Expektorancia: Porovnání verzí
Feedback

Z WikiSkript

m (kategorie)
(vzhled, gramatika, doplnění informací, přidání citace)
 
(Není zobrazeno 21 mezilehlých verzí od 17 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
Expektorancia je heterogenní skupina léčiv,která usnadní odstranění vazkého sputa z dýchacích cest. Podání je většinou p.o. či inhalačně. Indikujeme je při nemoci z nachlazení,cystické fibroze. Dle mechanizmu je dělíme na: mukolytika, sekretolytika a sekretomotorika.   
__NOTOC__
==Mukolytika==
[[Soubor:Bromhexine 4mg-2ml vial yellow background.jpg|náhled|150px|Bromhexin k intravenóznímu podání]]
Snižují vazkost hlenu zásahem do fyzikálně-chemických vlastností.
'''Expektorancia''' jsou heterogenní skupina léčiv, která slouží k '''odstranění vazkého [[Odběry_biologického_materiálu#Odběr_sputa|sputa]]''' z dýchacích cest. Podání je většinou p.o. či inhalačně. Indikujeme je krátkodobě při nemoci z nachlazení ke snazšímu zbavování se hlenu z dýchacích cest a produktivním kašli, případně dlouhodobě u astmatu, [[CHOPN]] a  [[Cystická fibróza|cystické fibróze]]. Dle mechanismu je dělíme na: '''mukolytika, sekretolytika a sekretomotorika'''.   
=== Mukolytika ===
'''Snižují vazkost hlenu''' zásahem do fyzikálně-chemických vlastností. Není vhodné užívání s antitusiky pro riziko kumulace hlenu.


'''Zástupci:'''
'''Zástupci:'''
*N-acetylcystein – způsobuje mukolýzu redukcí disulfidických můstků, sníží viskozitu (již za 10-15 min po inhalaci).Jsou inhibitorem proteáz, scavangerem radikálů, dodává –SH (antidotum paracetamolu).
* '''{{HVLP|N-acetylcystein|vyhledej=acetylcystein}}''' – způsobuje mukolýzu redukcí disulfidických můstků, čímž sníží viskozitu hlenu (již za 10–15 min po inhalaci, p.o. je účinek v řádu hodin). Je inhibitorem [[proteázy|proteáz]], scavangerem radikálů, prekurzorem glutationu. Využívá se také jako antidotum [[paracetamol]]u.
*ambroxol – má mukolytické i sekretomotorické účinky, vzníká jako metabolit bromhexinu. Ojediněle nežásoucí účinky postihující GIT. Podávají se p.o., parenterálně i inhalačně.
* '''{{HVLP|Ambroxol}}''' – má mukolytické i sekretomotorické účinky, vzniká jako ''metabolit bromhexinu''. Stimuluje tvorbu surfaktantu, zvyšuje aktivitu řasinkového epitelu i makrofágů. Ojediněle nežádoucí účinky postihující GIT. Podává se p.o., parenterálně i inhalačně. Je kontraindikován u vředové choroby gastroduodena.
*bromhexin – p.o., parenterálně i inhalačně, může mít nežádoucí účinky postihující GIT, tudíž je nevhodný u žaludečních vředů.
* '''{{HVLP|Bromhexin}}''' – p.o., parenterálně i inhalačně, může mít nežádoucí účinky postihující GIT, tudíž je nevhodný u [[Vředová choroba gastroduodena|žaludečních vředů]].
==Sekretolytika==
* '''{{HVLP|Erdostein}}''' – rozvolňuje disulfidické můstky, snižuje elasticitu a viskozitu hlenu, snižuje produkci prozánětlivých cytokinů, adhezi G+ a G- bakterií a dle některých studií zvyšuje průnik některých ATB do sputa. Působí synergicky s β2 agonisty, tudíž je vhodný při léčbě bakteriálních infekcí dýchacích cest, CHOPN. Terapeutický účinek nastupuje po 3-4 dnech.
Jsou to expektorancia stimulující činnost bronchiálních žlázek.Zvyšují produkci hlenu v dýchacích cestách a snižují vyskozitu hlenu.
*{{HVLP|'''Guaifenesin'''}}  – podporuje sekreci bronchiálních žláz, snižuje viskozity hlenu, zároveň má antitusický, slabý myorelaxační a anxiolytický účinek. Nevýhodou je, že zesiluje účinek tlumivých látek na CNS, v současnosti není v indikaci léčby kašle využíván.
==Sekretomotorika==
=== Sekretolytika ===
Usnadňují transport hlenu aktivováním řasinkového epitelu.
Jsou to expektorancia stimulující činnost bronchiálních žlázek. '''Zvyšují tím produkci serózního hlenu''' v dýchacích cestách a '''snižují viskozitu hlenu'''. Většina níže uvedených '''fytofarmak''' působících jako sekretomotorika mají i sekretolytický účinek.
 
=== Sekretomotorika ===
'''Usnadňují transport hlenu''' aktivováním řasinkového epitelu. Jedná se převážně o přírodní látky (éterické oleje).


