Karnitin: Porovnání verzí
m (pravopis) |
m (+obrázek) značka: editace z Vizuálního editoru |
||
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Karnitin je endogenní molekula, | [[Soubor:L-Carnitin.svg|náhled|Strukturní vzorec L-karnitinu]] | ||
Karnitin je endogenní molekula, která se podílí na přenosu [[Mastné kyseliny|mastných kyselin]] přes membránu mitochondrie, mluvíme o tzv. [[Karnitinový transportní systém|karnitinovém člunku]]. Prekurzorem karnitinu v lidském těle jsou aminokyseliny L-[[Lyzin|Lysin]] a L-[[Methionin|methionin]]. Karnitin není syntetizován přímo z lysinu, ale z jeho vzniklého derivátu trimethyllysinu, který je pak v několika krocích přeměněn na finální produkt. Velkou část karnitinu získáváme také ze stravy, především z červeného masa. Často se používá i jako potravinový doplněk (suplementace pro aktivní sportovce 2 g/den) nebo tzv. spalovač tuků. Vědecká data nepotvrzují vliv karnitinu na hubnutí.<ref>{{Citace | |||
| typ = web | |||
| korporace = Australian Institute of Sport | |||
| příjmení1 = The AIS Sports Supplement Framework | |||
| url = https://www.ais.gov.au/__data/assets/pdf_file/0010/1000072/36194_Sport-supplement-fact-sheets-Carnitine-v2.pdf | |||
| název = webová stránka | |||
| citováno = 2023-03-25 | |||
}} | |||
</ref>, přesto některé práce naznačují pozitivní vliv karnitinu na sportovní výkon (zvýšení svalové síly a větší zapojení tukového metabolismu při vytrvalostním výkonu)<ref>{{Citace | |||
| typ = článek | |||
| příjmení1 = Sawicka | |||
| jméno1 = Angelika K. | |||
| příjmení2 = Renzi | |||
| jméno2 = Gianluca | |||
| příjmení3 = Olek | |||
| jméno3 = Robert A. | |||
| článek = The bright and the dark sides of L-carnitine supplementation: a systematic review | |||
| časopis = Journal of the International Society of Sports Nutrition | |||
| rok = 2020 | |||
| ročník = 1 | |||
| svazek = 17 | |||
| strany = ? | |||
| issn = 1550-2783 | |||
| doi = 10.1186/s12970-020-00377-2}}</ref><ref>{{Citace | |||
| typ = článek | |||
| příjmení1 = Koozehchian | |||
| jméno1 = Majid S. | |||
| příjmení2 = Daneshfar | |||
| jméno2 = Amin | |||
| příjmení3 = Fallah | |||
| jméno3 = Ebrahim | |||
| článek = Effects of nine weeks L-Carnitine supplementation on exercise performance, anaerobic power, and exercise-induced oxidative stress in resistance-trained males | |||
| časopis = Journal of Exercise Nutrition & Biochemistry | |||
| rok = 2018 | |||
| ročník = 4 | |||
| svazek = 22 | |||
| strany = 7-19 | |||
| issn = 2233-6842 | |||
| doi = 10.20463/jenb.2018.0026}}</ref>. | |||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
Řádek 13: | Řádek 52: | ||
* DUŠKA, František a Jan TRNKA. ''Biochemie v souvislostech I. díl – základy energetického metabolizmu. ''1. vydání. Praha : Karolinum, 2006. [[Speciální:Zdroje knih/80-246-1116-3|ISBN 80-246-1116-3]]. | * DUŠKA, František a Jan TRNKA. ''Biochemie v souvislostech I. díl – základy energetického metabolizmu. ''1. vydání. Praha : Karolinum, 2006. [[Speciální:Zdroje knih/80-246-1116-3|ISBN 80-246-1116-3]]. | ||
* MATOUŠ, Bohuslav. ''Základy lékařské chemie a biochemie''. Praha: Galén, c2010. <nowiki>ISBN 978-80-7262-702-8</nowiki>. | * MATOUŠ, Bohuslav. ''Základy lékařské chemie a biochemie''. Praha: Galén, c2010. <nowiki>ISBN 978-80-7262-702-8</nowiki>. | ||
[[Kategorie:Biochemie]] |
Aktuální verze z 13. 12. 2024, 21:02
Karnitin je endogenní molekula, která se podílí na přenosu mastných kyselin přes membránu mitochondrie, mluvíme o tzv. karnitinovém člunku. Prekurzorem karnitinu v lidském těle jsou aminokyseliny L-Lysin a L-methionin. Karnitin není syntetizován přímo z lysinu, ale z jeho vzniklého derivátu trimethyllysinu, který je pak v několika krocích přeměněn na finální produkt. Velkou část karnitinu získáváme také ze stravy, především z červeného masa. Často se používá i jako potravinový doplněk (suplementace pro aktivní sportovce 2 g/den) nebo tzv. spalovač tuků. Vědecká data nepotvrzují vliv karnitinu na hubnutí.[1], přesto některé práce naznačují pozitivní vliv karnitinu na sportovní výkon (zvýšení svalové síly a větší zapojení tukového metabolismu při vytrvalostním výkonu)[2][3].
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- DUŠKA, František a Jan TRNKA. Biochemie v souvislostech I. díl – základy energetického metabolizmu. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2006. ISBN 80-246-1116-3.
- MATOUŠ, Bohuslav. Základy lékařské chemie a biochemie. Praha: Galén, c2010. ISBN 978-80-7262-702-8.
- ↑ Australian Institute of Sport. webová stránka [online]. [cit. 2023-03-25]. <https://www.ais.gov.au/__data/assets/pdf_file/0010/1000072/36194_Sport-supplement-fact-sheets-Carnitine-v2.pdf>.
- ↑ SAWICKA, Angelika K., Gianluca RENZI a Robert A. OLEK. The bright and the dark sides of L-carnitine supplementation: a systematic review. Journal of the International Society of Sports Nutrition. 2020, roč. 1, vol. 17, s. ?, ISSN 1550-2783. DOI: 10.1186/s12970-020-00377-2.
- ↑ KOOZEHCHIAN, Majid S., Amin DANESHFAR a Ebrahim FALLAH. Effects of nine weeks L-Carnitine supplementation on exercise performance, anaerobic power, and exercise-induced oxidative stress in resistance-trained males. Journal of Exercise Nutrition & Biochemistry. 2018, roč. 4, vol. 22, s. 7-19, ISSN 2233-6842. DOI: 10.20463/jenb.2018.0026.