Hagenův-Poiseuillův zákon/Odvození: Porovnání verzí
Feedback

Z WikiSkript
m (překlepy)
Bez shrnutí editace
 
(Není zobrazeno 6 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
__NOTOC__
{{Petit | Hagenův-Poisseuillův zákon lze odvodit pomocí základních operací integrálního počtu.}}
Hagen-Poiseuillův vztah říká, že objemový tok <math>Q</math> (objem za čas) tekutiny v trubici je přímo úměrný rozdílu tlaků <math>\Delta{P}</math> na začátku a na konci trubice


:<math> Q = \frac{\Delta{P}}{R} </math>
Uvažujme vodorovnou válcovitou trubici o konstantním poloměru <math>r</math> a délce <math>L</math>. V této trubici laminárně proudí rychlostí <math>v</math> newtonovská kapalina o viskozitě <math>\eta</math>. Nechť osa ''x'' je ve směru proudu kapaliny, zatímco osa ''y'' je na ni kolmá. Newtonův zákon|Newtonův zákon o tečném napětí <math>\tau</math> má pak tvar:


Konstanta úměrnosti <math>R</math> vyjadruje odpor. Zahrnuje v sobě viskozitu tekutiny <math>\eta</math>, čtvrtú mocninu poloměru trubice <math>r</math> a délku trubice <math>L</math> podle vztahu:
:<math>\tau = - \eta \frac{ \text{d}v }{ \text{d}y}</math>.
 
:<math>R=\frac{8\eta L}{\pi r^4}</math>
 
Kombinací těchto dvou rovnic do jedné získáme Hagen-Poiseuillův vztah v plném tvaru:
 
:<math> Q = \frac{\Delta{P} \pi r^4 }{8\eta L} </math>


Hagen-Poiseuillův vztah možno přirovnat k Ohmovu zákonu v elektřine: rozdíl tlaků odpovídá el. napětí, objemový tok odpovídá el. proudu a odpor trubice elektrickému odporu.
Tečné napětí <math>\tau</math>, vzniklé třením mezi stěnou a proudící kapalinou, se přenáší na další vrstvy kapaliny, a působí tak pokles tlaku mezi začátkem a koncem trubice. Síla tření bude tedy vznikat v místě styku stěny trubice a kapaliny a dá se vyjádřit jako:
Závislost odporu (a teda objemového toku) na vysoké mocnice poloměru má praktický význam při regulaci toku krvi cévou (zmenšení průměru arterioly).


== Odvození ==
:<math>F_t = \text{obvod} \cdot \text{délka trubice} \cdot \tau = 2 \pi y \cdot L \cdot \tau = - 2 \pi y \cdot L \cdot \eta \frac{ \text{d}v }{ \text{d}y} </math>.
''<span style="color: gray"> K odvození je třeba rozumět základům integrálního počtu.</span>''
 
Uvažujme vodorovnú cylindrickú trubici o konstantním poloměru <math>r</math> a délce <math>L</math>. V této trubici laminárně proudí Newtonovská kapalina. Nechť osa ''x'' je ve směru proudu kapaliny, zatímco osa ''y'' je na ní kolmá. Newtonův zákon o tečném napětí má pak tvar:
:<math>\tau = - \eta \frac{ \text{d}v }{ \text{d}y}</math>.
Tečné napětí <math>\tau</math>, vzniklé třením mezi stěnou a proudící kapalinou, se přenáší na další vrstvy kapaliny, a působí tak pokles tlaku mezi začátkem a koncem trubice. Síla tření bude tedy vznikat na styku stěny trubice a kapaliny a dá se vyjádřit jako:
:<math>F_t = \text{obvod} \cdot \text{delka trubice} \cdot \tau = 2 \pi y \cdot L \cdot \tau = - 2 \pi y \cdot L \cdot \eta \frac{ \text{d}v }{ \text{d}y} </math>.


