Expektorancia: Porovnání verzí
(Update článku) značka: editace z Vizuálního editoru |
(vzhled, gramatika, doplnění informací, přidání citace) |
||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
__NOTOC__ | __NOTOC__ | ||
[[Soubor:Bromhexine 4mg-2ml vial yellow background.jpg|náhled|150px| | [[Soubor:Bromhexine 4mg-2ml vial yellow background.jpg|náhled|150px|Bromhexin k intravenóznímu podání]] | ||
Expektorancia | '''Expektorancia''' jsou heterogenní skupina léčiv, která slouží k '''odstranění vazkého [[Odběry_biologického_materiálu#Odběr_sputa|sputa]]''' z dýchacích cest. Podání je většinou p.o. či inhalačně. Indikujeme je krátkodobě při nemoci z nachlazení ke snazšímu zbavování se hlenu z dýchacích cest a produktivním kašli, případně dlouhodobě u astmatu, [[CHOPN]] a [[Cystická fibróza|cystické fibróze]]. Dle mechanismu je dělíme na: '''mukolytika, sekretolytika a sekretomotorika'''. | ||
=== Mukolytika === | === Mukolytika === | ||
Snižují vazkost hlenu zásahem do fyzikálně-chemických vlastností. Není vhodné užívání s antitusiky pro riziko kumulace hlenu. | '''Snižují vazkost hlenu''' zásahem do fyzikálně-chemických vlastností. Není vhodné užívání s antitusiky pro riziko kumulace hlenu. | ||
'''Zástupci:''' | '''Zástupci:''' | ||
* ''' | * '''{{HVLP|N-acetylcystein|vyhledej=acetylcystein}}''' – způsobuje mukolýzu redukcí disulfidických můstků, čímž sníží viskozitu hlenu (již za 10–15 min po inhalaci, p.o. je účinek v řádu hodin). Je inhibitorem [[proteázy|proteáz]], scavangerem radikálů, prekurzorem glutationu. Využívá se také jako antidotum [[paracetamol]]u. | ||
* | * '''{{HVLP|Ambroxol}}''' – má mukolytické i sekretomotorické účinky, vzniká jako ''metabolit bromhexinu''. Stimuluje tvorbu surfaktantu, zvyšuje aktivitu řasinkového epitelu i makrofágů. Ojediněle nežádoucí účinky postihující GIT. Podává se p.o., parenterálně i inhalačně. Je kontraindikován u vředové choroby gastroduodena. | ||
* | * '''{{HVLP|Bromhexin}}''' – p.o., parenterálně i inhalačně, může mít nežádoucí účinky postihující GIT, tudíž je nevhodný u [[Vředová choroba gastroduodena|žaludečních vředů]]. | ||
* '''{{HVLP|Erdostein}}''' – rozvolňuje disulfidické můstky, snižuje elasticitu a viskozitu hlenu, snižuje produkci prozánětlivých cytokinů, adhezi G+ a G- bakterií a dle některých studií zvyšuje průnik některých ATB do sputa. Působí synergicky s β2 agonisty, tudíž je vhodný při léčbě bakteriálních infekcí dýchacích cest, CHOPN | * '''{{HVLP|Erdostein}}''' – rozvolňuje disulfidické můstky, snižuje elasticitu a viskozitu hlenu, snižuje produkci prozánětlivých cytokinů, adhezi G+ a G- bakterií a dle některých studií zvyšuje průnik některých ATB do sputa. Působí synergicky s β2 agonisty, tudíž je vhodný při léčbě bakteriálních infekcí dýchacích cest, CHOPN. Terapeutický účinek nastupuje po 3-4 dnech. | ||
*'''Guaifenesin''' | *{{HVLP|'''Guaifenesin'''}} – podporuje sekreci bronchiálních žláz, snižuje viskozity hlenu, zároveň má antitusický, slabý myorelaxační a anxiolytický účinek. Nevýhodou je, že zesiluje účinek tlumivých látek na CNS, v současnosti není v indikaci léčby kašle využíván. | ||
=== Sekretolytika === | === Sekretolytika === | ||
Jsou to expektorancia stimulující činnost bronchiálních žlázek. Zvyšují tím produkci serózního hlenu v dýchacích cestách a snižují viskozitu hlenu. Většina níže uvedených '''fytofarmak''' působících jako sekretomotorika mají i sekretolytický účinek. | Jsou to expektorancia stimulující činnost bronchiálních žlázek. '''Zvyšují tím produkci serózního hlenu''' v dýchacích cestách a '''snižují viskozitu hlenu'''. Většina níže uvedených '''fytofarmak''' působících jako sekretomotorika mají i sekretolytický účinek. | ||
