beta; vychyluje.
'''Elektronový záchyt''' je třetím druhem záření &beta; a můžeme si ho představit jako přeměnu, kdy se nejdříve sloučí proton z jádra s elektronem z atomového obalu a vytvoří neutron a neutrino. Neutron zůstane v jádře atomu a poté, co dojde k záchytu elektronu atomovým jádrem, dojde k okamžitému obsazení uvolněného místa v elektronové slupce elektronem z vyšších vrstev elektronového obalu. Při tomto přesunu elektronu z vyšší vrstvy je vyzářeno charakteristické záření X nebo Augerova elektronu.
 
==== Interakce záření &beta; ====
Při průchodu absorbátorem připadají největší ztráty energie elektronů na '''ionizaci''' a '''excitaci'''. Dolet částic je větší než u záření &alpha; a uplatňuje se pružný rozptyl částic. Další interakcí elektronů je tzv. '''brzdné záření'''. Jedná se o elektromagnetické vlnění, které vzniká '''zabrzděním''' pohybujícího se elektronu v blízkosti jádra působením coulombické interakce. Brzdným zářením se uvolní energetické kvantum ve směru jeho původní dráhy. Platí také, že intenzita brzdného záření je přímo úměrná atomovému číslu absorbátoru a energii elektronů. 


Podobně jako &beta;<sup>&minus;</sup> částice se mohou chovat i urychlené elektrony pocházející z atomových obalů.
== Zdroje ==
{{Citace
| typ = kniha
| isbn = 978-8087343-54-8
| příjmení1 = Kupka
| jméno1 = Karel
| příjmení2 = Kubinyi
| jméno2 = Jozef
| titul = Nukleární medicína
| vydání = 6
| rok = 2015
| rozsah = 0
}}


== Odkazy ==
== Odkazy ==
=== Související články ===
=== Související články ===
* [[Záření gamma]]
* [[Absorpce, Lambertův zákon]]
* [[Záření gama]]
* [[Záření alfa]]
* [[Záření alfa]]
* [[Ionizující záření]]
* [[Ionizující záření]]

Aktuální verze z 2. 2. 2025, 18:35

Spojité energetické spektrum záření beta

Záření, neboli přeměna β je korpuskulární (částicové) záření, jeho částicemi je proud elektronů β, pozitronů (antielektronů) β+ nebo tzv. elektronový záchyt.

Částice β+

vznikají při reakci zvané pozitronová přeměna, které si můžeme představit jako přeměnu jednoho nadbytečného protonu na neutron, pozitron a neutrino. Pozitron a elektronové neutrino jsou emitovány velkou rychlostí z jádra ven, zatímco neutron zůstává v jádře.
Protonové číslo vzniklého prvku bude o 1 menší, tedy vzniklý prvek bude odpovídat v periodické tabulce prvku o jedno místo vlevo.


Pozitronovou přeměnu lze popsat rovnicí:
Pozitronová přeměna se vyskytuje prakticky jen u umělých nuklidů. Vzniklý pozitron velmi rychle anihiluje s elektronem a vznikají dva fotony γ o energii 0,51 MeV.


Částice β (elektrony) mohou vznikat β přeměnou, kterou si můžeme zjednodušeně představit jako přeměnu neutronu na elektron, proton a antineutrino:

Protonové číslo vzniklého prvku je o jedno vyšší (vzniklý prvek bude v periodické tabulce o jedno místo napravo).


Přeměnu částice β lze popsat rovnicí:

Vzniklé elektrony mají spojité energetické spektrum. Maximální hodnota kinetické energie elektronu, s níž může být emitován, je pro každý nuklid charakteristická. Záření β má poměrně malou pronikavost, lze odstínit hliníkovým plechem. V elektrickém i magnetickém poli se záření β vychyluje.

Elektronový záchyt je třetím druhem záření β a můžeme si ho představit jako přeměnu, kdy se nejdříve sloučí proton z jádra s elektronem z atomového obalu a vytvoří neutron a neutrino. Neutron zůstane v jádře atomu a poté, co dojde k záchytu elektronu atomovým jádrem, dojde k okamžitému obsazení uvolněného místa v elektronové slupce elektronem z vyšších vrstev elektronového obalu. Při tomto přesunu elektronu z vyšší vrstvy je vyzářeno charakteristické záření X nebo Augerova elektronu.

Interakce záření β[upravit | editovat zdroj]

Při průchodu absorbátorem připadají největší ztráty energie elektronů na ionizaci a excitaci. Dolet částic je větší než u záření α a uplatňuje se pružný rozptyl částic. Další interakcí elektronů je tzv. brzdné záření. Jedná se o elektromagnetické vlnění, které vzniká zabrzděním pohybujícího se elektronu v blízkosti jádra působením coulombické interakce. Brzdným zářením se uvolní energetické kvantum ve směru jeho původní dráhy. Platí také, že intenzita brzdného záření je přímo úměrná atomovému číslu absorbátoru a energii elektronů.

Zdroje[upravit | editovat zdroj]

KUPKA, Karel a Jozef KUBINYI. Nukleární medicína. 6. vydání. 2015. 0 s. ISBN 978-8087343-54-8.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]