Tato síla bude působit úbytek tlakové síly:
Tato síla bude působit úbytek tlakové síly:
Řádek 27: Řádek 13:


Z rovnosti těchto sil pak dostáváme:
Z rovnosti těchto sil pak dostáváme:
:<math>\text{d}v =- \frac{ \Delta P}{2 L \eta} \cdot y \text{d}y</math>,
:<math>\text{d}v =- \frac{ \Delta P}{2 L \eta} \cdot y \cdot \text{d}y</math>,
a po integraci:
a po integraci:
:<math>v = \int \text{d}v = - \frac{ \Delta P}{ 2 L \eta} \int y \text{d}y = - \frac{ \Delta P}{2 L \eta} \cdot \frac{y^2}{2} + C</math>,
:<math>v = \int \text{d}v = - \frac{ \Delta P}{ 2 L \eta} \int y \cdot  \text{d}y = - \frac{ \Delta P}{2 L \eta} \cdot \frac{y^2}{2} + C</math>,
a dosazení za integrační konstantu C dle počátečních podmínek (u stěny je nulová rychlost, y = r):
a dosazení za integrační konstantu <math>C</math> dle počátečních podmínek (u stěny je nulová rychlost, tj. <math>y = r</math>):
:<math>v = \frac{ \Delta P}{ 4 L \eta} \cdot (r^2 - y^2)</math>.
:<math>v = \frac{ \Delta P}{ 4 L \eta} \cdot (r^2 - y^2)</math>.
Rychlost má tedy parabolický profil.
Rychlost má tedy parabolický profil.
Řádek 37: Řádek 23:
:<math>v = \frac{\text{d}Q}{\text{d}S}</math>
:<math>v = \frac{\text{d}Q}{\text{d}S}</math>
tedy pro objemový tok získáme:
tedy pro objemový tok získáme:
:<math>Q = \int_0^r \text{d}Q = \int_0^r v \text{d}S = \int_0^r \frac{ \Delta P}{ 4 L \eta} \cdot (r^2 - y^2) 2\pi y \text{d} y = \frac{\Delta P \pi}{2 L \eta} \cdot (\int_0^r r^2 y \text{d}y - \int_0^r y^3 \text{d}y) = \frac{\Delta P \pi}{2 L \eta} \cdot (\frac{r^4}{2} - \frac{ r^4 }{4})</math>.
:<math>Q = \int_0^r \text{d}Q = \int_0^r v \cdot \text{d}S = \int_0^r \frac{ \Delta P}{ 4 L \eta} \cdot (r^2 - y^2) 2\pi y \cdot \text{d} y = \frac{\Delta P \pi}{2 L \eta} \cdot (\int_0^r r^2 y \cdot \text{d}y - \int_0^r y^3 \cdot \text{d}y) = \frac{\Delta P \pi}{2 L \eta} \cdot (\frac{r^4}{2} - \frac{ r^4 }{4})</math>.


Čímž jsme získali výsledný tvar Hagen-Poiseuillova zákona:
Čímž jsme získali výsledný tvar Hagenova-Poiseuillova zákona:
:<math>Q = \frac{\Delta P \pi r^4}{8 L \eta}</math>.
:<math>Q = \frac{\Delta P \pi r^4}{8 L \eta}</math>.
<noinclude>
== Odkazy ==
=== Související články ===
* [[Stokesův zákon]]
* [[Viskozita]]
* [[Newtonovská kapalina]]
=== Použitá literatura ===
* {{Citace
| typ = web
| příjmení1 = Chmelík
| jméno1 = František
| url = https://material.karlov.mff.cuni.cz/people/hajek/skripta/
| název = Skripta k předmětu Fyzika I
| citováno = 2010-06-18
}}
</noinclude>


[[Kategorie:Biofyzika]]
[[Kategorie:Biofyzika]]
[[Kategorie:Fyziologie]]

Aktuální verze z 8. 12. 2024, 13:53

Hagenův-Poisseuillův zákon lze odvodit pomocí základních operací integrálního počtu.


Uvažujme vodorovnou válcovitou trubici o konstantním poloměru a délce . V této trubici laminárně proudí rychlostí newtonovská kapalina o viskozitě . Nechť osa x je ve směru proudu kapaliny, zatímco osa y je na ni kolmá. Newtonův zákon|Newtonův zákon o tečném napětí má pak tvar:

.

Tečné napětí , vzniklé třením mezi stěnou a proudící kapalinou, se přenáší na další vrstvy kapaliny, a působí tak pokles tlaku mezi začátkem a koncem trubice. Síla tření bude tedy vznikat v místě styku stěny trubice a kapaliny a dá se vyjádřit jako:

.

Tato síla bude působit úbytek tlakové síly:

.

Z rovnosti těchto sil pak dostáváme:

,

a po integraci:

,

a dosazení za integrační konstantu dle počátečních podmínek (u stěny je nulová rychlost, tj. ):

.

Rychlost má tedy parabolický profil.

Pro rychlost platí:

tedy pro objemový tok získáme:

.

Čímž jsme získali výsledný tvar Hagenova-Poiseuillova zákona:

.