'''Zástupci:'''
'''Zástupci:'''
*eucalypti etheroleum
* {{HVLP|eucalypti etheroleum}};
*menthae piperitae etheroleum
* {{HVLP|menthae piperitae etheroleum}};
*pini pumilionis etheroleum
* pini pumilionis etheroleum.
<noinclude>
<noinclude>
== Odkazy ==
== Odkazy ==
<references />
=== Související články ===
* [[Antitusika]]
=== Externí odkazy ===
* [[wikipedia:cs:Expektorancia|Expektorancia (česká wikipedie)]]
=== Použitá literatura ===
=== Použitá literatura ===
{{Citace
* {{Citace
| typ = kniha
| typ = kniha
| isbn = 80-7262-168-8
| isbn = 80-7262-168-8
Řádek 30: Řádek 39:
| vydavatel = GALÉN
| vydavatel = GALÉN
| rok = 2002
| rok = 2002
| rozsah = 0
| rozsah = 601
}}
}}
*{{Citace
| typ = článek
| příjmení1 = Vyhnánková
| jméno1 = Ludmila
| článek = Kašel při onemocnění horních cest dýchacích
| časopis = Pediatrie pro praxi
| url = https://www.solen.cz/pdfs/ped/2006/01/02.pdf
| rok = 2006
| ročník = 1
| svazek = 1
| strany = 8-12
| issn = 1803-5264
}}
*{{Citace
| typ = kniha
| příjmení1 = Švihovec
| jméno1 = Jan
| kolektiv = ano
| titul = Farmakologie
| vydání = 1
| místo = Praha
| vydavatel = Grada
| rok = 2018
| isbn = 978-80-271-2150-2
}}


</noinclude>
</noinclude>
[[Kategorie:Farmakologie]]
[[Kategorie:Farmakologie]]
[[Kategorie:Nefrologie]]
[[Kategorie:Vnitřní lékařství]]
[[Kategorie:Pneumologie]]
[[Kategorie:Všeobecné praktické lékařství]]

Aktuální verze z 1. 12. 2024, 22:58

Bromhexin k intravenóznímu podání

Expektorancia jsou heterogenní skupina léčiv, která slouží k odstranění vazkého sputa z dýchacích cest. Podání je většinou p.o. či inhalačně. Indikujeme je krátkodobě při nemoci z nachlazení ke snazšímu zbavování se hlenu z dýchacích cest a produktivním kašli, případně dlouhodobě u astmatu, CHOPN a cystické fibróze. Dle mechanismu je dělíme na: mukolytika, sekretolytika a sekretomotorika.

Mukolytika[upravit | editovat zdroj]

Snižují vazkost hlenu zásahem do fyzikálně-chemických vlastností. Není vhodné užívání s antitusiky pro riziko kumulace hlenu.

Zástupci:

  • N-acetylcysteinMediately: acetylcystein – způsobuje mukolýzu redukcí disulfidických můstků, čímž sníží viskozitu hlenu (již za 10–15 min po inhalaci, p.o. je účinek v řádu hodin). Je inhibitorem proteáz, scavangerem radikálů, prekurzorem glutationu. Využívá se také jako antidotum paracetamolu.
  • AmbroxolMediately: Ambroxol – má mukolytické i sekretomotorické účinky, vzniká jako metabolit bromhexinu. Stimuluje tvorbu surfaktantu, zvyšuje aktivitu řasinkového epitelu i makrofágů. Ojediněle nežádoucí účinky postihující GIT. Podává se p.o., parenterálně i inhalačně. Je kontraindikován u vředové choroby gastroduodena.
  • BromhexinMediately: Bromhexin – p.o., parenterálně i inhalačně, může mít nežádoucí účinky postihující GIT, tudíž je nevhodný u žaludečních vředů.
  • ErdosteinMediately: Erdostein – rozvolňuje disulfidické můstky, snižuje elasticitu a viskozitu hlenu, snižuje produkci prozánětlivých cytokinů, adhezi G+ a G- bakterií a dle některých studií zvyšuje průnik některých ATB do sputa. Působí synergicky s β2 agonisty, tudíž je vhodný při léčbě bakteriálních infekcí dýchacích cest, CHOPN. Terapeutický účinek nastupuje po 3-4 dnech.
  • GuaifenesinMediately: Guaifenesin – podporuje sekreci bronchiálních žláz, snižuje viskozity hlenu, zároveň má antitusický, slabý myorelaxační a anxiolytický účinek. Nevýhodou je, že zesiluje účinek tlumivých látek na CNS, v současnosti není v indikaci léčby kašle využíván.

Sekretolytika[upravit | editovat zdroj]

Jsou to expektorancia stimulující činnost bronchiálních žlázek. Zvyšují tím produkci serózního hlenu v dýchacích cestách a snižují viskozitu hlenu. Většina níže uvedených fytofarmak působících jako sekretomotorika mají i sekretolytický účinek.

Sekretomotorika[upravit | editovat zdroj]

Usnadňují transport hlenu aktivováním řasinkového epitelu. Jedná se převážně o přírodní látky (éterické oleje).

Zástupci:

  • eucalypti etheroleumMediately: eucalypti etheroleum;
  • menthae piperitae etheroleumMediately: menthae piperitae etheroleum;
  • pini pumilionis etheroleum.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • LINCOVÁ, Dagmar, et al. Základní a aplikovaná farmakologie. 1. vydání. GALÉN, 2002. 601 s. ISBN 80-7262-168-8.
  • VYHNÁNKOVÁ, Ludmila. Kašel při onemocnění horních cest dýchacích. Pediatrie pro praxi [online]. 2006, roč. 1, vol. 1, s. 8-12, dostupné také z <https://www.solen.cz/pdfs/ped/2006/01/02.pdf>. ISSN 1803-5264.