=== Sekretomotorika === | === Sekretomotorika === | ||
Usnadňují transport hlenu aktivováním řasinkového epitelu. Jedná se převážně o přírodní látky (éterické oleje). | '''Usnadňují transport hlenu''' aktivováním řasinkového epitelu. Jedná se převážně o přírodní látky (éterické oleje). | ||
'''Zástupci:''' | '''Zástupci:''' | ||
Řádek 53: | Řádek 53: | ||
| strany = 8-12 | | strany = 8-12 | ||
| issn = 1803-5264 | | issn = 1803-5264 | ||
}} | |||
*{{Citace | |||
| typ = kniha | |||
| příjmení1 = Švihovec | |||
| jméno1 = Jan | |||
| kolektiv = ano | |||
| titul = Farmakologie | |||
| vydání = 1 | |||
| místo = Praha | |||
| vydavatel = Grada | |||
| rok = 2018 | |||
| isbn = 978-80-271-2150-2 | |||
}} | }} | ||
Aktuální verze z 1. 12. 2024, 22:58
Expektorancia jsou heterogenní skupina léčiv, která slouží k odstranění vazkého sputa z dýchacích cest. Podání je většinou p.o. či inhalačně. Indikujeme je krátkodobě při nemoci z nachlazení ke snazšímu zbavování se hlenu z dýchacích cest a produktivním kašli, případně dlouhodobě u astmatu, CHOPN a cystické fibróze. Dle mechanismu je dělíme na: mukolytika, sekretolytika a sekretomotorika.
Mukolytika[upravit | editovat zdroj]
Snižují vazkost hlenu zásahem do fyzikálně-chemických vlastností. Není vhodné užívání s antitusiky pro riziko kumulace hlenu.
Zástupci:
- N-acetylcystein
– způsobuje mukolýzu redukcí disulfidických můstků, čímž sníží viskozitu hlenu (již za 10–15 min po inhalaci, p.o. je účinek v řádu hodin). Je inhibitorem proteáz, scavangerem radikálů, prekurzorem glutationu. Využívá se také jako antidotum paracetamolu.
- Ambroxol
– má mukolytické i sekretomotorické účinky, vzniká jako metabolit bromhexinu. Stimuluje tvorbu surfaktantu, zvyšuje aktivitu řasinkového epitelu i makrofágů. Ojediněle nežádoucí účinky postihující GIT. Podává se p.o., parenterálně i inhalačně. Je kontraindikován u vředové choroby gastroduodena.
- Bromhexin
– p.o., parenterálně i inhalačně, může mít nežádoucí účinky postihující GIT, tudíž je nevhodný u žaludečních vředů.
- Erdostein
– rozvolňuje disulfidické můstky, snižuje elasticitu a viskozitu hlenu, snižuje produkci prozánětlivých cytokinů, adhezi G+ a G- bakterií a dle některých studií zvyšuje průnik některých ATB do sputa. Působí synergicky s β2 agonisty, tudíž je vhodný při léčbě bakteriálních infekcí dýchacích cest, CHOPN. Terapeutický účinek nastupuje po 3-4 dnech.
- Guaifenesin
– podporuje sekreci bronchiálních žláz, snižuje viskozity hlenu, zároveň má antitusický, slabý myorelaxační a anxiolytický účinek. Nevýhodou je, že zesiluje účinek tlumivých látek na CNS, v současnosti není v indikaci léčby kašle využíván.
Sekretolytika[upravit | editovat zdroj]
Jsou to expektorancia stimulující činnost bronchiálních žlázek. Zvyšují tím produkci serózního hlenu v dýchacích cestách a snižují viskozitu hlenu. Většina níže uvedených fytofarmak působících jako sekretomotorika mají i sekretolytický účinek.
Sekretomotorika[upravit | editovat zdroj]
Usnadňují transport hlenu aktivováním řasinkového epitelu. Jedná se převážně o přírodní látky (éterické oleje).
Zástupci:
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- LINCOVÁ, Dagmar, et al. Základní a aplikovaná farmakologie. 1. vydání. GALÉN, 2002. 601 s. ISBN 80-7262-168-8.
- VYHNÁNKOVÁ, Ludmila. Kašel při onemocnění horních cest dýchacích. Pediatrie pro praxi [online]. 2006, roč. 1, vol. 1, s. 8-12, dostupné také z <https://www.solen.cz/pdfs/ped/2006/01/02.pdf>. ISSN 1803-5264.
- ŠVIHOVEC, Jan, et al. Farmakologie. 1. vydání. Praha : Grada, 2018. ISBN 978-80-271-2150-2.