Rohovka: Porovnání verzí
Z WikiSkript
m (Robot: kosmetické úpravy) |
m (→Histologie: Typografie) značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| (Není zobrazeno 13 mezilehlých verzí od 7 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
__NOTOC__ | |||
== Anatomie == | == Anatomie == | ||
[[Soubor: | [[Soubor:Spojivka schema-800x800.gif|náhled|Schéma struktur přední části oka]] | ||
Rohovka ''(Cornea)'' je přední, průhledná a více zakřivená část tunica fibrosa | Rohovka ''(Cornea)'' je přední, průhledná a více zakřivená část tunica fibrosa oculi, odpovídá kulovému vrchlíku, který zaujímá asi 20 % povrchu oční koule. Je bezbarvá, zcela průhledná a bezcévná. Tvoří mechanickou a chemicky neprostupnou bariéru mezi nitrem oka a zevním prostředím společně se [[Spojivka|spojivkou]] a [[Slzný film|slzným filmem]]. Z optického hlediska se jedná o nejdůležitější refrakční prostředí oka. Optická mohutnost rohovky je 43 D. | ||
<ref>{{Citace | |||
| typ = kniha | |||
| isbn = 978-80-247-5079-8 | |||
| příjmení1 = Kuchynka | |||
| jméno1 = Pavel | |||
| titul = Oční lékařství | |||
| vydání = 2 | |||
| vydavatel = Grada | |||
| rok = 2016 | |||
| rozsah = 936 | |||
}} | |||
</ref> | |||
* '''Limbus corneae''' je její zevní okraj, který přechází ve skléru. | * '''Limbus corneae''' je její zevní okraj, který přechází ve skléru. | ||
* '''Facies anterior corneae''' − ''přední plocha rohovky'' − má poloměr zakřivení 7,7 mm. | |||
* '''Facies anterior corneae''' − ''přední plocha rohovky'' − má poloměr zakřivení 7,7 mm. | |||
* '''Facies posterior corneae''' − ''zadní plocha rohovky'' − má poloměr zakřivení 6,6 mm; vzhledem k tomu je rohovka při okrajích tlustší (1 mm) než uprostřed (0,8 mm). | * '''Facies posterior corneae''' − ''zadní plocha rohovky'' − má poloměr zakřivení 6,6 mm; vzhledem k tomu je rohovka při okrajích tlustší (1 mm) než uprostřed (0,8 mm). | ||
* '''Angulus sclerocornealis''' − úhel, mělký žlábek, zvětšený ještě o spojivku připojenou ke skléře na přední ploše oka, v místě sklerokorneálního přechodu kolem rohovky. | * '''Angulus sclerocornealis''' − úhel, mělký žlábek, zvětšený ještě o spojivku připojenou ke skléře na přední ploše oka, v místě sklerokorneálního přechodu kolem rohovky. | ||
* '''Sinus venosus sclerae''' ''(canalis Schlemmi)'' − kruhový žilní splav uvnitř skléry, někdy neúplný, někdy rozdělený ve více úseků. | |||
* '''Sinus venosus sclerae''' ''(canalis Schlemmi)'' − kruhový žilní splav uvnitř skléry, někdy neúplný, někdy rozdělený ve více úseků. | |||
* '''Angulus iridocornealis''' − úhel mezi rohovkou a duhovkou, který je vyplněn vazivovou trámčinou, zvanou ''reticulum trabeculare'' a mezi jehož trámečky jsou tzv. ''Fontanovy prostory''. <ref>{{Citace | * '''Angulus iridocornealis''' − úhel mezi rohovkou a duhovkou, který je vyplněn vazivovou trámčinou, zvanou ''reticulum trabeculare'' a mezi jehož trámečky jsou tzv. ''Fontanovy prostory''. <ref>{{Citace | ||
| typ = kniha | | typ = kniha | ||
| Řádek 37: | Řádek 45: | ||
# '''Substantia propria corneae''' je tvořena mnoha vrstvami ''svazků'' paralelně uspořádaných ''kolagenních fibril'', které se přibližně v pravém úhlu vzájemně kříží. Mezi jednotlivými lamelami nacházíme výrazně ''oploštěné fibroblasty'' s dlouhými výběžky, které pronikají mezi svazky fibril. Substantia propria corneae je avaskulární, nacházíme tu však poměrně často migrující [[lymfocyty]]. | # '''Substantia propria corneae''' je tvořena mnoha vrstvami ''svazků'' paralelně uspořádaných ''kolagenních fibril'', které se přibližně v pravém úhlu vzájemně kříží. Mezi jednotlivými lamelami nacházíme výrazně ''oploštěné fibroblasty'' s dlouhými výběžky, které pronikají mezi svazky fibril. Substantia propria corneae je avaskulární, nacházíme tu však poměrně často migrující [[lymfocyty]]. | ||
# '''Descemetská membrána''' je 5–10 µm tlustá homogenní struktura, která má charakter ''bazální laminy''. | # '''Descemetská membrána''' je 5–10 µm tlustá homogenní struktura, která má charakter ''bazální laminy''. | ||
# '''Zadní epitel rohovky''' je ''jednovrstevný plochý''. V buňkách tohoto epitelu nacházíme [[organely]] nezbytné pro [[Proteosyntéza|proteosyntézu]]. Buňky zadního epitelu rohovky se podílejí na syntéze descemetské membrány. | # '''Zadní epitel rohovky – endotel''' je ''jednovrstevný plochý''. V buňkách tohoto epitelu nacházíme [[organely]] nezbytné pro [[Proteosyntéza|proteosyntézu]]. Buňky zadního epitelu rohovky se podílejí na syntéze descemetské membrány. | ||
Buňky předního a zadního epitelu rohovky jsou schopny transportovat ionty. Substantia propria corneae je tím udržována v relativně dehydratovaném stavu. Malý obsah tekutiny spolu s pravidelným uspořádáním kolagenních fibril zajišťují ''průhlednost'' rohovky. <ref>{{Citace | Buňky předního a zadního epitelu rohovky jsou schopny transportovat ionty. ''Substantia propria corneae'' je tím udržována v relativně dehydratovaném stavu. Malý obsah tekutiny spolu s pravidelným uspořádáním kolagenních fibril zajišťují ''průhlednost'' rohovky. <ref>{{Citace | ||
