Eukaryotické chromosomy: Porovnání verzí
m (šablona Podrobnosti) |
m (+odkaz) |
||
Řádek 54: | Řádek 54: | ||
[[DNA mitochondrií]] | [[DNA mitochondrií]] | ||
[[Chromozomy]] | |||
===Zdroje=== | ===Zdroje=== | ||
{{Citace | {{Citace |
Verze z 3. 7. 2010, 13:36
V buněčných jádrech eukaryot je určitý počet chromosomů, z nichž každý obsahuje jedinou molekulu DNA. DNA v lidském chromosomu obsahuje průměrně 108 až 3.108 párů bází, je 2 nm široká a řádově centimetry dlouhá. Extrémní tvar molekuly vyžaduje řadu mechanismů k tomu, aby nebyla poškozena a aby určité úseky byly v daném čase přístupny biochemickým interakcím. DNA je zákonitě svinuta a chráněna.
Je známá primární struktura DNA (sekvence nukleotidů) a sekundární struktura DNA (dvoušroubovice). O stupeň vyšší strukturou je nukleosomový řetězec. V pravidelných intervalech se v něm dvoušroubovice DNA ovine dvěma otáčkami, tj. úsekem asi 140 párů bazí, kolem proteinového jádra, tvořeného oktamérem histonů.
Histony
Histony jsou bazické proteiny, neboť obsahují hodně argininu a lysinu. Elektroforézou lze rozlišit 5 typů těchto bílkovin – viz tabulka:
Přehled typů histonů | |||
---|---|---|---|
Histon | Poměr Lys/Arg | Počet aminokyselin | Molekulová hmotnost |
H1 | 20,0 | 215 | 21 000 |
H2A | 1,2 | 129 | 14 500 |
H2B | 2,5 | 125 | 13 800 |
H3 | 0,72 | 135 | 15 300 |
H4 | 0,79 | 102 | 11 300 |
Zmíněný histonový oktamer obsahuje po dvou molekulách H2A, H2B, H3 a H4 a spolu s navinutou DNA tvoří nukleosom o průměru 10 nm. Na elektronoptickém snímku DNA s nukleosomy (polynukleosom) připomíná "korálky na niti". Jde o 10 nm silné chromatinové vlákno.
Primární struktura histonů je v evoluci velice konzervativně zachovávána. H4 z klíčku bobu se od analogického histonu z hovězího thymu liší dokonce jen dvěma konzervativními záměnami aminokyselin: Ile za Val v pozici 60 a Arg za Lys v pozici 77. Z toho vyplývá, že histony mají spíše strukturní význam než nějakou specifickou regulační úlohu v expresi genetické informace.
Histony H1 se k nukleosomům připojují zevně, nejsou součástí oktameru. Na každý nukleosom připadá jedna molekula H1. Zřejmě má význam v dalším svinování nukleosomového řetězce do závitů vyššího řádu, selenoidu. Jedna otáčka obsahuje 8–10 nukleosomů. Selenoid je vlastně chromatinové vlákno o průměru 30 nm. Největší lidský chromosom obsahuje asi 4000 selenoidů.
V interfázi se aktivnější část chromosomu nachází v některé z popsaných spiralizací (tzv.euchromatin). Heterochromatin a chromosomy v metafázi obsahují struktury vyššího řádu než selenoid.
Odkazy
Související články
Základní složky nukleových kyselin
Primární struktura nukleových kyselin
Štěpení nukleové kyseliny hydrolýzou
Denaturace nukleových kyselin, molekulární hybridizace
Zdroje
ŠTÍPEK, Stanislav. Stručná biochemie : Uchování a exprese genetické informace. 1. vydání. Medprint, 1998. 92 s. s. 21–23. ISBN 80-902036-2-0.