| typ = kniha | | typ = kniha | ||
| isbn = 80-86022-80-3 | | isbn = 80-86022-80-3 | ||
| Řádek 58: | Řádek 66: | ||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
=== Související články === | === Související články === | ||
* [[Oko]] | * [[Oko (histologie)]] | ||
* [[Oko (biofyzika)/Vady oka|Vady oka]] | * [[Oko (biofyzika)/Vady oka|Vady oka]] | ||
* [[Oko (biofyzika)/Princip vidění|Princip vidění]] | [[Biochemie procesu vidění]] | * [[Oko (biofyzika)/Princip vidění|Princip vidění]] | [[Biochemie procesu vidění]] | ||
* [[Optický aparát oka | * [[Optický aparát oka, okohybné svaly, pohyby očí]] | ||
* [[Zraková dráha]] | * [[Zraková dráha]] | ||
=== Reference === | === Reference === | ||
Aktuální verze z 18. 12. 2024, 15:31
Anatomie[upravit | editovat zdroj]
Rohovka (Cornea) je přední, průhledná a více zakřivená část tunica fibrosa oculi, odpovídá kulovému vrchlíku, který zaujímá asi 20 % povrchu oční koule. Je bezbarvá, zcela průhledná a bezcévná. Tvoří mechanickou a chemicky neprostupnou bariéru mezi nitrem oka a zevním prostředím společně se spojivkou a slzným filmem. Z optického hlediska se jedná o nejdůležitější refrakční prostředí oka. Optická mohutnost rohovky je 43 D. [1]
- Limbus corneae je její zevní okraj, který přechází ve skléru.
- Facies anterior corneae − přední plocha rohovky − má poloměr zakřivení 7,7 mm.
- Facies posterior corneae − zadní plocha rohovky − má poloměr zakřivení 6,6 mm; vzhledem k tomu je rohovka při okrajích tlustší (1 mm) než uprostřed (0,8 mm).
- Angulus sclerocornealis − úhel, mělký žlábek, zvětšený ještě o spojivku připojenou ke skléře na přední ploše oka, v místě sklerokorneálního přechodu kolem rohovky.
- Sinus venosus sclerae (canalis Schlemmi) − kruhový žilní splav uvnitř skléry, někdy neúplný, někdy rozdělený ve více úseků.
- Angulus iridocornealis − úhel mezi rohovkou a duhovkou, který je vyplněn vazivovou trámčinou, zvanou reticulum trabeculare a mezi jehož trámečky jsou tzv. Fontanovy prostory. [2]
Histologie[upravit | editovat zdroj]
Rohovka se skládá z pěti vrstev:
- Přední epitel rohovky je vícevrstevný dlaždicový nerohovějící. Sestává z 5 až 6 vrstev buněk. Buňky uložené v povrchové vrstvě mají apikálně vytvořené četné mikroklky. Epitel je zevně pokryt ochrannou vrstvou asi 7 µm tlustou, která je tvořena lipidy a glykoproteiny.
- Bowmanova membrána je homogenní vrstva 7–12 µm tlustá. Je tvořena kolagenními vlákny, která se nepravidelně kříží a jsou zalita do kondenzované mezibuněčné hmoty. Bowmanova membrána přispívá ke stabilitě a odolnosti rohovky.
- Substantia propria corneae je tvořena mnoha vrstvami svazků paralelně uspořádaných kolagenních fibril, které se přibližně v pravém úhlu vzájemně kříží. Mezi jednotlivými lamelami nacházíme výrazně oploštěné fibroblasty s dlouhými výběžky, které pronikají mezi svazky fibril. Substantia propria corneae je avaskulární, nacházíme tu však poměrně často migrující lymfocyty.
- Descemetská membrána je 5–10 µm tlustá homogenní struktura, která má charakter bazální laminy.
- Zadní epitel rohovky – endotel je jednovrstevný plochý. V buňkách tohoto epitelu nacházíme organely nezbytné pro proteosyntézu. Buňky zadního epitelu rohovky se podílejí na syntéze descemetské membrány.
Buňky předního a zadního epitelu rohovky jsou schopny transportovat ionty. Substantia propria corneae je tím udržována v relativně dehydratovaném stavu. Malý obsah tekutiny spolu s pravidelným uspořádáním kolagenních fibril zajišťují průhlednost rohovky. [3]
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
- Oko (histologie)
- Vady oka
- Princip vidění | Biochemie procesu vidění
- Optický aparát oka, okohybné svaly, pohyby očí
- Zraková dráha
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ KUCHYNKA, Pavel. Oční lékařství. 2. vydání. Grada, 2016. 936 s. ISBN 978-80-247-5079-8.
- ↑ ČIHÁK, Radomír a Miloš GRIM. Anatomie 3. 2., upr. a dopl vydání. Praha : Grada, 2004. 673 s. sv. 3. ISBN 80-247-1132-X.
- ↑ KONRÁDOVÁ, Václava, Jiří UHLÍK a Luděk VAJNER. Funkční histologie. 2. vydání. Jinočany : H & H, 2000. 291 s. ISBN 80-86022-80-3.
